Klášter Plasy – barokní sýpka s kaplí a hodinovou věží

Třípatrová, architektonicky pozoruhodná, budova barokní sýpky je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera v západočeském městečku Plasy. Klášter byl založen králem Vladislavem I. (v té době to byl ovšem ještě pouze kníže Vladislav II.) roku 1144.

V letech 1661 – 1739 prošel celý komplex rozsáhlou barokní přestavbou, na které se podíleli i takoví giganti barokní architektury jako je Jan Blažej Santini – Aichel (nebo chcete-li Giovanni Biagio Santini), pražský stavitel italského původu.

Klášter, považovaný za klenot barokní architektury, byl zrušen roku 1785 - v té době tradičně - na základě výnosu císaře Josefa II.

Dnes je komplex Národní kulturní památkou, kterou tvoří např. budovy konventu, prelatury, hospodářského dvora, kostela nebo právě barokní sýpky.

Barokní sýpka je unikátní stavbou s hodinovou věží a dvojpodlažní raně gotickou kaplí, svou dispozicí připomínající slavnou Saint Chapelle v Paříži.

Tato tzv. Královská kaple, vysvěcená již v roce 1265, je zasvěcena sv. Václavovi (dolní kaple) a sv. Máří Magdaléně (horní kaple). Zatímco kaple sv. Václava je ještě skutečně raně gotická a zůstaly v ní zachovány cenné nástěnné malby, kaple sv. Máří Magdalény se již, zejména různými kamennými architektonicky – dekorativními prvky a detaily, blíží spíše slohu vrcholné gotiky. Obě kaple spojuje schodiště ve zdi budovy. Kaple je pozůstatkem středověkého přemyslovského knížecího paláce a patří tedy k vůbec nejstarším dochovaným částem kláštera.

Střed budovy barokní sýpky je tvořen 47 m vysokou hodinovou věží. Věž je zakončena trojitou helmicí se dvěmi lucernami a jsou v ní umístěny zvony.

Ve střední části barokní věže se nachází jedinečná technická památka, tedy originální barokní hodinový stroj z roku 1686, který je dodnes denně ručně natahován. Stroj je sestaven jen pomocí spojů a závlaček a řídí zobrazení času na čtyřech velkých věžních cifernících (hodiny) a dvou menších (minuty).

Samotný objekt barokní sýpky nechal postavit zdejší významný opat Ondřej Trojer v letech 1683 –1686. Tato budova, na rozdíl od většiny klášterního komplexu, nepochází od Santiniho, ale je „dílem“ vynikajícího architekta Jana Baptisty Matheye. Vysoce ceněný Jean Baptiste Mathey pocházel z francouzského Dijonu, přesto celé jeho dílo bylo ovlivněno raně barokní architekturou italského Říma. Jeho stavby byly předzvěstí příchodu vrcholného baroka a u nás je můžeme obdivovat převážně v Praze.

Sýpka je, na rozdíl od zbytku kláštera, ve správě pražského Národního technického muzea a působí, bohužel stejně jako celý klášter, dosti zchátralým dojmem. V rámci placené prohlídky zde uvidíte sklepy s pozůstatky středověkého paláce, dvoupatrovou Královskou kapli sv. Václava a sv. Máří Magdalény (pro každého příznivce gotiky jednoznačná povinnost), jižní (barokní dřevěné schodiště) a severní (výstavní prostory) křídlo sýpkových pater i věžní prostory s hodinovým strojem z roku 1686 a zajímavým hodinovým závažím.

Prostory sýpky bývají využívány také, převážně zahraničními, filmovými štáby. Točily se zde např. filmy David Copperfield (IT), Jindřich IV. (D, FR, CZ, ESP) nebo Plunkett a Macleane (GB). Asi nejznámějším, zde natáčeným, filmem jsou však koprodukční (FR, IT, ESP, D) Bídnici s Gérardem Depardieum a Johnem Malkovichem v hlavních rolích.