Kostel sv. Jakuba

První zmínka o hostivickém kostelu sv. Jakuba
pochází z roku 1277 a je zároveň první písemnou
zmínkou o Hostivici.
Postaven byl o něco dříve, snad v polovině
13. století, v románském slohu, což dokládá kvádří-
kové zdivo z opuky odkryté v jeho jižní straně při
opravě v letech 1973–1976. O tehdejší podobě
kostela se můžeme pouze dohadovat. Předpokládá
se, že byl malý, tmavý a zaujímal prostor nynější
chrámové lodi. Věž kostelu chyběla, opodál na
hřbitově stála nejspíš dřevěná zvonice.
V 16. století vedli duchovní správu v Hostivici
kněží utrakvističtí (přijímající podobojí). V době
katolické reformace zůstala farnost bez faráře pro
nedostatek kněží.

Za třicetileté války, v roce 1631 Švédové a Sasové kostel vypálili. Zůstal
pustý, ještě v roce 1662 se o něm píše v zádušní knize, že „jest velice
opuštěný a opravy, aby k předešlému způsobu přiveden byl, potřebuje.“ Již
v roce 1659 se na výzvu pražského arcibiskupa Harracha zavázal František
Adam Eusebius hrabě ze Žďáru chrám obnovit. V květnu 1662 se konala
v pustém kostele první mše po 45 letech a ještě v tom roce začala přestavba.
Hrabě Žďárský dal přistavět gotický presbytář s Křížovou klenbou, lomenými
okny a prejzovou střechou a malou sakristii na evangelijní (severní) straně.
V letech 1662–1663 byla přistavěna i věž ke kostelu, jejíž přízemní část
zvětšila nedostačující prostor kostela, neboť pod klenutím věže vznikla
předsíň. Zřejmě z tohoto důvodu má věž prakticky stejnou šířku jako loď
kostela.

Za třicetileté války, v roce 1631 Švédové a Sasové kostel vypálili. Zůstal
pustý, ještě v roce 1662 se o něm píše v zádušní knize, že „jest velice
opuštěný a opravy, aby k předešlému způsobu přiveden byl, potřebuje.“ Již
v roce 1659 se na výzvu pražského arcibiskupa Harracha zavázal František
Adam Eusebius hrabě ze Žďáru chrám obnovit. V květnu 1662 se konala
v pustém kostele první mše po 45 letech a ještě v tom roce začala přestavba.
Hrabě Žďárský dal přistavět gotický presbytář s Křížovou klenbou, lomenými
okny a prejzovou střechou a malou sakristii na evangelijní (severní) straně.
V letech 1662–1663 byla přistavěna i věž ke kostelu, jejíž přízemní část
zvětšila nedostačující prostor kostela, neboť pod klenutím věže vznikla
předsíň. Zřejmě z tohoto důvodu má věž prakticky stejnou šířku jako loď
kostela.

Hlavní oltář sv. Jakuba byl v roce 1736 přivezen ze Zákup. Dne
5. listopadu 1737 byly do velkého oltáře vloženy ostatky sv. Simplicie.
Postranní oltáře sv. Vojtěcha a sv. Prokopa pocházejí z kostela sv. Václava na
Zderaze a byly zakoupeny pro hostivický kostel v roce 1787, když císař
Josef II. zrušil tamní Klášter Augustiniánů a věci kostelní se rozprodávaly.

Roku 1871 byla věž přikryta novou střechou a vsazeny nové hodiny.
V roce 1933 byly hodiny obnoveny z dobrovolné sbírky věřících, v květnu
1945 je velmi poškodilo ostřelování obce. Kostel byl celkově opravován
v letech 1973-1976, při které například byla břidlicová krytina věže vyměněna
za plechovou. Věžní hodiny byly nahrazeny roku 1975 novými.
I v současnosti probíhají postupné opravy kostela. Loď a presbytář
dostaly novou střešní krytinu, byla opravena fasáda velké kaple a nyní se
renovuje věž.