Kolín – hradební zahrada Zelené parkány

Turistické cíle • Zahrada

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Hned na úvod bychom si asi měli prozradit, že článek o kolínském parkánu na Bartolomějském návrší by mohl být zařazen stejně tak do kategorie odpočinkové místo jako mezi opevnění. Mohl by být také parkem, vyhlídkou a s trochou nadsázky i arboretem. Vezměme to ale postupně …

Parkán obklopující z jižní, východní a severovýchodní strany zdejší kostel sv. Bartoloměje je zejména velmi příjemným relaxačním místem. Jedná se v podstatě o upravený parčík či zahradu, kde může každý v klidu rozjímat, číst si nebo alespoň na chvíli zapomenout na městský ruch a stres běžného dne.

Současně se jedná o místo vyhlídkové, nabízející hlavně úchvatné pohledy na hlavní kolínský chrám a další stavby na Bartolomějském návrší (např. zvonici, farní školu a barokní kostnici) nebo na areál někdejšího kapucínského kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice. A když se budete procházet po kolínských zahradách na zelených parkánech, budete si současně prohlížet nejzachovalejší úsek zdejších městských hradeb (k tomu opevnění se později vrátíme podrobněji).

Nejvýznamnější úpravy parkánových prostor proběhly ve II. polovině 19. století, současná podoba je však výsledkem novodobé rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2020.

Součástí dnešního parku či zahrad na kolínském parkánu je také bylinková zahrada, rozárium nebo bezplatné veřejné záchody a musíte se připravit na to, že zde za hezkého počasí občas bývá docela plno.

Otevřeno je zde denně, a to v období květen - září od 8,00 do 20,00 hod. a v období říjen – duben od 9,00 do 17,00 hod. Provozovatelem zahrad na parkáně je kolínské Regionální muzeum a žádné vstupné se zde neplatí,

Na závěr ještě něco z historie tohoto krásného – a svým způsobem i unikátního - místa, které bývá nejčastěji nazýváno „Zahrady na Parkáně“ nebo „Zelené parkány“:

Hlavní městská hradba současného zrekonstruovaného úseku parkánu vznikla v období rané gotiky, tedy v II. polovině 13. století a za vlády Přemysla Otakara II. Původní hradby byly vysoké 6 až 11 metrů, u paty silné 2 m a jejich vrchol o síle 1,2 m zakončovalo cimbuří. Hradby byly prolomeny čtyřmi bránami o od poloviny 18. století započala jejich postupná likvidaci. Mnohdy to bylo dáno jejich špatným technickým stavem.

Přístupná část parku či zahrad na parkánu byla ohraničena Čáslavskou bránou (stávala v dnešní Kutnohorské ulici) a Kouřimskou branou. Je přitom zajímavé, že tyto prostory vždy vlastnilo město Kolín, které je zdejšímu děkanství pouze pronajímalo. Vzhledem k tomu, že parkán býval využíván jako zahrada, vinice nebo pastvina, nikdy nedošlo k jeho zastavění.

Součástí dnešních Zahrad na parkánu jsou mj. zbytky tří půlválcových hradebních věží či bašt (severní chránila Čáslavskou bránu, jihovýchodní je součástí kostnice a jihozápadní tvoří stěnu tzv. staré školy a původně chránila Kouřimskou bránu).

Parkán byl původně standardně umístěn mezi hlavní hradbu a vnější hradbu a sloužil k pohybu obránců a vojenské techniky, v mírových dobách zřejmě sloužil jako sad, později jako farní zahrada, jejíž součástí se v II. polovině 19. století stal také altán a skleník.

Překvapivý je fakt, že k zahradám na parkánu se dnes počítá i prostor mezi hlavní hradební zdí a chrámem sv. Bartoloměje, kde se už od 13. století rozkládal hlavní městský hřbitov, jehož existenci dodnes připomíná již zmíněná barokní kostnice. Ten svému účelu sloužil do konce 18. století. Právě zde je zachováno několik fragmentů z bývalého pohřebiště u kostela, např. fragment mramorového náhrobku kolínského rychtáře Jana Pachty z Rájova a dvě části náhrobku děkana Matouše Červa (na hradební zdi mezi kostnicí a starou farní školou), kovaný barokní kříž (na jižní stěně nové farní školy) nebo několik druhotně použitých středověkých kamenných prvků (konzoly, svorníky aj.) ze stavby chrámu sv. Bartoloměje.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.027, 15.202)

Poslední aktualizace: 14.11.2023

Vyhledání vlakového spojení na výlet