Kolín – renesanční dům s muzeem pravěku (Nová farní škola)
Turistické cíle • Měšťanský dům
Kamenný dům, nacházející se na kolínské adrese Brendlova č. 35, je stavbou se zajímavou historií i stavebním vývojem. Bývá označován jako městský i měšťanský a když byl v roce 1612 postaven, stal se nejprve Novou farní školou, tehdy ještě renesanční. Je však více než pravděpodobné, že tato škola byla postavena na základech staršího objektu (v této souvislosti se nejčastěji hovoří o hřbitovní kapli sv. Jakuba Většího z roku 1401).
Definitivně dokončen byl však tento dům až někdy v závěru 18. století. Klasicistní přístavba východního křídla totiž byla završena v roce 1793. Tehdy vznikla nárožní dvoukřídlá budova postavená na půdorysu písmene L. Vzhledem k tomu, že někdejší školní budova stojí ve svahu, je její část směřující k chrámu sv. Bartoloměje jen jednopatrová, zatímco část orientovaná do ulice je dvoupatrová.
Na první pohled zřejmě tento dům s valbovou střechou a částečně středověkým jádrem zaujme tím, že jeho temné stěny z lomového kamene zůstaly neomítnuty. Za cenné zde bývají označovány nejen valené klenby s pětibokými výsečemi, půlkruhové portálky ve sklepě nebo různé architektonické prvky na fasádě i v interiéru, ale také celková dispozice domu.
Škola zde fungovala až do roku 1860, aby se pak v roce 1913 její budova stala sídlem muzea.- To nese jméno zakladatele muzejní archeologické sbírky Františka Dvořáka, kterého zde připomíná bronzová plaketa. Je umístěna na západním průčelí budovy a vytvořil ji výtvarník a pedagog Vladimír Jan Hnízdo. Objekt je tak dnes známý jako Dvořákovo muzeum pravěku a slouží k instalaci dlouhodobých výstav s archeologickou tematikou.
Tento zajímavý kamenný dům je zařazen na seznam našich chráněných kulturních památek od května roku 1958 a v červnu roku 1989 se také stal součástí zdejší městské památkové rezervace.
Na závěr snad ještě několik zajímavostí a doplňujících informací:
Nejstarší část školy vybudoval místní stavitel Jan Rudolf, jehož otec pocházel z italské Ravenny. Tuto část stavby původně pokrývala sgrafita. Již v 18. století školu navštěvovali chlapci i dívky a výuka probíhala v němčině i v češtině. Z původní kaple se dochovala část obvodového zdiva s fragmenty gotického portálu a lomených oken, patrných ve zdivu západní stěny. V těsné blízkosti hlavního vstupu můžeme vidět barokní sochy sv. Jana a sv. Pavla z roku 1764. Na jižní stěně klasicistního křídla je umístěn barokní tepaný kříž z 18. století, který pravděpodobně pochází ze zrušeného hřbitova u chrámu sv. Bartoloměje.