Kostel Sv. Cyrila a Metoděje
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Plány zhotovil profesor stavitelství ve Vídni architekt Karl Rösner (1804 ? 1869), avšak mnohé podrobnosti v nich změnil pražský architekt Vojtěch Ignác Ullmann (1822 ? 1897), pod jehož vedením stavbu prováděli stavitel Jan Bělský a kamenický mistr Karel Svoboda. Samotná stavba chrámu probíhala v letech 1854 ? 1863. Je to mohutná trojlodní novorománská bazilika, stavěná z tesaného kamene, podle vzorů starých románských kostelů. Pro různé ozdoby v průčelí, na apsidách, věžích a sloupech je užito vzorů ze zachovalých českých a moravských románských chrámů. Průčelí trojlodního objektu zdobí tři portály, v jejichž tympanonech jsou reliéfy od V. Levého. Vrata jsou vyplněna reliéfy ze života českých patronů dle návrhu J. Mánesa a modelů L. Šimka a K. Dvořáka z roku 1860. Nad portály je arkádový vlys se sochami Krista a českých patronů od Č. Vosmíka z roku 1913. Nástropní malby byly provedeny v letech 1867 až 1873 J. Trenkwaldem a G. Vacem. Bratři J. a K. Jobstové vytvořili postavy na klenbě a ornamentální výzdobu v roce 1886, a také postavy českých patronů mezi okny. Křestní kaple a hlavní oltář chrámu je dílem B. Wachsmanna. Obraz Křest Páně vytvořil v roce 1903 F. Urban. Řezbářské práce, Kazatelna a zpovědnice jsou dílem V. Žabky, plastiky Krista a Madony na hlavním oltáři vytvořil v roce 1916 J. Klíma. Malířská a plastická výzdoba chrámu pokračovala až druhého desetiletí 20. století. Kostel je vysoký 27,5 metru, široký 35 metrů a výška obou jeho věží činí 75 metrů.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje - původně Kostel sv. Karla Boromejského - byl postaven v letech 1730-1740 jako ústavní svatyni emeritního domu zestárlých kněží podle projektu P. I. Bayera za spolupráce Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Kostel je uvnitř vyzdoben freskami ze života sv. Karla Boromejského od K. Schopfa a štukaturami od M. I. Palliardiho. V roce 1783 byl kostel i emeritní dům zrušen. Dům byl roku 1870 připojen k sousední budově ČVUT na Karlově náměstí. Kostel byl obnoven v letech 1934-35 jako svatyně československé pravoslavné církve a byl vybaven novým zařízením, které odpovídá pravoslavné liturgii. V kryptě kostela se roku 1942 ukrývali příslušníci parašutistických skupin, kteří provedli atentát na nenáviděného představitele okupačního německého režimu, tzv. zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutisté zde svedli s nacisty poslední boj, v němž padli. Jména hrdinů jsou na pamětní desce od Františka Bělského z roku 1947. Deska je umístěna na vnější straně krypty.