Na zřícenině hradu Rychleby
Po důkladné prohlídce půvabné zříceniny Rychleb jsem zatoužil, už když jsem poprvé viděl v časopisech a na netu její obrázky v záři zapadajícího slunce, ale zlý Osud mi bohužel dlouho házel klacky pod nohy a nedovolil její návštěvu dřív jak začátkem letošního září. Cestu k ní jsme podnikli – ne z asi 4 km vzdáleného Javorníka, ale po směru hodinových ručiček z Uhelné. Nejprve jsme si samozřejmě prošli nádherný kaňon Račího údolí a na jeho začátku poobdivovali znovustojící Tančírnu, z doliny nás pak čekal krátký (jen asi půl kilometru dlouhý), zato ale velmi strmý výstup na skalnatý ostroh vypínající se mezi bezejmennou vodotečí a burácejícím tokem Račího potoka.
Přiznám se, že mne nahoře trochu zamrzelo, že je hradní areál tak maličký, na druhé straně jsem ale vzdal tichý hold nadšencům, kteří zříceninu na přelomu devatenáctého a dvacátého století upravili do dnešní romantické podoby. Obávám se, že u současných památkářů by jejich činnost asi jen tak neprošla: oni totiž základové zdi hradu dostavěli do podstatné výšky a do stěn pak vetknuli okenní rámy nalezené v sutinách. Podstatně navýšen byl i zbytek hlavní věže a hlavně ruiny další věže s vyhlídkou na Račí údolí a k ní zbudováno nové kamenné schodiště. Nad původní půdorysnou dispozicí si hlavy nijak nelámali, takže vše, co tu dnes vidíme, není obrazem původního hradu, ale „pouhou“ romantickou napodobeninou.
Jméno hradu je umělé, neboť historické zmínky o něm chybí (Němci jej nazývali Reichensteinem) a odborníci odhadují dobu jeho vzniku někdy do druhé poloviny 14.století. V tom dalším za uherských válek pak zanikl. Místní pověst zase vypráví o tom, že jej osídlili loupežníci a jeho zkáza nastala až po dobytí jejich sídla světskou mocí.
Nejednalo se přitom o hrad sídelní, ale strážní. Jeho hlavní funkcí bylo střežení staré obchodní stezky vedoucí ze Slezska do Kladska a nechali jej zde zbudovat vratislavští biskupové. Patřil k hradům bergfritového typu. V severní části hradby se nacházela věžovitá vstupní brána s menším předhradím, odkud vedla branka úzkým parkánem východní částí hradu na malé nádvoří. Tady stávala mohutná válcová věž o průměru 10 m a síle stěn až čtyři metry a poblíž ní u hradeb dvě jednoprostorové obytné budovy. Další věž byla zbudována na okraji ostrohu s výhledem do hlubiny Račího údolí. Kromě romantických a dobře viditelných úprav zůstaly z hradu zachovány už jen zbytky až 2.5 m silných hradebních zdí, jež obkružovaly celé oválné hradní jádro... a samozřejmě valy a příkopy, které hrad chránily ze tří světových stran.