Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích
Jako u všech ostatních kostelů v Čechách, tak i u tohoto můžeme říci, že byl již v roce 1350 farním, což nám přináší popis pražské diecéze, který byl vyhotoven v rozmezí let 1344-1350. Tehdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát, odkud byl přeřazen k litomyšlskému biskupství. Odhaduje se, že k jeho výstavbě došlo ve 2. čtvrtině 14. století, ale někteří autoři soudí, že je ještě starší. Věž a severní portál vznikly ve 3. čtvrtině téhož století. Prvním známým patronem tohoto chrámu Páně byl roku 1382 Hereš z Morašic. Během husitských válek fara zanikla a v 15. a 16. století byl kostel filiálním do Rozhovic (tamní farář býval i domácím kaplanem pánů Morašic) a následně do Heřmanova Městce. V roce 1493 nacházíme zmínku o úroku z Bylan pro zdejší kostel, ale vzhledem k období, tak se muselo jednat o úrok, jenž byl přiznán ještě před husitskými válkami. Mnoho věcí však z tohoto období nevíme, zejména ještě díky tomu, že dochází kolikrát k záměnám zejména se stejnojmennou vsí u Litomyšle. Na přelomu 17. a 18. století došlo k jeho barokní přestavbě a v roce 1857 došlo k opravě a výmalbě jeho interiéru. Tehdy byl od sakristie odstraněn obraz Myslibora Hamzy ze Zábědovic s jeho 2 manželkami, 5 syny a 7 dcerami, který pocházel asi z roku 1617 a jeho autorem mohl být Matouš Radouš. V roce 1866 došlo ke zřízení lokálie, která byla o 2 roky později povýšena na faru. Velkou proměnou pak prošel objekt v roce 1878, kdy byla loď prodloužena na západní straně, došlo k úpravě vnějšku a změně završení věže. Vše vzniklo pod vedením známého stavitele Františka Schmoranze, ale původní plán rozšíření a obnovy chrámu Páně provedl již roku 1875 architekt A. V. Barvitius. Vznikl tak kostel v dnešní podobě. 8. září 1875 zde udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. Jan Josef Evangelista Hais, 30. dubna 1899 Msgre. Edvard Jan Nepomucký Brynych a 14. května 1912 ThDr. Josef Doubrava. Roku 1902 došlo k pořízení nového gotického oltáře od Františka Jirouše ze Slatiňan. 1.-6. března 1914 zde byla slavena obnova loňské sv. misie. 24. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vita-18290817). Dnes je opět pouhou heřmanoměsteckou filiálkou.
Jde o jednolodní orientovanou stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovitou věží a se sakristií na severní straně, přičemž věž mívala dříve dřevěný nástavek s nízkou stříškou. Vnějšek je upraven v novorománském slohu, po obou stranách středové části lodi je situován masivní opěrný pilíř, na severní straně lodi je pak zazděn hrotitý portál profilovaný oblouny a hruškovcem. Presbytář je zaklenut kápěmi křížové klenby s klínovými a dvakrát vyžlabenými žebry s terčovitým svorníkem a jehlancovými konzolami s náběžními štítky, na severní straně je naopak sanktuář završený trojbokým vimperkem s kružbovým motivem, na jižní straně hrotité sedile s trojlistým zavrcholením. 5,2 m dlouhý a 5,65 m široký presbytář je bez opěrných pilířů a v závěru má trojici úzkých a lomeným obloukem zakončených oken bez kružeb. Na jižní straně je pak ještě jedno širší okno. Do valeně sklenuté podvěžní sakristie o délce 4,6 m a šířce 4,15 m (zdivo má 1,18 m šířky) s polookrouhlým okénkem na východní straně vede sedlový profilovaný portál. Triumfální oblouk je hrotitý se zkoseným ostěním, nad nímž se nacházejí zabílené gotické fresky z konce 14. století. V lodi o původní délce 9,2 m a šířce 7,8 m jsou 2 pole valené klenby s výsečemi na pásech ze 17. nebo 18. století (do té doby klenutí neměla). Okna jsou s půlkruhovými záklenky a dřevěnou kruchtu nalezneme v západní části lodi.
Zařízení je většinou novogotické z roku 1893. Hlavní oltář míval původně obraz sv. Víta z roku 1684, který byl později sejmut a umístěn na faře. Epitaf Myslibora Hamzy ze Zábědovic naopak putoval do chrudimského městského muzea. Šestihranná dřevěná kazatelna s bohatými ornamentálními reliéfy, korintskými sloupky a figurami čtveřice evangelistů byla zhotovena kolem roku 1700, ale spíše před tímto rokem než po něm. Opravená starší křížová cesta byla slavnostně posvěcena 8. září 1914. Za zmínku stojí ještě pětice náhrobníků, z nichž dva jsou z roku 1557 a patří Petru Hamzovi ze Zábědovic a jeho synu Bořkovi. Texty na dalších jsou téměř veskrze nečitelné. Původní varhany byly vyměněny v roce 1805, poté roku 1912 opětovně za nový nástroj od Jana Tučka z Kutné Hory a roku 1949 byly pořízeny nové varhany od krnovské firmy Rieger (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4009).
