Kostel Zvěstování Panny Marie v Ostřetíně

První zmínka o tomto kostele pochází z roku 1350, kdy byl odstoupen k litomyšlskému biskupství pod jménem „Hostetyn“ (rok předtím byla osada nazývána jako „Tyczmanivilla“, o rok později „Hostestin“). Předtím náležel k mýtskému dekanátu a královéhradeckému archidiakonátu. V roce 1360 Petr, plebán v Ticzmansdorfu, směnil svoji faru s Petrem, rektorem špitálu sv. Anny v Hradci Králové. Roku 1409 si zdejší plebán Vít směnil místo s knězem Martinem z Hnátnice. V roce 1418 si vyměnil plebán Martin faru s knězem Mikolášem z Koles v kolínském dekanátu. V Libri relationum z roku 1677 je popisován takto: „Filiální do Rovně, kostel dřevěný, kalich stříbrný jeden, monstrance měděná, křtitelnice cínová, zvony 4. Farou nazývají se tři chaloupky.“ V seznamu far na Pardubicku z roku 1615 je o něm napsáno toto: „Ves Ostřetín. Tu jest fara od starodávna bývala, kterou r. 1615 přisluhováním kněz Matěj Zub Tuntulyn Libřický farář Roveňský držel, a odtud dostával: peněz ze záduší při posvěcení chrámu Páně 2 kopy, žita i ovsa po 35 str., 1 wt., 1 čtvrct. Nyní pak tu řečenou faru velebný Pán Páter Antonín Rulikovský, farář Roveňský drží a odtud dostává: peněz 2 kopy, žita i ovsa po 28 str., 2 věrt., 2 čtvrce. Na pustých uchází: žita i ovsa po 6 str., 3 věrt., rolí 40 str., luk 2 jitra, lesů 6 jiter. Mimo to jest každý sedlák panu faráři povinen jednu zápřež orání, zahradníci s podruhy půl dne sekat a hrabati.“ V roce 1650 zde pak 10x do roka konal mše svaté pardubický kvardián.

Dřevěný kostelík stával podle farní pamětní knihy tam, kde byl vztyčen kříž. 12. července 1758 byl kostel zapálen pruským vojskem, když přežil bez úhony první jimi způsobený požár z 11. července téhož roku. Následně tu stávala jen malá kaplička, kterou až v roce 1781 nahradil současný kostel, jenž byl postaven podle návrhu Kiliána Dientzenhoffera. Roku 1786 zde byla založena lokálie, která byla v roce 1854 povýšena na faru. Roku 1890 došlo k opravě objektu. 22. července 1900 byl kostel poškozen při velké bouři s krupobitím. K jeho opravě došlo ještě v témže roce. 20. dubna 1911 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. 30. prosince 1987 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-zvestovani-p-marie-16203527).

Jedná se o jednolodní, orientovaný, převážně kamenem zděný a omítaný objekt, jenž má obdélný půdorys s užším a s lodí stejně vysokým presbytářem a s malou čtvercovou sakristií připojenou na východní straně. Západní průčelní hranolová věž s dvojicí prolákle zvlněných bočnic nad hlavní římsou tvoří štít. Věž je zakončena osmibokou, šindelem krytou helmicí s hrotnicí a dvouramenným křížem. Střechy kostela jsou sedlové, na východě zvalbené. Stěny jsou členěny pilastry, v závěru presbytáře a sakristie jsou zdvojené. Již zmíněná věž je členěna dvojicemi pilastrů na každé straně, přičemž rohy mezi nimi jsou zkosené. Okna mezi pilastry i ta na věži mají segmentové záklenky bez šambrán, uvnitř s pískovcovými parapety. Nad západním vstupem je situováno oválné okénko bez šambrány. Portál je pískovcový, segmentový, vrchol zploštělý s klenákem, hlavice s kartušemi a reliéfními volutami. Na jihu v 2. ose se nachází obdobný portál, jenž je větší, ale naopak nižší než prve zmíněný. Loď má plochý zrcadlový strop s neckovým fabionem, triumfální oblouk je půlkruhový s pilíři s hustě profilovanými římsovými hlavicemi a vystouplými trnoži ve výši obíhajícího soklu. Nad obloukem je volutová kartuš s nápisem „AVE MARIA 1781“ (jedná se o vročení vysvěcení kostela). Presbytář s plackovou klenbou má v rozích pilastry se špičatě vysazenými boky, od nichž běží špičaté obloukové pasy, což jsou žebra klenby. Na západě lodi se nachází na dvojici pilířů umístěná kruchta, jež je podklenutá třemi poli placek do pasů. Po jižní straně kruchty je vloženo válcové schodiště. Menší čtvercová sakristie má plackovou klenbu.

Hlavní oltář zdobí obraz Zvěstování Panny Marie z 2. poloviny 19. století od malířů Jaroslava Hejdy z Lovčic a Bartoloměje Hlavína. Ten původní od jezuitského malíře Josefa Kramolína z roku 1781 byl umístěn na postranní zeď. Nad obrazem je pak nápis, obsahující chronogram: „HOSPODINE MILVG I CTITELE TVOGI OKRASV PŘIBITKV A STANKV TVEHO. Žalm 25., 8.“ Postranní oltáře Panny Marie Lourdské, Pána Ježíše a Bolestné Panny Marie byly zhotoveny Rudolfem Velínským z Chocně, sochy pocházejí od tyrolského sochaře Ferdinanda Stuflesera a obraz sv. Václava namaloval Adolf Russ. Cínovou křtite1nici v podobě trojnožky zhotovil roku 1859 chrudimský cínař Václav Roztočil. Varhany pocházejí z roku 1823 a zhotovil je Jan Václav Jozefy.

Na věži v průčelí kostela visely původně 4 zvony, jež vážily 12, 8, 4 a 2 centy. První tři měly stejný nápis: „Johann Georg Kühner goss mich in Prag 1786.“ a nahradily ty, jež se rozlily při požáru v roce 1758. V dřevěné vížce nad presbytářem byl navíc padesátiliberní umíráček. Ostatní 2 zvony nebyly opatřeny žádným textem ani datací. Zmíněná čtveřice byla zrekvírována v lednu 1917. Ještě téhož roku sem byl dán jako náhrada malý zvon z Velin, ovšem bez srdce, které obyvatelé Velin ukryli. Následující trojice zvonů - Zvěstování Panny Marie, Jan Evangelista (poledník) a Václav (umíráček) - od firmy Buřil a Švagerka byla pořízena roku 1925, kdy byl rovněž velinský zvon navrácen zpět. První dva zvony byly odebrány za 2. světové války, takže v kostele zůstal pouze umíráček, což se nezměnilo dlouhá desetiletí. V roce 2019 byla vyhlášena veřejná sbírka na pořízení nové dvojice zvonů.