Holštejn

Tato vodní plocha u Slezského Předměstí bývá nazývána jezerem, ale ve skutečnosti jde o slepé rameno řeky Orlice. Původně totiž tekla těmito místy tato řeka, která tehdy vytvářela řadu zákrut. Některé meandry byly upraveny již po roce 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti a úpravou obou zdejších řek - Labe a Orlice, vždyť jen v pevnostním obvodu bylo pro Orlici vykopáno nové a opevněné řečiště o délce 1,6 km. Vedle toho byla všechna původní říční průtočná i slepá ramena v obvodu pevnosti zasypána, některá dokonce i mimo něj, a to právě v těchto místech.

Tento stav vydržel až do regulačních prací na Orlici počátkem 20. století, což můžeme vidět z indikačních skic stabilního katastru obcí Malšovic a Slezského Předměstí z roku 1840. Toho času tu tekla stále řeka Orlice a z původní vrchní části meandru vzniklo samostatné jezero. První část okolí dnešního jezera byla upravena firmou Podnikatelství Kress a Bernard z Prahy v rámci 3. etapy regulace řeky Orlice, jež proběhla v letech 1912-1914 (délka 1 260 m, od konce pevnostních nábřežních zdí až po jez Mlejnek, přes který byla tato lokalita od Malšovic přístupná), ale oddělení původního toku proběhlo až v další, 4. fázi těchto prací. Ta byla provedena podnikatelstvím staveb Václav Benedikt z Horažďovic a Ing. František Novotný z Kostelce nad Orlicí až v letech 1923-1928 (délka 1 600 m, od Malšovic po Malšovu Lhotu), přičemž vysoutěžená cena byla 6 433 010 Kč (v červnu 1923) a skutečný náklad dosáhl 9 871 649 Kč.

Původně bylo toto rameno volně spojené s řekou Orlicí, což byla součást protipovodňových opatření, neboť když se zvedla hladina Orlice, tak voda odtékala právě sem a rozlévala se po okolních lukách, jež jsou vedena jako zátopová oblast dodnes. Tento stav je vidět ještě na leteckých měřických snímcích z konce 60. let 20. století. Dnes je však oddělené hrází a propojené pouze napouštěcím kanálem, kde byla dříve zřízena savka s představou, že voda z řeky bude filtrována do ramene průsakem přes těleso přírodní hráze, která ho odděluje od řeky. Problém se však vyskytl z toho důvodu, že projektant a investor tehdy opomněli to, že je zde nepřetržitě odebírána voda pro v roce 1964 n. p. Ingstav vybudovanou úpravnu, takže netrvalo dlouho a vody se v rameně nedostávalo, takže počátkem 90. let 20. století muselo dojít k nápravě, kdy byl Holštejn řádně vyčištěn a odbahněn a zároveň došlo k vytěžení nánosů z přilehlého úseku řeky.

Jezero bylo pojmenováno podle sousedního Holštejnova dvora (též zvaného Holštejnským, později Hrnčířův dvůr čp. 1) s hostincem U bílého koníčka, který tu stával do roku 1815, kdy vyhořel. Pozůstatky tohoto velkého majetku můžeme vidět ještě v již zmíněné indikační skice stabilního katastru z roku 1840, kdy zde měl na východ od jezera pozemky Johann Hollstein z čp. 60 na Slezském Předměstí, ale v následujících letech je postupně začal rozprodávat, např. Josefu Řehákovi ze Slatiny. Naopak opačným směrem se nacházely pozemky Johanna Grilla ze Správčic.

Kdy přesně jezero obdrželo svoje jméno, to přesně nevíme. Jako Holštejnské bylo nazýváno již v 18. století a v tomto tvaru vydrželo až do počátku 20. století, což potvrzuje následující citace z knihy "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého" od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála: "Jména jezer: Na Bejkovně, Holštejnský, Černý (též zvané Řehákovým), Dračí, Kotouč, jehož díl zve se jezerem Bezedným, Pekelský a Hadí. Jezero Raitšul zabráno bylo do plovárny a jezírko Reslovo a Hanzlovo bylo při regulaci zasypáno." Z Holštejnského jezera nakonec vznikla zkrácenina v podobě současného názvu. To mělo podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 5 000 od Vladimíra Stodoly z roku 1960 (mapování proběhlo před 2 lety) maximální hloubku 1,1 m.

Na západ od tohoto ramene se nachází vodovodní zařízení a za ním malá vodní elektrárna, která byla vybudována v letech 1920-1921 na místě vyhořelého Čertova mlýnku, který vyhořel 13. října 1918 a následně byly zdejší pozemky prodány vdovou Annou Korbelovou městu Hradci Králové.

Na tomto odstaveném rameni, které má plochu 9 419 m2, je od napouštěcího zařízení po konec oplocení zřízena chráněná rybí oblast, kde je lov ryb zakázán. Kvůli ochrannému pásmu vodního zdroje 2. stupně je část břehu ramene rovněž nepřístupná. Na zbytku tohoto ramena, jehož majitelem jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., můžeme vidět rybáře téměř po celý rok, stejně jako různé milovníky přírody. Dříve však byl lov ryb povolen na celém území, např. v roce 1963 byl odlov povolen na celém rameně až do odvolání. V současné době se chystá obnova tohoto ramene, což se dá zjistit zde: http://www.ovodarenstvi.cz/clanky/slepa-ramena-labe-a-orlice-v-hradci-kralove-ceka-obnova. Doufejme, že se po těchto pracích stane toto rameno opět živou a pulzující částí slezskopředměstských vodních biotopů a mokřadů, o něž se mnoho let nikdo příliš nestaral, přitom celý úsek od Holštejna až po Černé jezero je v mnoha ohledech unikátní a bylo by škoda o něj přijít.