Věžová zvonice je dnes kamenná a na schodech je dodnes vyveden letopočet "Anno 1687". Čtveřice původních zvonů - první (Vít) o průměru 0,95 m, výšce 0,75 m a nápisem: "LETA PANIE MDLVI TENTO ZWON SLIT GEST KE CTI K CHWALE PANU BOHU SKRZE WACLAWA FARARZE."; druhý (Zikmund) o průměru 0,45 m, výšce 0,56 m a bez textu; třetí (Ivan) o průměru 0,42 m, výšce 0,32 m a s nápisem: "ANNO 1642 TENTO ZWON GEST ZLYT ODE MNE MARTINA EXNERA ZWONARZE W KRALOWE HRADCZY NAD LABEM." a čtvrtý (Umíráček) - měla být vysvěcena roku 1725 opatem Ottonem, přičemž v roce 1669 měl kostel pouze 2 zvony a roku 1805 byla ve věži trojice zvonů.
Jde o jednolodní orientovanou stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovitou věží a se sakristií na severní straně, přičemž věž mívala dříve dřevěný nástavek s nízkou stříškou. Vnějšek je upraven v novorománském slohu, po obou stranách středové části lodi je situován masivní opěrný pilíř, na severní straně lodi je pak zazděn hrotitý portál profilovaný oblouny a hruškovcem. Presbytář je zaklenut kápěmi křížové klenby s klínovými a dvakrát vyžlabenými žebry s terčovitým svorníkem a jehlancovými konzolami s náběžními štítky, na severní straně je naopak sanktuář završený trojbokým vimperkem s kružbovým motivem, na jižní straně hrotité sedile s trojlistým zavrcholením. 5,2 m dlouhý a 5,65 m široký presbytář je bez opěrných pilířů a v závěru má trojici úzkých a lomeným obloukem zakončených oken bez kružeb. Na jižní straně je pak ještě jedno širší okno. Do valeně sklenuté podvěžní sakristie o délce 4,6 m a šířce 4,15 m (zdivo má 1,18 m šířky) s polookrouhlým okénkem na východní straně vede sedlový profilovaný portál. Triumfální oblouk je hrotitý se zkoseným ostěním, nad nímž se nacházejí zabílené gotické fresky z konce 14. století. V lodi o původní délce 9,2 m a šířce 7,8 m jsou 2 pole valené klenby s výsečemi na pásech ze 17. nebo 18. století (do té doby klenutí neměla). Okna jsou s půlkruhovými záklenky a dřevěnou kruchtu nalezneme v západní části lodi.
Zařízení je většinou novogotické z roku 1893. Hlavní oltář míval původně obraz sv. Víta z roku 1684, který byl později sejmut a umístěn na faře. Epitaf Myslibora Hamzy ze Zábědovic naopak putoval do chrudimského městského muzea. Šestihranná dřevěná kazatelna s bohatými ornamentálními reliéfy, korintskými sloupky a figurami čtveřice evangelistů byla zhotovena kolem roku 1700, ale spíše před tímto rokem než po něm. Opravená starší křížová cesta byla slavnostně posvěcena 8. září 1914. Za zmínku stojí ještě pětice náhrobníků, z nichž dva jsou z roku 1557 a patří Petru Hamzovi ze Zábědovic a jeho synu Bořkovi. Texty na dalších jsou téměř veskrze nečitelné. Původní varhany byly vyměněny v roce 1805, poté roku 1912 opětovně za nový nástroj od Jana Tučka z Kutné Hory a roku 1949 byly pořízeny nové varhany od krnovské firmy Rieger (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4009).
