K tajemným skalám Pasáku

V Jeseníkách můžeme spatřit na tisíce skalních útvarů, tvořených navíc rozličnými druhy hornin. Ale skály, které při určitém osvětlení vypadají, jako by byly poskládány z dílů stavebnice LEGO - tak takové v nich najdeme asi jen jedny! Lokalita dostala jméno Pasák a je velice dobře přístupná z městečka Branná, které je opravdovou branou do Jesenických hor od západu. Jádro městečka se rozkládá na vysokém ostrohu hned vedle "hradozámku" Kolštejna a pohled na jeho panoráma ze zákrutů silničky do Vikantic je okouzlující - je to takový malý Jesenický " Betlém." Branná i Kolštejn si zcela určitě zaslouží naši návštěvu, ale my se dnes vydáme jinam. Pod žel.stanicí Branná, pod mostem, najdeme rozcestí zelené turistické značky a Naučné stezky Branná. NS má délku 12.5 km a na jejich panelech se můžeme seznámit s faunou a flórou, geologií a morfologií a též ukázkou pohraničního opevnění, stavěného za 1.republiky proti německým agresorům.

My se vydáme po značce zelené, nad nádražím přejdeme vysoko po lávce bez zábradlí nad malým potůčkem a následuje prudší stoupání lesem v délce asi 0.5 km. Po levici se dotkneme skal u Alojzova. Jsou celé ukryty v lese, tvoří pás až 20 m vysokých skalisek a jejich délka dosahuje 0.5 km. Se zalíbením na nich ale spíše spočine oko horolezce než běžného návštěvníka. Stoupání se nám zmírní, z lesa vycházíme k maličké osadě Přední Alojzov, jejíž zástavbu nyní tvoří převážně rekreační chalupy a nás čeká vyšlápnout poslední 0.5 km na vrchol hřebene. Tento úsek patří k nejkrásnějším z naší cesty, protože vede po lukách, z nichž se nám při přibývajících výškových metrech otevírají nádherné výhledy jak na Městečko Brannou, tak i na masív Králického Sněžníku a hřeben, tvořící hranici s Polskem. Úplně nejhezčí pohled je samozřejmě až ze samého vrcholu lučinatého hřebene, kde jsme dosáhli výše 839 m, ve stínu nádherného stromu se ukrývá kamenná mohyla s křížkem a najdeme tu rozcestí Naučné stezky a zelené značky. My jsme zatím ušli 1.5 km, stejná vzdálenost nás čeká k "našim" skalám - k nim už ale půjdeme po ikonkách NS, takže se se zeleným značením rozloučíme a necháme ho pokračovat k vrcholu Vozky. Vykročíme na luka a přejdeme přes ně na okraj lesa vpravo. Poté procházíme menšími hájky a místy máme moc krásné výhledy nejen dolů na Brannou, ale i na "náhorní rovinu" s několika osadami mezi Brannou a Starým Městem p.Sněžníkem. A samozřejmě také na už zmiňovaný překrásný Králický Sněžník a jeho východní horskou odnož se Sušinou.

No a pak už se vnoříme do lesa a stojíme u prvních skalisek Pasáku. Tyto skály jsou tvořeny kalcitickým amfibolitem. Rozpadem různorodé horniny došlo ke vzniku mimořádně zajímavých skalních útvarů - můžeme tu např. vidět mohutný skalní hřib, který se jmenuje Kovadlina (některé útvary na skalnatém hřebeni mají podobný tvar, takže těch "kovadlin" je tu víc). Skalní útvar Plotna dostal své jméno podle plotnovitého převisu, který trčí ze skalní masy daleko nad závratnou hlubinu. (Že by právě toto byla ta tajemná plošina, kde prý při svitu měsíce tančívaly zdejší lesní víly?) Dále zde nalezneme zajímavé skalní okno, jehož výška se blíží ke čtyřem metrům, šířka přesahuje 2 m a jeho délka 6 m - nejedná se spíš o skalní tunel? A pak tu konečně máme na vrcholu skalnatého hřebene skálu, podle níž je tato lokalita pojmenována a která opravdu připomíná zkamenělou lidskou postavu z pověsti - je to on, skalní věž Pasák!! Tato nádherná skalní socha má výšku nad srázem asi 8 m, celá výška skály se blíží k 20 metrům.

Tyto nejznámější skály spolu s ostatními mrazovými sruby a stěnami s převisy tvoří pásmo téměř čtvrt kilometru dlouhé a největší výška skal dosahuje až 30 m. Skály jsou pokryty žebrovitými škrapy a mnoha terasami, proto nám při vhodném osvětlení můžou připadat, že byly vystavěny ze světově známé "kostkové" stavebnice. A i když třeba budete při návštěvě skal jiného názoru, tak mi ale zcela jistě dáte za pravdu v tom, že PASÁK patří k těm nejhezčím formám neživé přírody, kterou lze v Jeseníkách spatřit! Z panelů naučné stezky se dále dozvíme, že tu nejsou chráněny jen geomorfologické pozoruhodnosti, ale botanik tu může nalézt vzácné rostliny - např. prstnatec bezový. Ve skalách byly objeveny dva druhy hnízdících netopýrů. Pro horolezce je činnost na skalách zakázána kvůli ochraně krkavce velkého. (Já si ale myslím, že tu dnes už žádný krkavec nesídlí, protože do dutin skalních stěn by se nevlezli ani holubi! V listnatém lese pod Pasákem jsem zahlédl datla a nade mnou kroužil čáp černý, takže dle mého názoru mají ptáci v hlubokých jesenických lesích a nenavštěvovaných skaliscích prostoru k životu ještě dost a dost! Proto mi nejde na rozum, proč se chrání a nechává zarůst právě jedno z nejkrásnějších "skalních" míst v těchto horách...)

(Ono je to s tou ochranou přírody u nás takové trochu ošemetné: kdo jste viděli staré pohlednice a obrázky (a nemyslím tím jen Jeseníků), tak jste si určitě všimli estetického cítění našich předků a jejich vztahu k přírodě a krajině. Možná bylo tehdy o něco méně zeleně, ale člověk a příroda spolu byli propojeni ve větší harmonii, protože spolu žili po věky vedle sebe. Dneska se vyhlásí Přírodní památka a lidem se psy, kteří mimochodem veškeré zvířectvo vyplaší, je vstup umožněn a aby se pro tu přírodu aspoň něco "udělalo," tak se to nechá všechno kolem co nejvíce zarůst!!!)

Až po samotný vrcholek skalnatého hřebene Pasáku v minulosti sahaly horské louky a místo to bylo velice příjemné a vyhledávané. V současnosti louky kvůli "Ochraně" PP končí daleko pod hranicí lesa a je to přímo učebnicový příklad toho, jak se nechá zarůst přírodou lecjaké místo, které bylo po staletí součástí života člověka a přírody a také ukázka toho, jak připravit kouzelné místo o veškerou krásu a magičnost...