Kostelec nad Labem

Kostelec nad Labem leží na kraji mělnického okresu v Mělnické tabuli, při řece Labi v nadmořské výšce 172 metry. Okolí města je typycké pro tuto oblast, město samo je historické - městský status má již od 14. století.

Z Prahy se sem lehce dostanete několika integrovanými autobusovými linkami. Městem vede i železniční trať Neratovice - Čelákovice.

Kostelec má dvě centra - nové a historické. To současné tvoří náměstí s radnicí a velkým pozdně gotickým kostelem sv. Víta. Rovněž pozdně gotický a také částečně zbarokizovaný je hřbitovní kostel sv. Matrina uprostřed starého jádra (východně od zastávky Na růžku). Nové náměstí působí městsky, ve svém středu má kostel, na okraji mohutnou radniční budovu; naopak oblast kolem sv. Martina má spíše ráz městečka, kostel na hřbitově na kopečku.

Ke Kostelci patří osady Rudeč, Jiřice a U Cukrovaru, kde, jak říká název, stojí cukrovar, jsoucí dnes - jako obvykle - mimo provoz. Jiřice mají na své návsi nedaleko zelené značky jdoucí podél Labe malou kapličku. Značka vedší sem původně kolem cukrovaru jde nyní přes osadu Rudeč, což je poměrně pěkná cesta.

Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 16 E2

kostel sv. Martina (1250)

kostel sv. Víta (1492)

tvrz (1317)

pomník Jana Husa (1911)

památník Terezy Stolzové (operní pěvkyně)

První zmínka o objektu 13. století

Jiný název objektu Labský Kostelec

Městečko je východištěm červené TZN k Hlavenci a dále k Sojovicím. Kostelcem též prochází zelená TZN od Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, aby pokračovala dále k Lobkovicím a skončila v Kojeticích. Prvotní osídlení katastru bylo archeology prokázáno již v období kolem 5. století př.n.l., ze kterého archeologové nalezly stopy sídliště a větší množství zajímavých střepů různých nádob. Další nálezy pocházejí z mnohem dávnější doby kamenné a bronzové. Tyto etapy osídlování však nepatřili mezi dlouhodobé a tak je možné, že místo u toku Labe bylo využíváno snad jen sezónně. Prvotní psaná zmínka o Kostelci nad Labem, který byl tehdy nazýván Labským Kostelce, pocházejí z dob krále Přemysla II. Otakara, který jej nechal s největší pravděpodobností založit. Pokud byl Kostelec založen již dříve patřil nejspíše Boršům z Oseka a král jej od nich zřejmě zakoupil v roce 1270. Dodnes se různé názory rozcházejí. Jméno obec dostala dle původního kostela sv. Martina. Později ves patřila královnám českým. V polovině 14. století zde byla vystavěna tvrz, jejíž fortifikační soustava se skládala částečně ze starého labského ramene. Od české královny Elišky Pomořanské se Kostelec dostal do majetků pánů z Dubé, kteří se později stali odpůrci kališníků a tak byl Kostelec dobýván a později se stal centrem husitského hnutí. o období husitských bouří se Kostelec nad Labem stal majetkem pánů z Klinštejna od kterých jej získali Berkové z Dubé v roce 1444. Na přelomu 15. a 16. století se zde usazují páni ze Všehrd a nechávají zdejší tvrz upravit. Šlechtové ze Všehrd drží zdejší zboží pouhých 35 let a v roce 1534 je prodávají Vančurům z Řehnic. Tento mocný rod zdejší tvrz opětně upravuje a následně ji drží i se zdejšími statky do roku 1586, kdy je Kostelec prodán císaři Rudolfu II., který připojuje Městečko k panství Brandýs. Po tomto roce se význam zdejší tvrze ztrácí a ta následně je využívána účelově. Tak tomu je dodnes a stopy původní tvrze nalezneme v čp. 720. Během svého vývoje se v Kostelci vystřídalo i několik dalších majitelů z nichž jmenujme jen nejznámější. Byli to např. páni z Landštejna, páni z Bubna, páni ze Šternberka a další. V roce 1834 se zde narodila významná operní Pěvkyně Tereza Stolzová, kterou poctil G. Verdi premiérovým zpěvem hlavní postavy v opeře Aida v italské La Scale. Další zajímavostí je jez na Labi, který byl společně s elektrárnou vystavěn v roce 1930. Městečko též oplývá různými pověstmi z nichž uveďme jen pověst o netlejících tělech francouzských vojáků ve zdejším kostele.