Věžová zvonice je dnes kamenná a na schodech je dodnes vyveden letopočet "Anno 1687". Čtveřice původních zvonů - první (Vít) o průměru 0,95 m, výšce 0,75 m a nápisem: "LETA PANIE MDLVI TENTO ZWON SLIT GEST KE CTI K CHWALE PANU BOHU SKRZE WACLAWA FARARZE."; druhý (Zikmund) o průměru 0,45 m, výšce 0,56 m a bez textu; třetí (Ivan) o průměru 0,42 m, výšce 0,32 m a s nápisem: "ANNO 1642 TENTO ZWON GEST ZLYT ODE MNE MARTINA EXNERA ZWONARZE W KRALOWE HRADCZY NAD LABEM." a čtvrtý (Umíráček) - měla být vysvěcena roku 1725 opatem Ottonem, přičemž v roce 1669 měl kostel pouze 2 zvony a roku 1805 byla ve věži trojice zvonů.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.933, 15.709)
Poslední aktualizace: 6.5.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Morašice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích
Pravěká stezka Stolany
Chodník, naučná stezka
V lese za obcí Stolany byl za spolupráce obce a Geoparku Železné hory revitalizován tamní zapomenutý lom, který odkrývá geologické bohatství. Budete zde mít možnost sáhnout si n…
3.2km
více »
Heřmanův Městec
Zámek
Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Heřmanův Městec na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrový objekt s poměrně složitým půdorysem a novobarokním členěním fasád. U severozápadního…
3.3km
více »
Heřmanův Městec a židovská synagoga se školou
Synagoga
Počátky města spadají do konce 13. století, kdy menší ves nechal přebudovat její majitel Heřman z Mrdic na městečko, které nazval Heřmanův Městec. Možná již v této době byli mezi obyvateli první židé, ale písemně …
3.5km
více »
Heřmanův Městec
Město
Heřmanův Městec leží v Pardubickém kraji, východně od města Chrudim. Jižním směrem od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Železné hory. U jižního okraje města je na toku potoka Konopka vybudováno několik me…
3.6km
více »
Jedeme znovu na severovýchod - 38. den - odpoledne: Horní Raškovice - rozhledna Barborka; Heřmanův Městec - městská památková zóna; Podhradí - zřícenina hradu Lichnice a rozhledna Milada
Cestopisy
Čtvrtek 15. 7. 2021 - odpoledne
Po obědě odjíždíme na sever do Horních Raškovic, kde je od r. 2004 rozhledna Barborka, tehdy byla dřevěná. Jenže dřevo bylo napadeno dřevokazným hmyzem. Na jaře 2013 byla kvůli nevy…
3.7km
více »
Synagoga Heřmanuv Městec
Synagoga
Z bývalého židovského ghetta tu stojí jen novorománská synagoga z r.1890.Ta jediná se vyhla bourání v 80.letech 20.stol.Neslouží již ke svému učelu ale jako koncertní a výstavní sín.Za pozornost určitě stojí i žid…
3.7km
více »
Co dokáže příroda aneb tornádo v Čechách
Tipy na výlet
Již titulek vypovídá o nevšednosti výletu, na který Vás zvu. Zajisté si z něho odnesete nezapomenutelné zážitky. Nechci Vás dlouho napínat, kam že to vyrazíme: nebudeme obdivovat malebnost české KRAJINY ani pozůst…
3.7km
více »
Turistické rozcestí Dubinec
Rozcestí
Rozcestí leží v lese nad Rabštejnskou Lhotou. Procházejí tudy tyto značené trasy:
červená S směrem - Sobětuchy, Chrudim
červená J směrem - rozcestí nad Čejkovicemi, Pohled, Cítkov, Vápenný Podol, Skoranov, Starý Dvůr, Hedvíkov a Třemošnice
žlutá JV směrem - Rabštejnská Lhota, rybník Perný, rozhledna Bára, Podhůra, Chrudim
3.8km
více »
Z Heřmanova Městce do Chrudimi
Trasa
Na první výlet našeho Jarního chrudimského víkendu jsme si zajeli do malebného městečka Heřmanův Městec, kde jsme si rádi prohlédli všechny zdejší pamětihodnosti a občerstvili se před cestou v pěkné cukrárně na ná…
3.9km
více »
Rabštejn
Tipy na výlet
Jedeme na 25 km dlouhý turistický pochod, který začíná a končí u Penzionu Zastávka ve Žďárském Potoku u Rýmařova. Přijet sem můžete buď autobusem nebo autem. Parkoviště je před penzionem.
