Knínice u Boskovic - dřevěná zvonice

Malý městys Knínice se nachází v okrese blansko, nedaleko města Boskovice. Poprvé jsou Knínice písemně zmiňovány koncem 12. století a dnes zde žije asi osm stovek obyvatel. Nejvýznamnější místní památkou – a současně dominantou obce - je farní kostel, zasvěcený, u nás relativně vzácně, sv. Markovi. Stojí na vyvýšeném místě, kde se dříve nacházelo staré hradiště a staroslovanské pohřebiště. Ke kostelu vedou kamenné schody, nad ním je umístěn hřbitov i dřevěná zvonice a pod ním fara. Dnešní kostel se nachází na místě starší románské stavby, definitivně zbořené v roce 1802, a pochází z let 1805 až 1806. A přesto, že se jedná relativně o „novostavbu“, rozhodně je to místo pozoruhodné a navštíveníhodné. Už jen kvůli „bonusům“, které svým návštěvníkům celý areál nabízí.

Cenná je zejména – samostatně stojící a již zmíněná - dřevěná zvonice, pocházející údajně z přelomu 18. a 19. století. Domnívám se však, že byla postavena současně se stávajícím kostelem, který nemá věž dimenzovanou na větší zatížení zvony. Tři chrámové zvony byly umístěny právě sem. Údajně se jedná o jedinou stavbu tohoto typu na celé Moravě. Součástí areálu býval také kostelík sv. Markéty, který byl rozebrán při stavbě nového kostela sv. Marka. Zachovalo se z něj jen bývalé kněžiště, které dnes vidíme v podobě márnice. Stará kostnice, původně se nacházející naproti sakristie, byla zbořena roku 1864.

Samotný kostel je uváděn jako neorientovaná jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem presbytáře a čtyřbokou věži nad průčelím. Věž se nachází v místech, kde dříve stával raně románský kostelíček sv. Marka, pocházející z období okolo roku 1097. Tento kostelík spadal pod správu benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce. Byl zbořen zejména z důvodu četných poškození, způsobených sesuvem půdy. Jedna polovina základů byla totiž zbudována na jílu, druhá na slepenci.

Mobiliář kostela je částečně pozdně barokní, částečně pochází z doby vzniku současného kostela, tedy z počátku 19. století. Za zmínku stojí například kazatelna a křtitelnice, pocházející z let 1802 až 1806 (středověká křtitelnice se nachází v kostelním depozitáři) nebo několik cenných soch z II. poloviny 18. století. Jedná se o sv. Václava, sv. Josefa, sv. Floriána, sv. Barboru, Ježíše Krista a Pannu Marii. Sochy sv. Josefa, Panny Marie a sv. Barbory pocházejí ze zrušené kaple v Šebetově. Z období vrcholného baroka přelomu 17. a 18. století pak pochází kredenční skříň a kostelní lavice pod kůrem. Některé z obrazů údajně pocházejí z dílna známého malíře Ignáce Raaba. Mayerovo plátno na hlavním oltáři, zobrazující sv. Marka s jeho atributem, tedy lvem, pochází z roku 1841. Za nejstarší památku je však považován zvon mistra Filipa z Vyškova, zhotovený v roce 1556.

Další zajímavostí knínického areálu je rodová hrobka hrabat Strachwitzů, vybudovaná pod kostelem v roce 1829. V současné době je vchod do hrobky chráněn kovanou železnou mříž, zdobenou písmenem S a tepanou hraběcí korunkou. Nachází se zde také velký náhrobní kámen, do kterého je vytesán rodový erb hrabat Strachwitzů. Nad ním vidíme nástěnnou malbu dvou vznášejících se andělů, nesoucích latinsky psaný nápis Reguiescant in páce. Na konci 20. století byla hrobka na dva dny zpřístupněna veřejnosti a následně také vznikl soupis pohřbených ve zdejší kryptě. Ta má tvar kříže a jsou v ní uloženy dva kamenné sarkofágy a čtyři kovové rakve. Jsou zde pohřbeni dva muži a čtyři ženy z rodu Strachwitzů, kteří zemřeli v letech 1828 až 1928, a to ve věku 7 měsíců až 92 let.

Kostelní areál je volně přístupný, jeho interiér však bývá – stejně jako zvonice – téměř trvale uzavřen. Já měl štěstí a interiér chrámu si mohl v klidu prohlédnout, jinak se vám to může podařit většinou jen v době bohoslužby. O významu tohoto místa však mnohé napovídá fakt, že kostel sv. Marka, dřevěná zvonice, ohradní zeď, přístupové schodiště i márnice byly mezi Kulturní památky ČR zařazeny již v roce 1958.