K Jánskému vrchu v Chabařovicích za dávnou historií...

Ač jsem Chabařovice již navštívila, a prohlédla si místní památky, přece jen jsem všechno nestihla. Vypravila jsem se sem teď s kamarádkou k Jánskému vrchu, který kdysi ohraničoval původní zástavbu města Chabařovice, a která byla zlikvidována dolováním. V letech 1750 až do r. 1781 stávala na tomto návrší poustevna s kaplí. V jejím sousedství postavil tehdy Anton Ritschel z Předlic chudobinec s nemocnicí. Na tento objekt mu tehdy přispěla nadace hraběnky Anny z Furtenburgu, jejímuž rodu Chabařovice patřily. Její Hrob je dosud zachován na místním hřbitově, i když značně omšelý.

V r. 1822 byl postaven na místě zbořené kaple kostelík sv. Jana Křtitele s grottou (podzemní jeskyní), která tu stojí dodnes. Grotta – jeskyně je údajně schopná uzdravovat nemocné vložením zapálené svíce při jejím zamřížovaném vstupu do ní. To, že sem turisté a jiný lid míří, jsem se sama přesvědčila, neboť pozůstatků po shořelých svících se tu nachází u zamřížovaných dveří dost. Bohužel, já jsem si svíci nepřinesla, takže moje zdravotní problémy se potáhnou se mnou dál, anebo se sem musím vypravit ještě jednou a pokusit se o štěstí…

Sama jeskyně je prázdná, až na demižon, který tam stál v koutě…

Jinak je to kouzelné místečko, neboť sem ke kapli a grottě vede hezká alej, ale jakých stromů, jsem si nevšimla. Opodál je hezké posezení s lavicemi a stolem s poučením o tomto místě. Jen místo bylo značně zarostlé travou, takže jsme se musely místy doslova „brodit“ tímto nadělením. Škoda, mělo by se více pečovat o tento koutek, neboť je to i hezké odpočivné místo pro turisty.

Pár metrů od tohoto místa se nachází památník k „Bitvě na Běhání“. Tady byla svedena bitva v r. 1426 husitským vojskem pod vedením Prokopa Holého s Křižáky.

V r. 1925 byl položen základní kámen k prvnímu památníku, který byl ale odstřelen v r. 1941 nacisty. V r. 1952 – 1953 se začal stavět druhý památník, na který byl částečně využit zbylý materiál z prvního památníku. Protože tu ale pokračovala dál těžba lomu, tak byl snesen o 800 m dál. V r. 2000 byl postaven nový památník s využitím původních kamenů od obcí, které měly připomínat místa husitského hnutí. Stavba byla financována státem a částečně z finančních prostředků Chabařovic.

O stavbu tohoto památníku se zasloužil kamenosochař Bartoloměj Štěrba z Kozojed se svými třemi syny.

Od kostelíka je vidět hezké panorama Chabařovic s okružím Krušných hor.

Místo, kam jsem se toužila podívat, jsme si prohlédly a pokračovaly Chabařovicemi okolo bývalé šatlavy, kde je dnes knihovna, před níž jsou u sousední zdi domu smírčí kříže. Šly jsme okolo hřbitova a zamířily k náměstí, kde jsme si počkaly na autobus do Roudníků. Roudníky se nacházejí při cestě do Teplic. Měly jsme v plánu podívat se ke kostelu sv. Václava a možná snad i k jezeru Milada, které se bude co nevidět otvírat.

Autobus nám jel za necelou půlhodinu. Nasedly jsme do něj a vystoupily na zastávce nedaleko kostela. Kostel je zasvěcený sv. Václavovi, a okolo něj se nachází hřbitov. V nárožní zdi v malé výklenkové kapličce na roku je socha sv. Jana z Nepomuku. Musí být již hodně stará, ale z jaké doby pochází, jsem nikde nezjistila. Prohlédly jsme si kostel jen zvenku a zatočily podél jeho zdi směrem k jezeru Milada. Vítala nás poučná tabule s mapou o jezeru. Ale k němu jsme nedošly. Prováděly se tu ještě dokončovací úklidové práce k jeho oficielnímu otevření za prvé, a za druhé nás došel páníček se psem, kterého pustil a on začal volně pobíhat. O to by nešlo, ale já měla sebou toho svého a to by byl malér. Ten druhý pes byl docela veliký a tak nevím, jak by to dopadlo, jestli by toho mého ještě nakonec nenapadl. A tak jsme se vrátily s tím, že si sem uděláme samostatný výlet někdy jindy.

Šly jsme nazpátek okolo hřbitova k autobusové zastávce. Autobus nám jel za půl hodiny a tak jsme se ještě dozvěděly od dalšího občana, který čekal na bus obráceným směrem, že kostel byl nabídnut k prodeji i s přilehlým hřbitovem. To nemohli „skousnout“ místní obyvatelé, že by si někdo koupil Hroby jejich blízkých. Koupila jej nějaká žena za 1,5 milionů Kč. A postupně ho prý opravuje. Jeho prodej měl zaplatit část dluhů trmické farnosti, které prodělala při provozování pily v Klenči na Litoměřicku.

To jsou tedy věci…

Tak tolik k našemu výletu za poznáním dalších historických míst…