Celý pochod vede po turisticky značených trasách: od Penzionu Zastávka jdete přes silnici po zelené směr Pod Výhledy, odbočíte vpravo na žlutou směr Řabštejnský potok - Pod Rabštejnem -…
4.4km
více »
Rozhledna Bára
Rozhledna
Rozhledna Bára, unikátní atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu, se nachází v rekreačních lesích města Chrudimě na Podhůře. Rozhledna, jejímž autorem je architekt Martin Rajniš,…
5.3km
více »
Létající klacky pod Čertovou skalkou
Zajímavost
Navštívíte-li unikátní rozhlednu Bára na Podhůře u Chrudimi, zaujme vás kromě její architektury též statické zajištění a různé technické vychytávky. Pokud technickým řešením fandíte, sejděte pod Čertovu skalku, …
5.3km
více »
rozhledna Bára
Tipy na výlet
výlet na rozhlednu Bára je skvělým tipem na procházku s dětmi nebo výlet na kole. V okolí je k vidění zámek a hřebčín ve Slatiňanech, lanové centrum a pro cyklisty dále do Železných hor... rozhledna Bára - nádherné dílo od p. Rajniše. Na své si přijdou páni, dámy i dětičky. V bezprostředním okolí lanové centrum a také Kočičí hrádek ! najedli jsme se ve Slatiňanech v hospůdce a …
5.3km
více »
Lanový park PODHŮRA - Chrudim
Tipy na výlet
Pojďme se podívat do malebné přírody za Chrudimí a strávit příjemný den plný sportu, adrenalinu,
příjemného prostředí a relaxu v klidném a čistém prostředí. Můžeme se vydat příjemnou…
5.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna Bára II, její historie, statika a technické parametry
Rozhledna
Znovupostavená rozhledna Bára II se nachází v komplexu rekreačních lesů Podhůra u Rabštejnské Lhoty v sousedství okresního města Chrudim. Dostanete se k ní nejrychleji po žluté turistické značce od bývalé Restau…
5.4km
více »
Vápenný Podol
Vesnice
Vápenný Podol je malou obcí a společně s připojenými osadami Cítkov a Nerozhovice má 210 obyvatel. Obec najdeme v oblasti Železných hor, jižním směrem od města Heřmanův Městec a východním směrem od města Třemošn…
5.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Slatiňany – vyhlídková věž Chlum
Vyhlídka
Vyhlídková věž se nalézá na jihovýchodním svahu vrchu Hůra 3 km západně od Slatiňan asi 1,5 km jižně od Kočičího hrádku (zelená turistická trasa). Rozhlednu nechal vystavět na přelomu 19. a 20. století kníže František Josef Auersperg kvůli lepšímu výhledu v tehdejší myslivecké oboře. Sloužila jako požární hláska a pozorovatelna zvěře. Na masivní kamenné podezdívce spočíval…
6km
více »
Kočičí hrádek
Hrad
O Kočičím hrádku se nedohovalo mnoho sprav. V letach 1898-1901 ho nechalo postavit knezna Vilemina Auerspergova. Architektura stavby je ovlivnena romantisem. Tento umelecky smer minuleho stoleti…
6.3km
více »
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi
Muzeum
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi již téměř 50 let fascinuje malé i velké návštěvníky svými loutkami, které jsou vystaveny ve třech patrech historického Mydlářovského domu v centru města.
Stálá expozice
Vstupte do Magického světa loutek a nechte se vést od historie k moderně českého loutkářství, které je od roku 2016 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Stálá expozice vás postupně seznámí s loutkami kočovných…
6.5km
více »
Rozhledna Barborka
Rozhledna
Rozhledna Barborka
Rozhledna Barborka se nachází asi 3 km severozápadně od Heřmanova Městce (okres Chrudim, Pardubický kraj) na okraji obce Horní Raškovice u Svinčan. Byla vybudována kou…
6.5km
více »
Pár dní v Chrudimi, I. část (Kočí, Chrudim, Podhůra, Železné hory a Chrast)
Cestopisy
V polovině září jsme se vydali na několik dní do východočeské Chrudimi. Pobyt na Chrudimsku byl sice z počátku tak trošku znouzectností určenou atypickou cestovatelskou situací, ale nakonec se ukázala tato lokalit…
6.5km
více »
Chrudim
Město
Chrudim leží ve Východních Čechách, jižním směrem od města Pardubice. Chrudim je známé město pro svoji tradici výroby lanovek v Transportě Chrudim. Jižním směrem od Chrudimi se rozkládá chráněná krajinná oblast …
6.6km
více »
Zámek Slatiňany
Tipy na výlet
Jedná se o původní renesanční zámek z let 1580-1590 Podstatné stavební úpravy byly provedeny za Auerspergů v 19. století. Na konci 19. století se součástí zámeckého areálu stala stavba hřebčína, tzv. Švýcárny a mi…
7km
více »
Soutěž 3
body
www.turistikaprozivot.cz
Státní zámek Slatiňany
Zámek
Státní Zámek Slatiňany
Zámek ve Slatiňanech - původně gotická tvrz nad řekou Chrudimkou - se běhěm staletí stal místem, kde knížecí rodina Auerspergů trávila svůj rodinný život. S nadsázkou můžeme…
7.3km
více »
Slatiňany
Zámek
Romantický Zámek Slatiňany stojí na úpatí Železných hor, na pravém břehu Chrudimky. Zámek se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. V hlavní sezóně, od května do září, je zámek otevře…
7.5km
více »
Slatiňany
Město
Slatiňany jsou nevelké město s 4010 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory a v těsné blízkosti města Chrudim, jihovýchodním směrem. Město se rozkládá převážně na pravém břehu řeky…
8km
více »
Choltice
Zámek
Barokní zámek stojí na jihozápadní straně Městečka Choltice na Pardubicku. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt, který má v nádvoří výraznou fasádu s toskánskými pilastry a přízemními arkád…
8.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
10.4km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
12.8km
více »