Kostel sv. Jakuba většího

Kostel sv.Jakuba Většího byl postaven v době vzniku samotného města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Již kolem roku 1250 byla stržena a nahrazena gotickým objektem. V květnu 1257 olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku kostel vysvětil a povýšil jej na farní. Do té doby tu bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele. První farářem se stal Štěpán, významná postava nejranějších dějin města.

Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otvírá pohled na město i okolí. Při přestavbě v letech 1373-1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím Křížovou klenbou, když sem byl vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie.

Ve 30.letech 15.století dostává kostel jižní věž - zvonovou. Do historie se zapsal kostel v roce 1436, kdy se zde v průběhu jihlavských kompaktátních jednání 5.července konala za přítomnosti císaře Zikmunda slavnostní mše a vyhlášení kompaktát v češtině. Zajímavostí je, že druhého dne zde byla, k velké nelibosti Jihlavských, sloužena Janem Rokycanou husitská mše s přijímáním pod obojí.

Roku 1523 postihl Jihlavu jeden z největších požárů v dějinách města. Tehdy vyhořel i Kostel Sv. Jakuba včetně obou věží a následná oprava trvala 40 let. V roce 1548 se začala povážlivě vychylovat ze své osy jižní věž, bylo tedy nutné snížit ji na dnešních 54 metrů, neboť hrozilo její zřícení. Významnou událostí bylo roku 1563 slavnostní vysvěcení nového velkého zvonu, tradičně zvaného "Zuzana". Zvon se jmenuje podle bohaté jihlavské lazebnice Zuzany Spiesserové, která na jeho zhotovení přispěla značnou částkou. Je to druhý největší zvon na Moravě, vysoký 1,82 m a vážící 7 086 kg. Poslední změna půdorysu kostela spadá do barokní doby.

V roce 1702 byla přistavěna na severní straně kostela kaple Bolestné Panny Marie oddělená od vlastního chrámu barokní mříží. Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů. Z gotické doby vyniká především unikátní Pieta (1350), překrásná socha sv. Kateřiny (kolem roku 1400) patřící do skupiny tzv. krásných českých madon, okruhu Mistra krumlovské madony. Cenné jsou i pozdně gotické sochy sv. Jakuba a Boha Otce, obě ze začátku 16. století. Největším obrazem je 7,5 m vysoký obraz hlavního oltáře "Stětí sv. Jakuba" od jednoho z dvorních malířů císařovny Marie Terezie, jihlavského rodáka J. N. Steinera. Kněžiště nese výraznou secesní výzdobu, která vznikla v rámci puristické úpravy interiéru v letech 1898 - 1904.

V roce 1922 provedla firma August Wolfholz z Berlína náročné statické zajištění severní věže.

Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, když byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí.

Jak již bylo zmíněno, jedna z věží slouží jako rozhledna. Můžete ji navštívit a město shlédnout jako na dlani :

http://www.svjakub.cz/

Stavba severní věže (63m), která původně sloužila městu jako věž strážní, byla dokončena počátkem 14.století. Měla jehlancovou střechu a vprůčelí figurální malbu. V roce 1561 je v historických pramenech doložena činnost věžníka a jeho dvou pomocníků - ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věžník opustil věž v roce 1924, kdy byla funkce věžníka zrušena. Věž byla pro veřejnost zpřístupněna v červnu 1991 vrámci oslav 555.výročí přijetí basilejských kompaktát. Ochoz je ve výšce 40 m - tedy 556 m nad mořem - a nabízí Pohled do širokého okolí.

Věž kostela sv. Jakuba Většího (Jakubské náměstí) je přístupná veřejnosti.

Otevírací doba: květen, září so-ne 10:00 - 13:00 14:00 - 18:00
červen - srpen út-ne 10:00 - 13:00 14:00 - 18:00

Mimo sezónu je možno navštívit věž při objednávce den předem ve všedních dnech po předchozí objednávce na TIC v době od 9:00 - 15:00 pro skupiny minimálně 5 osob.

Kostel sv. Jakuba Většího patří k dominantním historickým stavbám města Jihlavy, již pěknou řádku staletí. Vystaven byl nedlouho po založení města, tedy ve čtyřicátých letech 13.století. Stavba byla nejprve pojatá jako románská bazilika, ale později se stavitelé rozhodli k vybudování kostela v gotickém slohu. Dříve než došlo k dokončení stavby, poškodil objekt požár, takže k slavnostnímu vysvěcení došlo až v roce 1257. Kostel byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu a byl statutárně veden jako farní kostel, čimž nahradil dosavadní dřevěný Kostelík sv. Jana Křtitele.

Ve stavbě se nadále pokračovalo,na počátku 14.století byla vystavěna severní, strážní věž, vysoká 64metrů a asi o sto let i věž jižní, zvonová, na kterou byl zavěšen 7tunový zvon Zuzana, druhý největší zvon na Moravě. I nadále docházelo k stavebním úpravám, zvláště na přelomu 15. a 16. století. V roce 1702 byla přistavěná osmiboká kaple Panny Marie Bolestné, kde se konaly tzv. Havířské mše. Kostel byl původně ještě obklopen hřbitovem, kerý byl zrušen kolem roku 1784.

K posledním výrazným úpravám došlo začátkem 20.století, kdy byla odstraněna omítka na středověkém zdivu a zdi byly vyspárovány. Došlo také k statickému zajištění a vymalování interieru.

Kostel sv. Jakuba Většího má ve svých sbírkách bohatou, převážně barokní sakrální výzdobu v podbě fresek, obrazu a dřevořezeb, jedinečná je třeba Pieta ze začátku 14. století a nebo plastiky sv. Jakuba a Boha Otce z pozdně gotického období.

Kostel sv. Jakuba Většího i nadále zůstává dominantní církevní stavbou dnes krajského města Jihlavy rozhodně stoji za zhlédnutí. V sezóně je navíc možné vystoupat na Ochoz severní věže a z výšky 54 metrů se pokochat dalekým kruhovým rozhledem na město Jihlavu, ale i na přilehlou část Krásné českomoravské vrchoviny.