Kostel Nejsvětějšího Salvátora na Křížovnickém náměstí
Kostel Nejsvětějšího Salvátora na Křížovnickém náměstí na Starém Městě je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Postaven byl na přelomu 16. A 17. století na základech gotického dominikánského chrámu sv. Klimenta. Postupně ho budovali Carlo Lurago a Francesco Caratti. Sloupořadí před vchodem se štukaturami vytvořil Giovanni Bartolomeo Cometa. Fasáda kostela je zdobena sochami Jana Jiřího Bendla z let 1655-1660. V roce 1714 byly architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou upraveny a navýšeny věže kostela. V letech 1805-1819 zde byl univerzitním kazatelem Bernard Bolzano. O půl století později zde na varhany zde v 80. letech 18. století hrával Jakub Jan Ryba. V kostele kázal i jezuita Antonín Koniáš.
Interiér v raně barokním stylu má bohatou štukovou výzdobu od G.B. Cometa. Sochy v kostele jsou dílem sochaře J. J. Bendla a oltářní obraz je od Jana Jiřího Heringa. V podzemní kryptě je pochován také Bohuslav Balbín, český literát, historik, kněz, zeměpisec, pedagog a velký obhájce českého jazyka.
V únoru 1990 byla v kostele obnovena duchovní správa pro studenty a rektorem kostela se stal Tomáš Halík. V roce 2004 tu byla založena první akademická farnost v Česku pro pastoraci studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol.
Sochy Jana Jiřího Bendla na průčelí: nad tympanonem na vrcholu průčelí stojí Kristus Spasitel a čtyři evanglisté (sv. Lukáš, Jan, Marek a Matouš), na bočních křídlech štítu to jsou jezuitští svatí Ignác z Loyoly a František Xaverský. ve výklenku uprostřed štítu spočívá Panna Maria Immaculata a na balustrádě stojí Sv. Kliment a sv. Vojtěch a čtyři církevní otcové (sv. Augustin, Řehoř, Ambrož, Jeroným)