Renesanční náhrobky ve zdech kostela sv. Havla v Chlumci
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Při prohlídce kostela svatého Havla v Chlumci (vice o kostelu zde) jistě každého návštěvníka zaujmou náhrobní kameny, které jsou zazděné jak z vnitřní, tak i z vnější strany ve zdech kostela. Tyto renesanční náhrobní kameny a epitafy, kterých je více než 10, tvoří soubor z období od roku 1540 do roku 1619 a všechny je najdeme v zadní části kostela. Náhrobníky patří převážně příslušníkům rodu Kölbelů z Geisingu ze saského Pirenska a do zdi kostela byly zabudovány v letech 1847-52, kdy byl kostel svatého Havla postaven na místě staršího gotického chrámu sv. Gotharda, postaveného již před rokem 1359. Kölblové z Geisingu se majiteli chlumeckého panství stali ke konci patnáctého století a nesmazatelně se zapsali do historie, kterou náhrobky připomínají. Rytíř Petr Kölbel z Geisingu, který pocházel z vážené krupské rodiny, zbohatlé z rudného dolování v Krušných horách, se v Chlumci usadil kolem roku 1486. V letech 1504 až 1512 Ota Kölbel přestavěl zdejší tvrz na zámek a přikoupil nedaleké Střížovice. Roku 1590 nechal chlumecký hrabě Petr Kölbl přestavět v barokním slohu již zmíněný gotický chrám sv. Gotharda. Další z rodu Kölblů, rytíř Petr Kölbl vystavěl v Chlumci v letech 1592-1594 nový renesanční zámek a v roce 1603 zřídil první školu v Chlumci. Ovšem v roce 1618 se Petr Kölbl zúčastnil stavovského povstání a roku 1622 mu byl veškerý majetek zkonfiskován. Tím skončila 136 let dlouhá vláda rodu Kölbelů z Geisingu na chlumeckém panství.