K vodopádům na Poniklém potoce
Turistické cíle • Příroda • Vodopád
K pozoruhodným vodopádům, které ve zmenšeném měřítku připomínají ty Mumlavské v Krkonoších, není daleko z Koutů nad Desnou. I když přímo k nim nevede turisticky značená cesta, jsou snadno dostupné, neboť leží hned vedle lesní asfaltové silničky. Z Koutů se k nim vydáme po žluté značce. Vede nás přes část Koutů - Annín, za osadou mírně stoupáme v délce 2 km kolem toku Hučivé Desné, který je poset mnoha hrázkami a splavy na ochranu proti ničivým povodním. Přicházíme k rozcestí Poniklý potok. (Žlutá značka odbočuje proti toku H.Desné vpravo a po 5 km vystoupá vysoko do svahu Červené hory do sedla mezi ní a Vozkou). My se vydáme silničkou vlevo - vede tudy cyklotrasa - napřed mírně, později údolí Poniklého potoka stoupá trochu víc. Vlevo vidíme, místy odlesněné, strmé svahy mohutné hory Černé stráně (1237 m). Na potoku vlevo pod námi jsou drobné peřeje, ale tolik charakterické burácení, který nám avízuje přítomnost vodopádu stále nikde. Od rozcestí na Poniklém potoce jsme ušli už asi 1.5 km, když vodní katarakt náhle vidíme hned pod silničkou.
Na první pohled nic světoborného - (mnozí asi vydechnete zklamáním) - vypadá to tu opravdu jen jako miniatura zmiňovaných vodopádů z našeho nejvyššího pohoří. Když ale podlezete zábradlí a spustíte se ze svahu dolů pod vodopád, budete asi více než překvapeni - z podhledu je na tuto nádhernou vodní hříčku pohled více než impozantní!! Potok se tu rozlévá do šíře a skalní stupeň - ( e údajně 3.3 m vysoký, ale já ho neměřil, neboť sebou na tůry pásmo v kapse nenosím) - divoká bystřina překonává několika vodními proudy, které jsou navzájem od sebe odděleny balvany. Tady "odspoda" je pohled na vodopád více než krásný a zvuková kulisa padajících vod též dosahuje několikahvězdičkové kvality! Jen malý kousek nad vodopády protéká Poniklý potok mezi balvany a menšími skalisky a tvoří tu menší peřeje a drobnější katarakty. O něco dál a výš se můžeme ze silničky pokochat pohledem na mohutný exemplář zdravého horského Smrku. Nedaleko před sebou vidíme rozcestí silniček. Ta, co vede přímo, tak ta vede do svahů Vozky, silnička vlevo pak stoupá pod vrchol Černé stráně.
My pak - (pokud nemáme zamířeno ani jedním směrem) - zatroubíme fanfáry k návratu a vracíme se zpět do Koutů...