Nedaleko Náchoda se nacházející obec Studnice je poprvé sice zmíněna již v roce 1447, kdy je v náchodské knize gruntovní uváděn Jan Straka z Nedabylic na Studnicích. Kaple se zde však objevila až o 2 století později. Jednalo se o domácí kapli pánů na Studnicích, která tu stála roku 1696 a patřila ke kostelu v Malé Skalici. Jejím budovatelem byl Zikmund Leopold Schmidl ze Schmiden, který Studnice odkoupil od Marie Benigmy kněžny Piccolomini v roce 1683.
Kaple byla během staletí několikrát přestavována a upravována. Původně měla mít kruhový půdorys a tato část se dochovala pod kruchtou. V roce 1717 provedl Joachim Zikmund Schmidt ze Schmidlen se svojí manželkou Františkou, rozenou Hochberkovou z Hennersdorfu důkladnou opravu a přestavbu objektu, k němuž byla přistavěna obdélná loď asi až k dnešní kazatelně. Z této doby, kdy zde byl ustanoven náchodský zámecký kaplan, má pocházet Schmidlovský erb na akantové kartuši pod římsou nad hlavním portálem kostela. Další přestavba kostela proběhla roku 1764. Tehdy byla kaple prodloužena, zvýšena a uzavřena polokruhovým kněžištěm. V roce 1785 mělo dojít ke zřízení lokálie (podle P. Václava Šráma dvorním dekretem ze 24. září 1785), ale většina církevních zdrojů uvádí až rok 1789. Roku 1891 byla povýšena na faru. 2.-9. června 1912 se zde konala sv. Misie, a to za účasti královéhradeckého jezuitského superiora P. Josefa Stryhala. Od 10. března 1964 je kostel památkově chráněn (viz
https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jana-nepomuckeho-12861221). Opravy kostela, jenž je dnes spravován excurrendo z Náchoda, proběhly v letech 1936, 1947 a 2003-2007 (viz
https://www.farnostnachod.cz/rekonstrukce/rekonstrukce-kostela-studnice/).
Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu (SZ - JV) s hladkými stěnami s pilastry a pravoúhlými okny s osmibokou vížkou s cibulovou střechou a bání s křížem, která je umístěna na sedlové střeše nad lodí. Západní strana kostela je nejstarší, podle lidové tradice to mohla být již románská rotunda. Při přestavbě roku 1717 byla západní strana zploštěna, k východní straně byla přistavěna loď a polokruhem uzavřené kněžiště. K plochostropému, téměř čtvercovému kněžišti o délce 4,2 m jsou ze severní i jižní strany připojeny sakristie a oratoř, jež je na severu otevřena segmentovým obloukem. Nejstarší část stavby byla upravena na kruchtu s přístupem po vnějším krytém schodišti po severní straně. Západní průčelí je ploché se zakulacenými rohy a pilastry členěné až k okapní římse. Nad ní je barokně vykrojený štít, s pilastry a koulemi po stranách. Svrchu je prohnutý nástavec se sochou Jana Nepomuckého a koulemi po stranách. Ve středu průčelí je okno na kruchtu. V dolní části je hlavní vchod do kostela, portál s profilovaným pískovcovým rámem s velkým klenákem, nad ním supraporta s akantovou kartuší s dvojznakem Schmidlovských. Do lodi se vstupuje podkruchtím. Kruchta je dřevěná na 5 dřevěných sloupcích s patkou a profilovanou hlavicí. Vlastní loď o délce 8,5 m a šířce 4,4 m je plochostropá s fabionem a bohatě profilovanou podstropní římsou nesenou nástěnými pilastry. Strop je vyzdoben freskou sv. Jana Nepomuckého s věřícími. V sakristii i v protějším přístavku jsou rovné stropy s fabionem a s profilovaným štukovým rámem. Kromě hlavního vchodu má kostel ještě další tři - do sakristie, do oratoře a na schodiště na kruchtu.
Zařízení je většinou novější a pochází zejména z 19. století. Hlavní oltář je pseudoslohový a boční oltář Panny Marie Lurdské má rokajový tabernákl. Starší jsou jen varhany a kazatelna s rokajovými dekoracemi. Původní varhany byly postaveny kolem roku 1820. V roce 1927 Václav Poláček vestavěl nový nástroj do staré skříně pozitivu a roku 1936 rozšířil varhany Václav Weiss z Prahy (viz
http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4167).
Do věže byla původně umístěna trojice malých zvonů, z nichž 2 byly přelity. První byl slit roku 1893 a obstarán od královéhradecké firmy V. F. Červený (v mnoha pramenech je uvedeno, že byl slit v této firmě, ale ona zvony nelila, jen zprostředkovávala jejich nákup), druhý neměl na sobě žádný text a třetí o výšce 0,23 m a průměru 0,27 m byl ozdoben u koruny pásem z lipových květů a na věnci byl umístěn nápis: „I.S.A. 1810.“