Kostel sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně

Jde o původní městský farní kostel v gotickém slohu zasvěcený nejprve sv. Jakubu, který je zmíněn v roce 1412 při založení oltáře sv. Mikuláše a Martina Janem Jindřichem z Vartemberka, o 3 roky později při založení oltáře sv. Trojice Mikulášem z Řehče a roku 1416, kdy byl Čeňkem z Veselé a Vartemberka i s hřbitovem, školou a věží odstoupen městu. Jeho základy byly položeny pravděpodobně současně se vznikem města Jičína na přelomu 13. a 14. století, a tudíž se jedná o nejstarší dochovanou stavbu ve městě. V roce 1572 shořely patrně jen jeho střechy a roku 1589 shořela věž, rozlily se 4 zvony, shořela střecha, sesulo se klenutí lodi a pilíře, za své vzalo všechno interiérové vybavení, včetně kruchty a náhrobků. K jeho opravě došlo až v roce 1597, kdy byly gotické konsoly v lodi nahrazeny renesančními, postaveny nové sloupy kromě patek a nové klenutí. V roce 1605 byl jeho patronem Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy. Roku 1614 získala věž kostela novou krytinu, v letech 1615-1616 v ní byla upravena strážnice a v roce 1616-1617 byl opraven kryt malé věže. Roku 1622 přestal být chrám evangelický. V roce 1624 jej dal velkovévoda Albrecht z Valdštejna i s farou jezuitům k založení koleje. Zakládací listina jím byla podepsána 15. října 1624, přičemž novému klášteru bylo dáno 10 000 tolarů ročně, panství Milíčeves, několik popluží a lomů. Dokud nebyla kolej postavena bydleli řádoví bratři ve farní budově a odevzdán jim byl starý gotický kostel sv. Jakuba, který oni převzali pod zasvěcením sv. Ignácovi. V něm strhli starý chór a v letech 1627-1628 ho nahradili novým kamenným. Stavba koleje pokračovala rychle, neboť jezuité za nepřítomnosti arcivévody Albrechta koupili sousední domy od Pražské brány až k fortně, a aby ušetřili základů, použili k nim příkopů města. Albrecht z Valdštejna byl po svém návratu rozloben, protože chtěl, aby se jezuité usídlili na tzv. Hrádku, a na místě, kde byla zakládána kolej, chtěl stavět biskupskou rezidenci s převorstvím. Při tomto klášteře založil Albrecht z Valdštejna roku 1627 bohoslovecký seminář s gymnáziem pro šlechtice pro 110 mladíků, a sice 10 šlechticů, 20 kleriků a 80 jiných chovanců z frýdlantského vévodství. Toto gymnázium chtěl Albrecht z Valdštejna povýšit na univerzitu. K pohodlnému obydlí alumnů zakoupil sousední dům podle koleje čp. 21. Univerzita sice nebyla zřízena, ale seminář a kolej tu vydržely až do zrušení jezuitského řádu. Místo koleje vznikly kasárny (čp. 22), místo gymnázia německá škola (čp. 23), seminář pak byl rozdělen měšťanům na soukromé domy, z alumnátu se stala vojenská pekárna. Po přeložení krajského úřadu z Nového Bydžova do Jičína koupilo město 4 domy v místech bývalého semináře pro krajský úřad. Při kostele sv. Ignáce byl pak dosazen stálý od c. k. náboženského fondu placený kazatel. V roce 1658 byl kostel spojen se severním křídlem koleje. Roku 1670 byla dokončena na západní straně nová sakristie a zazděn hlavní vchod vedle věže a na severní straně vznikl přístavek. Kostel vyhořel v letech 1681 (shořela střecha, věž, rozlily se zvony a zbortilo se klenutí; po novém sklenutí bylo vedle hlavního a vedlejších oltářů Panny Marie, sv. Sekundiny a sv. Kříže zřízeno 6 nových oltářů), 7. dubna 1683 (shořela střecha, poté byla věž zvýšena