Kostel sv. Vavřince v Přerově
Původně gotický kostel svatého Vavřince v Přerově byl založený po r. 1256. Další písemná zmínka o něm pochází z roku 1324, kdy papež Jan XXII. povolil pražskému kanovníkovi Mikuláši Meinhardovi podržeti si prebendy kostela sv. Prokopa na Starém Brně a kaple sv. Vavřince v Přerově a kostely dáti spravovati způsobilým prokurátorem. V husitských válkách byl Přerov dobyt v červenci 1423 a znovu v roce 1430. Město obsadily oddíly husitského hejtmana Voka ze Sovince. Když Vok uznal roku 1436 Zikmunda za krále, směl si získané statky podržet. Městu Přerovu pak Zikmund udělil patronátní právo, totiž voliti si kněze, a biskup Albrecht povolil přerovským přijímání pod obojí způsobou, jak to připouštěla basilejská kompaktáta. Roku 1524 byl původní kostel podstatně přestavěn. V roce 1642, když švédská vojska dobyla Přerov, kostel i fara vyhořely. V letech 1722-32 prošel rozsáhlou barokní přestavbou a rozšířením, mj. byla změněna původní východo-západní orientace kostela na orientaci severo-jižní. Pozdně barokní interiér vznikl v letech 1792–94. V těsné blízkosti kostela stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie. Původně se jednalo o márnici na hřbitově kolem farního kostela. V v roce 1722 byla přeměněna na kapli a byla v ní umístěna socha Piety. Počátkem 20. století byla zrekonstruována a barevně sladěna s kostelem. Novogotický kříž na oktogonálním soklu je situován před kapli a pochází z konce 19. století.Poslední stavební úpravou bylo zřízení kaplí Panny Marie Lurdské a sv. Judy Tadeáše pod kůrem v roce 1954. Kaple Panny Marie je barokní sakrální stavbou, která pochází z roku 1722.