Kostel sv. Hedviky Slezské v Opawě

Původně byla Opawa přifařena ke Křešovu, pak ke kostelu Všech Svatých (pol. kościół Wszystkich Świętych) v Miszkowicích, případně i do Lubawky. Později zde byla zřízena kaple, i když nevíme přesně, kdy k tomu došlo. O její existenci máme jen několik zmínek, a to zvláště s výstavbou nového kostela (pol. kościół pw. św. Jadwigi) v letech 1687-1692, kdy se hovoří, že byl vybudován na místě původní kaple, z níž se následně stal kostel, o němž nalezneme zmínku k roku 1378 (v knize Mariana Gabrowského se však hovoří až o roce 1558) a poté v období třicetileté války, kdy byl vyrabován, měl však štěstí, protože mohl dopadnout hůře a skončit jako klášterní dvůr a dvojice statků, jež byly zapáleny švédskými vojsky. Poté naopak následovalo období rekatolizace a "návratu" místních obyvatel k římskému katolictví, kdy zde roku 1568 byl farářem P. Johannes Hintzius a v roce 1651 P. Martinus Wunibald, a o původním chrámu Páně můžeme číst též z protokolů biskupské vizitace v roce 1667, v nichž se hovoří o staré červeně natřené zvonici s trojicí zvonů, opravovaném hodinovém stroji a vysoké kamenné zdi okolo hřbitova, která nesloužila jako pouhé jeho ohrazení, nýbrž jako ochrana chrámu Páně. Zařízení sestávalo jen z hlavního oltáře a sám svatostánek měl být veskrze dřevěný.

I nový objekt byl zprvu brán jen jako kaple, kterou obsluhovali řádoví bratři z Křešova. V roce 1778 byla část rakouskými vojáky zabaveného zařízení vykoupena místním farářem, ale některé věci se nenávratně ztratily. V letech 1794-1795 došlo k jeho přestavbě, stejně tak v letech 1909-1910 (ještě ne úplně dokončená stavba byla vysvěcena místním farářem P. Karlem Gröbnerem o vánočních svátcích roku 1910 a řádné vysvěcení bylo provedeno v květnu 1918 vratislavským kardinálem Msgre. ThDr. Adolfem Bertramem), i když ta druhá v řadě byla vynucena tím, že 7. června 1905 udeřil do chrámu Páně blesk a objekt lehl popelem, až na mohutné kamenné zdi, takže nějakou dobu byl pouhou ruinou (viz https://www.kreislandeshut.de/kreis-landeshut/michelsdorf-reusendorf/oppau/). Výraznou proměnou pak prošla sama věž, která byla původně završena jehlancem, ale po přestavbě získala cibulovitou báň. Poslední výraznější opravy proběhly ve 20. letech 20. století. Po připojení k Polsku byl zdejší probošt ThDr. Alfons Haase zatčen a mučen, protože byl podezříván, že náleží k werwolfům. Kromě toho prošel kostel řadou oprav a úprav, z nichž poslední se uskutečnila v roce 1976. 7. září 1981 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek, přičemž zdejší hřbitov ho předběhl, neboť ten byl do výše jmenovaného registru zanesen již 15. července téhož roku. Jako výjimečná pamětihodnost však byl brán již v 19. století, což dokazuje zmínka o něm v knize "Verzeichnis der Kunstdenkmäler der Provinz Schlesien. Band III. Lieferung I. Die Denkmäler des Fürstentums Glogau-Sagan (II)" z roku 1889, kterou sepsal Hans Lutsch.

Jedná se o jednolodní orientovaný chrám Páně s předsíní a vysokou zděnou hranolovitou věží v západní části, obdélnou lodí a širším osmibokým presbytářem. Loď je kryta stropem imitujícím klenbu se zaoblenými delšími hranami a mírně protlačenými pásy v omítce, jež připomínají oblouky, presbytář má klášterní klenbu o 8 polích se švy v podobě plastických pásů, které vybíhají z centrálně umístěného oválného pole, naopak věžní kruchta je opatřena křížovou klenbou. Podél zdí lodi jsou plným obloukem spojené pilíře, jež vytvářejí arkádovou řadu, na níž spočívá profilovaná římsa. V presbytáři je osm dvojitých pilastrů nesoucích klenbu. Obdélné okenní otvory jsou uzavřené plným obloukem: pět je v lodi a tři v presbytáři. Ve dvou západních polích lodi nalezneme navíc lidové malby.

Z bohatého vnitřního zařízení zůstalo pouze málo původního, neboť při předem zmíněném požáru došlo i k rozlití zvonů (viz https://polska-org.pl/521523,Opawa,Kosciol_sw_Jadwigi.html). Hlavní oltář je rámový a byl vytvořen před rokem 1785 křešovským sochařem Josephem Antonem Lachelem, z jehož dílny pravděpodobně pochází i dřevěná kazatelna, trojvěžové průčelí varhan a zpovědnice s Ukřižovaným Kristem, Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou v koruně. Hlavní oltářní obraz sv. Hedviky pak pochází od J. C. Schalla a je z roku 1863, spolu s ním byl zakoupen obraz "Přeměna", ale ten se nedochoval. Pozdně gotická křtitelnice s erbem křešovských cisterciáckých opatů a čtveřicí písmen byla odlita koncem 16. století. Výrazným pokladem byly a snad ještě jsou hedvábné paramenty z 18. století, jež pocházejí stejně jako mnoho dalšího z Křešova. Varhany naopak zhotovila v roce 1910 firma Schlag und Söhne. Ve zdi kostele je pak trojice kamenných náhrobníků rodu Rinkersů z let 1584, 1603 a 1601-1609 (nedá se přesně identifikovat; viz https://www.dokumentyslaska.pl/epitafia/miejscowosci/kamienna%20gora%20opawa.html).

Z původních zvonů nezbylo zhola nic, první zvony zanikly při předem zmíněném požáru a ty následující byly pohlceny válečnými rekvizicemi. Kolik jich tu je dnes, tak to jsem nikde nedohledal a při mé návštěvě nebylo nikoho, koho by se dalo zeptat. Minimálně jeden zde však být musí, když se vyzvání.