ve zdivu a ozdobena dvojitou lucernou, opravený kostel byl vysvěcen roku 1702 královéhradeckým biskupem), 1. října 1768 (zřítila se věž kostela a prorazila klenutí s 1 sloupem), 23. července 1776 (blesk sjel do kostelní věže, poškodil varhany a oltář sv. Jana Nepomuckého) a 31. července 1778 (vyhořel částečně, spolu se seminářem a gymnáziem). V roce 1762 a 15. září 1782 byl okraden oltář Panny Marie. Roku 1784 byla provedena řada oprav chrámu. V roce 1802 byla opravena věž, vztyčena nová zvonová stolice a zřízena i nová střecha. Roku 1804 byla opravena střecha sakristie, v roce 1805 střecha presbytáře a roku 1808 střecha kostelní lodi. V roce 1819 byla přestavěna střecha kostela a pokryta taškami. Roku 1835 byly opraveny varhany, ale kvůli chatrnosti klenby nemohly být postaveny. Následně stavitel Alois Turek z Nového Bydžova strhl klenbu a pořídil lehčí plechovou střechu. Tyto práce byly ukončeny „závěrečnou cihlou“, kterou uložil krajský hejtman Josef Hansgirg 24. září 1837. 1. října téhož roku byl chrám vysvěcen děkanem P. Josefem Schmidlem. V roce 1837 byly odstraněny sešlé oltáře sv. Barbory, sv. Aloise a sv. Rozálie a zřízeny 2 nové sv. Kříže a sv. Františka Xaverského. První byl vysvěcen 3. května 1839, druhý již koncem předchozího roku. V roce 1843 byla pozlacena báň a paprsky kříže. Roku 1865 odevzdal erár věžní hodiny obci. V následujícím roce byl v kostele umístěn vojenský lazaret. Roku 1869 byly postaveny nové varhany. V roce 1886 se objevila velká trhlina ve zdi kostela proti čp. 11. Z klenutí bylo odstraněno množství rumu, kamene a tašek, které tu zůstaly od posledních oprav. Následně byl objekt stažen kleštěmi. V letech 1897-1898 došlo k rekonstrukci chrámu. Opravena byla kostelní okna a zasklena různobarevným sklem, presbytář byl vymalován a pořízen nový hlavní oltář v gotickém slohu od jičínského řezbáře J. Stoklasy. Zároveň byl pozlacen hodinový číselník. 25. listopadu 1897 byl sňat prasklý zvon sv. Václava, který byl následně přelit u Rudolfa Pernera v Českých Budějovicích a opětovně zavěšen 1. prosince 1898. Roku 1900 byla opravena a vymalována chrámová loď. 9. prosince 1900 byl posvěcen oltář sv. Františka a 28. dubna 1901 oltář Panny Marie. Staré oltáře sv. Františka a sv. Sekundiny byly odstraněny. Na paměť této opravy byl nad jižním vchodem pořízen nápis: „Chrám Páně obnoven na památku 50letého panování Jeho Veličenstva císaře a krále našeho Františka Josefa I. L. P. 1900.“ V roce 1905 bylo do kostela zavedeno plynové osvětlení a následujícího roku proražen vchod u hlavního oltáře do bývalé sakristie. V letech 1934-1935 byla zahájena velká oprava interiéru, během níž byla pořízena nová křížová cesta, malovaná farářem Kohelem. Objekt je památkově chráněn od 3. května 1958 (zapsání do státního seznamu kulturních památek bylo provedeno 6. února 1964, viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-ignace-z-loyoly-12851466). V letech 2006-2007 byla opravena kanalizační a vodovodní přípojka a zřízeno sanitární zařízení. V letech 2007-2008 došlo k opravě věže a statiky její vrchní části. 12. prosince 2016 ministerstvo kultury prohlásilo kostelní věžní hodiny kulturní památkou. Roku 2017 byla dokončena oprava horní části věže, kdy byla znovu osazena zrestaurovaná kupole a kříž a věž dostala nový plášť. O rok později došlo na spodní část věže.

