Kašparovo jezero

Jedná se o vodní plochu, jež bývala jedním ze zdejších záhybů původního toku Orlice, což lze zjistit nahlédnutím do mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), mapy II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX) a do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA427018400), kdy toto koryto bylo zároveň hranicí mezi Slezským Předměstím a Malšovicemi, přičemž přilehlé pozemky na prvním katastru byly poděleny mezi řadu místních hospodářů, naopak na malšovické straně náležely královéhradeckému krejčovskému cechu, po němž je později vlastnil Jan Feigl z Rozběřic.

Celý tok řeky Orlice, jenž nebyl v těchto místech změněn ani při výstavbě královéhradecké pevnosti, byl kvůli svým častým meandrům narovnán během regulačních prací v letech 1923-1928 (délka 1 600 m, od Malšovic až po Malšovu Lhotu), jejichž provedením byla pověřena stavební firma Ing. Benedikt. Na rozdíl od ostatních záhybů nebyla tato část oddělena od nově vzniklého orlického řečiště, a tak tomuto rameni nehrozí ani v nejsušších obdobích nedostatek vody, a tak maximálně vysychá pouze jeho severovýchodní část. Zároveň jde o 2. největší vodní plochu v této lokalitě (po Binarově jezeru), která je i se svým okolím bohatá na výskyt vzácných a ohrožených druhů, zejména 11 zástupců cévnatých rostlin, alespoň podle stati "Vrastádia sukcese na odstavených ramenech řeky Orlice" od Michala Vávry, kterou doporučuji k přečtení (viz http://pbc.up.krakow.pl/Content/4032/0022_20140211_mu_wplyw_wybranych_zwiazkow.pdf).

Již od svého oddělení bylo toto místo zváno jako Kašparovo rameno, což se později změnilo na současné pojmenování - Kašparovo jezero, což však de facto neodpovídá pravdě, když je propojeno s korytem Orlice. Jeho údržba i celého okolí byla vždy v rukou zdejších rybářů, kteří zde konali tradiční brigády, o nichž se často zmiňuje i místní tisk, a to zejména v letech 1962-1963. V té době dosahovala jeho maximální hloubka 1,3 m, což dosvědčuje vojenská topografická mapa v měřítku 1 : 5 000 z roku 1960, kterou pořídil před 2 lety Vladimír Stodola (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_1__M-33-68-(92)). Později se však péče o toto slepé orlické rameno zmenšovala a to bylo zanášeno různými sedimenty a v jeho vodě se začaly objevovat různé nežádoucí látky, nejen díky družstevnímu hospodaření na přilehlých pozemcích, nýbrž také v souvislosti s výstavbou různých továrních a skladových prostor na severní straně třebechovické silnice.

Tato místa byla vybrána jako vhodná lokalita k výsadbě kriticky ohroženého rdestu dlouholistého v rámci jeho záchranného programu (viz https://www.rdestdlouholisty.cz/cs/rdest-dlouholisty/rozsireni), protože jsou svými podmínkami dost podobná PCHP Rameno u Stříbrného rybníka, což se projevilo tím, že se zde v roce 2008 uchytilo 10 vysázených lodyh a tato výsadba se úspěšně rozrůstala, přičemž největšího počtu dosáhla roku 2010. O rok později však došlo k výraznému úbytku vlivem okusu amury i vodním ptactvem (zejména kachnami), následovaly různé nevhodné zásahy, podle všeho docházelo i k vytrhávání rostlin a roku 2015 tak byly nalezeny pouze 3 lodyhy, přestože došlo k vyloučení části Kašparova jezera z rybářského revíru, a o rok později dokonce pouze 1 lodyha. Z tohoto důvodu bylo 22. července 2016 vysázeno dalších 12 lodyh do kamenného záhozu (8 jednotlivých lodyh, 2 dvojice oddenkem spojených lodyh), ale i tak má zdejší populace stále klesající stav, neboť v roce 2018 nebyly objeveny žádné lodyhy a roku 2019 došlo k nalezení pouhých 3 lodyh.

V současné době náleží sedimenty značně zanesené Kašparovo jezero státu (12 790 m2) a právo s ním hospodařit má Povodí Labe, s. p., které v roce 2020 přišlo s projektem jeho revitalizace (viz https://www.hradeckralove.org/mesto-podpori-revitalizaci-ramen-na-labi-a-orlici/d-74179 a https://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/navrhpop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_13/2_OSTATNI/LA110237.pdf), jehož cílem bylo nejen zadržení vody v krajině, nýbrž i obnova cenných vodních a mokřadních biotopů, i když s první úpravou lokality přišla sama příroda, když se zde rozšířil bobr a začal si ji přetvářet podle svého (viz https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/bobr-bobri-hradec-kralove-reka-orlice-kralovehradecky.A210331_601584_hradec-zpravy_kvi).