Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda, pramen Mlýnský, Rusalčin, Knížete Václava, Libušin a Skalní

Fotografie (20) • Foto: Bubinga

Původně v těchto místech, na levém břehu říčky Teplé stávala dřevěná empírová kolonáda Nového pramene a pavilon Mlýnského pramene. V první polovině 19. století se objevovaly první úvahy o vybudování hlavní a reprezentativní kolonády v lázeňském městě. Jako v obdobných případech byla vypsána architektonická soutěž. Žádný z návrhů se ale nelíbil a tak městská rada ke konci šedesátých let pozvala ke spolupráci známého pražského architekta Josefa Zítka. První návrh stavby, který předložil architekt v roce 1869, se jevil jako moc nákladný a proto muselo dojít ke změně projektu.

V roce 1870 byla stará kolonáda zbořena a na jaře roku následujícího se započala výstavba Zítkovy kamenné kolonády. Stavební práce trvaly dlouhých deset let a dost se prodražily. Zda za to mohla firma F. M. Hübner z Drážďan, která měla na starosti hlavní kamenické práce nebo Bohuslav Schnirch, autor sochařské výzdoby či zhotovitelé alegorických plastik, sochaři Alfred Schreiber a Karl Wilfert, se neví.

Slavnostní otevření Mlýnské kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezony roku 1881. Tato největší karlovarská kolonáda však nebyla zpočátku místními občany kladně hodnocena.

Ke konci roku 1891 bylo rozhodnuto o rozšíření Mlýnské kolonády, které předcházelo odstranění části skalního masivu Bernardovy skály a demontáž původního zastřešení Skalního pramene. V roce následujícím byla prodloužena kolonáda o severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene podle původního Zítkova projektu.

Další úpravy se uskutečnily v roce 1949, kdy byl volný prostor před kolonádou rozšířen překlenutím říčky Teplé. V časech následujících byla kolonáda přejmenována na Kolonádu československo-sovětského přátelství.

Tato pseudorenesanční kamenná kolonáda má velmi reprezentativní zhled a logicky se objevuje na většině fotografií a prospektů. Z hlediska stavebního se jedná o přízemní otevřenou sloupovou halu o třech traktech, která byla postavena na obdélném půdorysu. Rozměry kolonády jsou následující, délka 132 metrů a šířka 13 metrů.

Monumentální sloupová síň s architrávovým systémem svým zhledem a výrazem navozuje doby antických měst. Promenádní halu tvoří 124 sloupů korintského řádu a přibližně uprostřed je rozšířena o apsidální půlkruhovitou niku, kde dříve vyvěral Tereziin pramen. Dnes slouží tento prostor pro účely orchestřiště. Karlovarský sochař Václav Lokvenc vyzdobil jeho stěny alegorickými reliéfy.

Kolonáda je završená kazetovým stropem, který nese rozlehlou vyhlídkovou terasu. Přístup na ní je buď z horního parku, nebo z přízemní haly dvěma souměrně umístěnými schodišti. Většinou však bývá přístup na terasu uzavřen a tak její promenádní a vyhlídkový účel ztrácí na významu. Ale terasa je to krásná, ohraničená zajímavou balustrovou atikou, na jejíchž pilířcích je osazeno dvanáct pískovcových alegorických soch představujících jednotlivé měsíce roku. Terasa je ještě doplněná zaskleným pavilónem se čtyřmi mohutnými vnitřními sloupy a arkádou.

K hlavní promenádní hale jsou v přízemí připojeny dva menší pavilony. V jednom se nachází vývěr Skalního pramene z roku 1892 (pramen č. 10 a teplota 45°C) a ve druhém Mlýnský pramen (č. 6 a teplota 53°C). V apsidě nad pramenní vázou Mlýnského pramene je na stěně osazena mramorová pamětní deska od pražského sochaře Václava Prachnera s vyrytým latinským textem „Ódy na Vřídlo“, napsaná na začátku 16. stol. českým literátem a humanistou Bohuslavem Hasištejnským. Po Vřídle je to určitě druhý nejznámější karlovarský pramen, o čemž svědčí občasná fronta lidí s pohárky a lahvemi. Svoje jméno získal podle mlýna, který zde stával až do konce 18. století.

V interiéru kolonády vyvěrají ještě další tři horké prameny. Původně Nový pramen, dnes Rusalčin (Rusalka) má číslo 7 a teplotu 59°C. Svého času to býval nejslavnější karlovarský pramen.

Dalším v řadě (číslo 8) je pramen Knížete Václava - I. (dříve Bernardův podle blízké skály sv. Bernarda). Jeho teplota činí 64°C. Původně (konec 18. století) byl vývěr tohoto pramene tak silný, že byl přirovnáván k Vřídlu. Ale výstavba výše zmíněné Mlýnské kolonády narušila jeho pramenní vývěry. Zajímavostí je, že další vývěr tohoto pramene se nachází v promenádním prostoru před kolonádou. Vzhledem k tradici, nebo možná pověře, má také tento pramen č. 8 a nazývá se pramen Knížete Václava - II.

Poslední zdejší pramen má číslo 9, jmenuje se Libušin a jeho teplota dosahuje 60°C. Byl objeven až při stavbě Mlýnské kolonády a je sveden do pramenní vázy ze čtyř drobných vývěrů. Proto může jeho teplota kolísat v závislosti na vnější teplotě v letním či zimním období.

Pokaždé, když navštívím Mlýnský pramen, tak si vzpomenu na své putování po Sicílii v roce 2013. Zní to možná divně, ale vysvětlení je jednoduché. Na zdi Mlýnské kolonády v těsné blízkosti zmíněného pramene je deska s následujícím textem od českého básníka, prozaika, šlechtice, diplomata, cestovatele a proslulého humanisty druhé poloviny 15. a začátku století následujícího:

VŘÍDLU KARLOVARSKÉMU.

VŘÍDLO, HODNÉ BY TĚ MUSY PLNÝM SBOREM OPĚVALY,

ODKUD ŽHAVÉ PRAMENY TVÉ TRYSKAJÍCE VÝŠ SE VALÍ?

SÍRNÉ ŽÍLY, VÁPNO ŽIVÉ ODKUD ZÁZRAKEM SE NESOU?

JSOU TO SICILIE ŽÁRY, KTERÉ HRUDÍ AETNY TŘESOU?

ČI SNAD PLUTO JE TVŮJ SOUSED, ZAHŘÍVÁ ON STYXU ŽEHY

VLNY TVOJE? USTUPTE JIŽ VYHLÁŠENÉ BAJE BŘEHY,

I VY ZŘÍDLA, ANTENOR KDE ODPOČINUL U TIMAVA,

I TY ZDROJI BLÍŽE RÝNA MODROJASNÝ, JEHOŽ SLÁVA

PROTO DÁLE SVĚTEM LETÍ, ŽE BLÍŽ TEBE ODPOČÍVÁ,

NEJZBOŽNĚJŠÍ CÍSAŘŮ VŠECH KAREL VELKÝ! HLEĎ JAK DIVÁ

SÍLA CO TU BUBLIN HÁZÍ DO VZDUCHU! Ó POHLEĎ, PRAMEN