Tato orientovaná trojlodní stavba je položena na jižní straně náměstí Svobody, jihozápadním nárožím se téměř dotýká jižního křídla předního nádvoří jezuitské koleje a její jižní průčelí směřuje do již zmíněného veřejného prostoru. Trojlodí je sklenuto křížovými klenbami spadajícími na toskánské sloupy a renesanční konsoly s letopočtem 1597. Presbytář o 5 stranách osmiúhelníku je zaklenut síťovou klenbou, v severní zdi je půlkruhový portálek. Okna jsou lomená s kružbami. V západní části trojlodí je hudební kruchta, předsíň, podvěží a velká síň sklenutá valeně s lunetami. Jižní a severní portály jsou lomené s profilací. Na jihozápadním nároží lodi je situována hranolová věž, která je členěná pásovou římsou a prolomená barokními okny. Zakončena je střechou nízkého zvonového tvaru, na níž je osazena čtyřboká lucerna s jehlancovou prolamovanou špicí. Věžní hodiny pocházejí z přelomu 17. a 18. století. Převážnou část severní a západní strany zakrývají přístavby předsíní, valenou klenbou s lunetami sklenutých sakristií (severní a západní) a kaple s depozitáři. Stejnolodí s polygonálními závěry boků a polygonálním závěrem, na jihu a severu předsíně, západní předsíň byla proměněna v kapli. Do kostela vedou 2 vchody – jižní z předsíně křížově goticky klenuté a druhý od severu předsíní stejně klenutou.

Hlavní gotický oltář od místního pozlacovače J. Stoklasy byl posvěcen děkanem P. Janem Menčíkem 14. listopadu 1897 a nahradil tak původní od neznámého mistra. Uprostřed něj je umístěna socha sv. Ignáce, po stranách sochy sv. Cyrila a Metoděje a nad nimi socha Páně. Roku 1890 bylo v kostele několik postranních oltářů: sv. Sekundiny s obrezem a nápisem: „S. Secundina V. et M. patrona Urbis“, sv. Františka Xaveria, sv. Aloisia, sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anny. Významnou výzdobu kostela tvoří obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Panny Marie Rušánské, který jezuité dostali v roce 1637 z Ruska (předán doubravickým farářem P. Matějem Štenclem), ale k veřejnému uctění byl vystaven teprve po válce roku 1681. Jemu již v roce 1741 věnoval kněz P. Josef Lauritsch objemný latinský spis, který byl o 2 roky později přeložen do češtiny a němčiny („První věk rodičky Boží Rušánské, nebo kronycká zpráva o počátku, ctění a dobrodiních starožitného obrazu Marie Matky Boží, který v českém městě Jičíně v chrámě svatého Ignácia tovaryšstva Ježíšova již na druhý věk s velikou pobožností ctěn bývá“). Další poklad – posvátný obraz Marie Fojonské – uloupili v květnu 1643 švédští vojáci. Právě na jeho místě byl 15. září 1643 slavnostně zavěšen obraz Panny Marie Rušánské.

