Loading...
Turistické cíle • Příroda • Hora
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 19 A4
naleziště polodrahokamů (Votrubcův lom)
rozhledna
archeologická naleziště Babí a Kudrnáčova pec
studánka Radostná
lyžařské sjezdovky
výhledy
Vrch vysoký 744 m.n.m. byl vyhlášen roku 1985 za Národní přírodní památku. Celý vrch vznikl ze tří druhů hornin, které se na povrch dostaly vulkanickou činností hory, která kdysi bývala sopkou. Z polodrahokamů, které dodnes zde nacházíme vyberme např. achát, jaspis, chalcedon a ametyst. Tyto polodrahokamy se nejčetněji nacházejí v tzv. Votrubcově lomu v jižním svahu hory. Nejoblíbenější lokalita mineralogů je tzv. Karlova žíla, která ponejvíce obsahuje jaspisy. Archeologické nálezy prokázaly přítomnost sídliště v mladší době kamenné. Později zde stával dřevěný hrádek, nazývaný Drábovna, vytesaný ve 4 skalách. Zdejší obyvatelé byli strážci – drábové obchodní stezky a případně nebezpečí ohlašovali světelnými signály. Z hrádku se zachovala sekaná světnička z jejíhož okna je zajímavý pohled na hrad Trosky. Hrad chránil obchodní stezku podél Jizery. V okolí drobné skalní městečko. K místu se dostaneme po červené TZN vedoucí do Turnova. Od Drábovny směrem k Podhájí se táhne tzv. Měsíční údolí, které je lemováno zajímavými skalními výstupy. V této části hory nalezneme i dvě pseudokrasové jeskyně nazývané Kudrnáčova a Babí pec. Právě tyto jeskyně poskytly archeologům cenné informace o osídlení prostor lidmi v době kamenné. Za válečných stavů byly jeskyně využívány i lidmi jako úkryt. V Babí peci se též prokázala přítomnost penězokazů v období kolem roku 1450. Dalších jeskyněk zde nalezneme přes 20. První myšlenka stavby rozhledny na vrcholu hory pochází z roku 1902, kdy měla býti spojena se stavbou kaple věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Pro velké finanční zatížení a první světovou válku se však stavbu nepodařilo realizovat a tak v roce 1923 vznikl návrh na vybudování chaty Františka Ladislava Riedla, který se narodil v Semilech. Stavba byla později zahájena a pro veřejnost byla slavnostně otevřena 14. 6. 1928. Rozhledna však byla postavena až v roce 1994 a pro turisty a návštěvníky byla otevřena 22. 4. 1995. Vyhlídkový Ochoz se nachází ve výšce 24 m. Druhý Ochoz ve čtyřicetimetrové výši je účelově využíván pro spojovací techniku. Zajímavostí je i rozhled, který poskytuje daleké výhledy do okolí a za jasného počasí je odtud prý vidět i nejvyšší pražské stavby. Klíč od rozhledny též v Komárově. Mezi další zajímavosti hora patří též studánka Radostná, kterou nalezneme na Vrch nejsnadněji nalezneme 5 km západně od Semil odkud též vede zelená TZN přes Komárov, kde jsou uloženy klíče od rozhledny na Kozákově. Další přístupovou cestou je též modrá TZN, která k vrcholu spěje od Železného Brodu a pokračuje dále ke Karlovicím a Sedmihorkám. Další cestou, kterou lze využíti pro přístup k rozhledně je žlutá TZN od Turnova. Zajímavou stezku nabízí červená TZN zvaná Zlatá cesta Českého ráje, která přichází od hory Tábor a pod vrcholem Kozákova se rozděluje na směr vedoucí k Malé Skále a k Turnovu.
Kozákov - národní přírodní památka. Nejvýraznější vrch Podkrkonoší (744 m), je součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu. Na vrcholu Riegrova turistická chata KČT, otevřena r. 1928. Na západním svahu Kozákova je studánka "Radostná". Daleký výhled, lyžařské terény. Nová přístupná ocelová rozhledna. Naleziště drahokamů (achát, jaspis, chalcedon, záhněda, ametyst apod.).
Nejvyšší hora Českého ráje a zároveň i Podkrkonoší. Je to melafyrová hora, která byla ve třetihorách činnou sopkou. V dutinách melafyru krystalizovala ložiska olivínu a dalších polodrahokamů. Kameny z Kozákova zdobí stěny kaple sv.Kříže a sv.Kateřiny na Karlštejně stejně jako svatováclavskou kapli v chrámu sv.Víta v Praze. Na vrcholu Kozákova je Riegrova chata z roku 1928 a rozhledna, ze které je za jasného počasí možné přehlédnout značnou část Čech.