Kněževes

kostel sv. Jakuba Většího

pomník

fara (1730)

socha Immaculaty a socha sv. Xavera

zájezdní hospoda (1381)

lidová architektura

Jiný název objektu Knyezevwes, Knyczewes, Herrendorf, Pfaffendorf

Prvopočátek osídlení kněževeského katastru, lze na základě archeologických nálezů datovat do období kolem 4. století př.n.l. Další nálezy prokázaly přítomnost obyvatelstva i v 1. století n.l. Ves vznikla na křivoklátském panství, ke kterému náleží i při datu první zmínky o Kněževsi a tedy v roce 1327. Některé prameny však tradují založení obce v 10. století, kdy měla být založena některým z knížat (patrně Vratislavem), což dokládají názvem obce. Písemně však tuto hypotézu doposud nebylo možno prokázat. Zdejší Kostel sv. Jakuba Většího pocházející prvotně z gotického období, byl po požáru přestavěn v roce 1718. Původně stávala na jezerním ostrově. Kněževeský zájezdní hostinec, je dokládán již roku 1381). Původně se prý jednalo o praemonstrátský klášter. Mezi další zajímavosti patří i Kostelík sv. Jana Křtitele u místního hřbitova. Pro absenci turistického značení je do vsi nejvhodnější přístup po silnici z Rakovníka do Kolešovic. Lze též využít silnici z Krupé.

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 A4

archeologické nálezy

kostel

kaple sv. Václava (1736)

zvonička (1802)

barokní statek (čp. 36)

usedlost čp. 10 zajímavá brána, dále tvrziště

První zmínka o objektu 1088

Prvotní osídlení katastru zde proběhlo již v době kamenné. Snad největší měrou byly zastoupeny nálezy z období tzv. Únětické kultury. Našli se však i starší památky. Trvalejší osídlení provedli zřejmě až keltské kmeny jejichž sídliště a také pohřebiště je možno datovat do období kolem 6. století př.n.l. Prvním majitelem vsi je vyšehradská kapitula, teprve roku 1228 přechází do majetku kláštera sv. Jiří v Praze na Hradčanech. Později se zde vystřídali pánové z Kněževsi, kteří ves drží až do osudného roku 1420, kdy císař Zikmund jejich tvrz oblehl a obránce nechal upálit. Kněževeští vybudovali na svém díle tvrz, kterou získali roku 1434 páni z Landštejna. V průběhu druhé poloviny 15. a celého 16. století se zde vystřídali ještě Bořek z Okoře, Kateřina z Klinštejna, Sezimové z Ústí a Služští z Chlumu, kteří připojili ves k panství Tuchoměřice v roce 1575. Tehdy již tvrz byla zaniklá a do dnešní doby se nezachovalo po této stavbě žádných památek. Původní kostel byl roku 1822 uveden do dnešní neorománské podoby. Obec je pro absenci turistického značení přístupná pouze po silnici z Tuchoměřic, nebo Středokluk.