Kaja – zřícenina hradu u Merkersdorfu

Zajímavá zřícenina románsko-gotického hradu Kaja (česky Chýje) leží v údolí stejnojmenného potoka (Kajabach), nedaleko řeky Dyje i obce Merkersdorf, která je „předměstím“ dolnorakouského Hardeggu. Hrad založili již v polovině 12. století pánové z Chiowe, což je jen další způsob psaní jména hradu a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1196. V letech 1252 až 1278 zde často pobýval i český král Přemysl Otakar II.. Hrad byl okolo roku 1317 dobyt vojsky Jindřicha (a Jana) z Lipé a stává se poté jejich útočištěm, v roce 1425 dobývají hrad i husité. Ve II. polovině 14. století se majitelem hradu stává rakouský vévoda Rudolf IV. a poté páni z Hardeggu. Po roce 1425 získává tvrz Kaja rod von Eytzing, kterému patřil i Nový Hrádek. Ti hrad - někdy po roce 1432 - přestavěli do dnešních rozměrů. Opuštěným se stává koncem 16. století. Na přelomu 18. a 19. století zahajuje pokusy o záchranu zříceniny rod Auerspergů. Od roku 1945 patří zřícenina Valdštejnům – přesněji tedy rodu rodu Waldstein-Wartenberg - a po roce 1969 začíná být hrad postupně rekonstruován spolkem, který si ho pronajal. V rámci jeho obnovy zde vzniká i malé muzeum.

Hrad je pro turisty z české republiky relativně dobře dostupný. Kolem zříceniny hradu Kaja vede červená TZ z Hardeggu (nejlepší dostupnost od obce Čížov) do Mitterretzbachu (Hnanice). Od státní hranice je třeba se dostat do obce Merkersdorf, a odsud je již možno sjet až na parkoviště s odpočinkovým altánem a informačními tabulemi. Parkoviště se nachází přímo u Chyjského potoka, nedaleko hradu, který je ovšem viditelný až těsně před příchodem ke vstupní bráně.

Hrad se nachází v lesích Národního parku Thayatal a z vrcholu hradní věže je na tyto lesy nádherný výhled. Součástí prohlídky hradního komplexu jsou nejen různé výstavy s dokumenty o dějinách tvrze, ale i pozoruhodný palác původního středověkého hradu, kašna, zbrojnice, rytířský sál, kaple, tajuplná hladomorna nebo 50 metrů hluboká studna. Na hradním nádvoří si návštěvníci mohou odpočinout pod staletou lípou a občerstvit se nápoji. Zřícenina Kaja je rovněž výborným výchozím bodem pro romantické procházky NP Thayatal a je možno si ji pronajmout při příležitosti pořádání svatby nebo oslavy.
Zřícenina hradu je přístupná od 1. května do 27. října, a to v o víkendech a státních svátcích v době od 10:00 do 17:00 hodin.

Pro zájemce přidávám i podrobnější popis hradního komplexu.

Přístup k hradu je možný pouze po dvou mostech, mezi nimiž se nachází předbraní s první hradní – původně věžovou – bránou. Druhý, 40-metrový, most tvoří spojení s hradem, přičemž vstup do hradu zajišťovala druhá brána s padacím mostem. Před samotným hradem se nachází třetí brána (původně s padací mříží), která odděluje malé nádvoří. Mladší část hradu tvoří Předhradí ze 14. století. Vpravo od brány se nachází dominanta hradu, obranná věž bergfrit (23 m). Jeho pozoruhodností jsou rohové pískovcové kameny s „uvězněnými" lasturami mušlí a jiných mořských živočichů. Na tomto nádvoří se nachází i bývalé objekty sýpky, kuchyně nebo stájí a také polokruhová flankovací věž, v níž se nachází – původně 12 metrů hluboká - hladomorna. Vidíme zde i dva parkány a roste zde, již zmíněná, stará lípa.

Přístup do vnitřního hradu zajišťovala – původně mnohem větší - čtvrtá hradní brána, Vnitřní hrad je podstatně starší než Předhradí. Široké zdi a chybějící okna prozrazují původní účel stavby. Pozornost zde poutají zejména tzv. rytířský sál (pův. špýchar) a stará hradní kaple. Nachází se zde i obranná polokruhová flankovací věž a původně 90 metrů hluboká hradní studna. Po schodech vytesaných ve skále lze pátou hradní bránou vstoupit do středního nádvoří a tím i do nejstarší části hradu. Nápadná je mohutná čelní zeď s dvojitým Ochozem, do které bylo při renesanční přestavbě proraženo několik velkých okenních otvorů. Hlavní palác byl vyhrazen majiteli hradu a jeho rodině a byl bočně kryt dvěma původními věžemi, tedy bergfritem a věží s bránou. Obě věže byly původně o 1 - 2 patra vyšší. Na vrcholu bergfritu se nachází vyhlídková terasa.