Kostel sv. Václava v Praze Vršovicích

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

1. května 1902 byla obec Vršovice povýšena na město. Počet obyvatel neustále stoupal, a jelikož byli převážně katolického náboženství, vyvstala potřeba stavby nového kostela. Stávající kostel sv. Mikuláše již nevyhovoval a kapacitně nestačil. Tehdejším vršovickým farářem Františkem Dusilem byl 16. května 1902 ustanoven „Spolek pro zbudování nového katolického chrámu Páně ve Vršovicích u Prahy“. Již v této době se objevila myšlenka, aby se stal nový kostel ukázkou moderní české architektury.

Po dlouhém hledání byla nalezena shoda na místě, kde by měl kostel stát. Na dnešním náměstí Svatopluka Čecha se v té době sice nacházel starý zádušní hřbitov, ale pohřbívat se na něm přestalo v roce 1903. Následně začal spolek řešit vzhled kostela a vypracování potřebné dokumentace. Některé návrhy se líbily, jiné ne, další byly nepoužitelné pro své vysoké náklady. První světová válka a nejisté poválečné poměry práci spolku spojenou s výstavbou kostela utlumily.

Nakonec byla v listopadu 1927 vypsána architektonická soutěž. Zúčastnilo se jí více jak 50 zájemců a porota vybrala v červenci 1928 návrh od profesora Josefa Gočára. Líbil se patrně také záměr projektu využít zdejší svažitý terén, do kterého důmyslně posadil trojlodní stavbu kostela uzavřenou půlkruhovým presbytářem. Součástí kostela se stalo i venkovní schodiště, rozložené v celé šíři objektu, které vede do otevřené předsíně. Z ní je přístup trojdílným hlavním vchodem do chrámové lodi.

Na projektu kostela Sv. Václava v Praze Vršovicích pracoval Josef Gočár v letech 1927 až 1928. Pro realizaci zvolil jedinečnou, ale i náročnou železobetonovou konstrukci, která umožnila vynechat sloupy, jež běžně oddělují hlavní loď od bočních lodí. Stavba je dokonalým příkladem Gočárova funkcionalismu a jedná se o vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce.

20. května 1929 byl slavnostně položen základní kámen nového a následná realizace byla zadána firmě stavitele Ing. Strnada z Prahy. Po 11 měsících byly práce dokončeny a 21. září 1930 nově zbudovaný kostel vysvětil pražský arcibiskup František Kordač. Stěny kněžiště i boční lodě kostela jsou prolomeny vysokými prosklenými okny, která spolu se stupňovitým řešením profilu střechy kostela zvyšují hloubkovou světelnou působivost v interiéru chrámu. Blíže se o vnitřním vybavení nerozepisuji, jelikož jsem zatím dovnitř nezavítal.

Dominantou kostela je 80 metrů vysoká hranolová věž, která se tyčí nad předsíní chrámu. Zajímavostí je prosklení její čelní stěny luxfery a na vrcholu věže nad hodinami umístěný vysoký žlutý kříž, který bývá za tmy zajímavě osvětlen. Ve věži byla zabudována zvonice, ve které v roce 1930 osadili pět zvonů. Václav, Marie, Ludmila, Vojtěch a zvon umíráček ale nepřežily druhou světovou válku. Po dlouhé době, v roce 1995, byly do zvonice zavěšeny dva nové zvony, Václav a Ludmila. Ve spodní části věže nad vstupním prostorem upoutá pozornost návštěvníka socha sv. Václava a pod ní nápis „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím“.

Železobetonový kostel, který je odborníky považován za jednu z nejzdařilejších funkcionalistických církevních staveb u nás, byl vyhlášen za kulturní památku a zapsán do státního seznamu 3. 5. 1958 pod číslem 40770/1-1673. Tato stavba se zajímavým okolním parkem dodává ráz náměstí Svatopluka Čecha i jeho okolí.

Kostel sv. Václava spravuje Římskokatolická farnost Vršovice a na jejích webových stránkách se lze dočíst, kdy je možno interiér navštívit (http://www.farnostvrsovice.cz/)

Některé další kostely či kaple, které mne při návštěvě Prahy zaujaly: