Klášťov - Naučný okruh dr.Jiřího Kohoutka

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Chodník, naučná stezka

Fotografie (25) • Foto: Franta

Klášťov je se svými 753 metry nejvyšším místem Vizovické vrchoviny. I když bývá - (kvůli svému významu pro jižní Valašsko), nazýván "Horou", zůstává díky své nadmořské výšce toliko vrchem. Ale není to vrch jen tak ledajaký: na jeho temeni totiž stávalo veliké Velkomoravské hradiště. Pozůstatkům dlouhých valů se od místního lidu dostalo přezdívky "Zámčisko" a té bizarní skalce, vypínající se na nejvyšším místě, zase Čertův kámen. Podle starých pověstí na něm sedával černokněžník a čítával si zde v knihách. Reliéfní pozůstatky starého osídlení samozřejmě nedávaly spát archeologům a ti zde proto podnikli sondáže, při nichž se narazilo na množství nálezů. "Hora" ale vydala svá tajemství na začátku nového tisíciletí až tomu nejzapálenějšímu z nich - Jiřímu Kohoutkovi. Jeho následovníci zde bádali i v dalších letech a dnes čítají nálezy z vrcholu Klášťova téměř tisícovku železných předmětů z doby z první poloviny 9.století. (Proč je jich ale zrovna na tomto místě tolik, to se nepodařilo dodnes uspokojivě vysvětlit.) Na vrcholu Klášťova byl na počest velkého moravského archeologa zřízen Naučný okruh (je součástí "Okruhu šesti dědin") s osmi informačními panely, které návštěvníka seznámí s historií místa, provedou jej po obvodu temena kopce okolo terénních pozůstatků starého hradiště a jam po výzkumu k výhledu a ke studánce.

K odpočinku či zamyšlení zde byl zbudován pěkný kruhový altán. Dědina Vysoké Pole, která je Klášťovu nejblíž, nabízí další turistickou atrakci - uprostřed obce stojí "věrná" replika části pravěkého hradiště, doplněná info panely. O něco výš, směrem k "Hoře", stojí nové Envicentrum, připomínající areál skanzenu a v jeho hlavní budově se nachází část cenných nálezů z vrcholu Klášťova. Kdo to vlastně byl... ten Jiří Kohoutek? Narodil se r.1952 a už v době studií propadl své velké vášni - archeologii. Vědomosti nejen o ní, ale také o historii si doplnil studiem na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně a poté nastoupil do Oblastního muzea JV Moravy v tehdejším Gottwaldově, kde zůstal pracovat až do konce svého života.

temeno Klášťova • Foto: Franta

Proslul rozsáhlými terénními výzkumy, ale do podvědomí odborníků - a nás, laické veřejnosti - se dostal až díky vykopávkám na hradě Lukově a Brumově (pozůstatky toho druhého doslova "vykopal" ze země) a prokázal jejich existenci už před polovinou 13.století. Díky němu byly všechny objekty na obou hradních zříceninách kvalitně zakonzervovány a po následujících dlouholetých rekonstrukcích se obě staly největším turistickým magnetem jihovýchodní Moravy. Roku 1993 je Jiří Kohoutek jmenován vedoucím zlínské pobočky brněnského ústavu archeologické památkové péče... a za tato léta mu patří náš veliký vděk, neboť on v té době zachránil spoustu předmětů z nálezů, které by jinak byly zlikvidovány! Říká se - do třetice dobrého i zlého: jeho posledním archeologickým dobrodružstvím se stal rozsáhlý výzkum na temeni Klášťova, kde se od r.2005 při vykopávkách našly stovky železných užitných předmětů. Koncem listopadu r.2007 ale Jiří Kohoutek náhle ve věku pouhých 55 let umírá... a v dalším výzkumu pokračují už jen jeho následovníci.

Čest jeho památce...

Poslední aktualizace: 6.2.2015

Nadmořská výška:

744 metrů nad mořem

Klášťov - Naučný okruh dr.Jiřího Kohoutka na mapě