V kostele bývala zavěšena nejprve trojice, později čtveřice zvonů. Po požáru roku 1683 musely být 3 staré zvony znovu přelity. Koncem 19. století byly v chrámu 4 zvony – první, Václav, s nápisem: „A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE JESV CHRISTE MDCLXXXIII FVSA NEOBOLESLAVIAE SVMPTIBVS COLLEGII GITZINENSIS S. J.“, reliéfem sv. Václava a spodním textem: „S. WENCESLAE M (artyr) CVM S. S (sanctis) P. P. (patronis) BOH (emiae) O. P. N. (ora pro nobis)“, krucifixem s nápisem: „JESV GAVDIVM ANGELORVM M N. (miserere nobis)“, reliéfem sv. Ignáce s textem: „S. IGNATI O. P. N.“, reliéfem Madony s Jezulátkem a nápisem: „S. MARIA REGINA ANGELORVM O. P. N.“, dále s textem: „STEPHANVS PRICOVEY CIVIS CLATOVIENSIS FRATRES FVDERUNT IN REGIA CIVITATE NEOBOLESLAVIENSI. PŘELIL MNE RUDOLF PERNER V Č. BUDĚJOVICÍCH LETA PÁNĚ 1898 V DOBĚ DUCHOVNÍ SPRÁVY JIČÍNSKÉ J. MENČÍKA DĚKANA, J. VOMOČILA A J. GROHA KAPLANŮ, J. SYNÁČKA, KR. KAZATELE U SV. IGNÁCE, F. BUCHNERA, C. K. OKRESNÍHO HEJTMANA, F. DOUBKA, C. K. OKRES. INGENIEURA, F. DOLANSKÉHO, STAROSTY A T. ZÁKLASNÍKA, C. K. KONSERVÁTORA.“; druhý, František, o výšce 106 cm, průměru 125 cm s nápisem: „A SOLIS ORTV VSQVE AD OCCASVM LAVDABILE NOMEN DOMINI FVSA NEOBOLESLAVIAE AVXILIARIBVS SVMPTIBVS ILL EXCELL. D. D. NICOLAI S. R. I. COM. DESFOURS TIT. MDCLXXXIII.“, s reliéfy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Tadeáše, sv. Mikuláše a sv. Matouše s texty pod nimi: „S (ancte) P (ater) IGNATI C (onfessor) ET F (undator) S (oc.) J. - S (ancte) FRANC (isce) XAVERI C (onfessor) IND (orum) AP (ostole) O. P. N. - S (ancte) THADDAEE AP (ostole) O. P.N. - S. NICOLAE EP (iscope) C (onfessor) O. P. N. - S. MATTHAEE AP. ET EV (angelista) O. P. N.“, pod dubovým věncem se znakem Desfourů je ještě nápis: „FIDVS DEO PIETATE ARMIS CAESARI.“; třetí, Sekundina, o výšce 80 cm, průměru 1 m s textem: „OMNIS SPIRITVS LAVDET DOMINVM FVSA NEOBOLESLAVIAE SVMPTIBVS COLLEGII GITZINENSIS S. J. MDCLXXXIII.“ a věncem s reliéfy sv. Sekundiny, sv. Agáty, sv. Vavřince a sv. Markéty; čtvrtý, Ignác, o výšce 42 cm, průměru 50 cm, s reliéfem P. Marie a nápisem: „VETERI QVAE POST 2 CONFLAGRATVM GIZINIVM A D 1684 FVSA, ET OB RVPTVRAM 1766 REFVSA, KALENDIS OCTOBRIS PER 3 IN CENDIVM 1768 TOTA DIFFLVXIT, SVFFECTA SVM AO 1769 SVB PATRONIO P (iae). V (irginis). MARIAE S. PANCRATII S. FRAN. SERAPHICI BORGIAE ET OMNIVM PATRONORVM SOCIETATIS JESV. J. C. KÜHNER FVDIT ME PRAGAE.“ Zvony Václav, František a Sekundina byly z roku 1683, Ignác z roku 1684. Zvon Václav praskl a byl roku 1898 přelit, Ignác byl přelit v roce 1768. Za 1. světové války byly zrekvírovány zvony: Václav, Sekundina a Ignác, zůstal tak jen zvon František. 22. září 1929 byly posvěceny opatem ThDr. Metodějem Zavoralem 2 nové zvony -. Václav o hmotnosti 786 kg s textem: „Hlasem zvonu Václav dědic české země ke své víře sladké všecken lid svůj zve. 1929“ a Ignác o hmotnosti 502 kg s nápisem: „V zmatku divé bouře zachránil jsi víru své i naší vlasti svatý Ignáci. 1929“. Ve věžní lucerně byly umístěny 2 cymbály (48 a 58 cm), přičemž na jednom z nich byl uveden letopočet 1682. Roku 1942 došlo opět k rekvizici zvonů.

Kostel sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně na mapě