Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Slovinské městečko Krajnska Gora proslulo zejména okolními sjezdovkami, na kterých se pravidelně prohánějí největší lyžařské hvězdy světa, ale najdeme tu i několik velmi zajímavých historických památek. Tou hlavní je zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie. Koneckonců těch 1.500 obyvatel se někam jít vyzpovídat ze svých hříchů musí a je třeba si také uvědomit, že Kranjska Gora je poprvé zmiňována již v roce 1326, ale předpokládá se, že vznikla podstatně dříve, snad už někdy na přelomu 11. a 12. století. Zdejší kostel, nacházející se v historickém centru městečka, je však přece jen o něco málo mladší. Ne však o mnoho …
I tento kostel je totiž uváděn již v dokumentu ze zmíněného roku 1326. Moc dlouhého „života“ si ale už následně neužil, protože v roce 1348 postihlo tuto oblast ničivé zemětřesení. Současný svatostánek je tak stavbou pozdně gotickou, navíc upravenou a rozšířenou v průběhu 19. století. Charakterizuje jej ovšem zejména gotický presbytář s krásnou hvězdicovou korutanskou klenbou, která zdobí rovněž chrámovou loď, a - původně volně stojící - zvonice, pocházející z období okolo roku 1500 (je v ní však zachována i část zvonice románské). V jeho interiéru najdeme mj. dvě plastiky z poloviny 15. století a několik obrazů Leopolda Layera z přelomu 18. a 19. století. Farním se kostel Nanebevzetí Panny Marie stal v roce 1630.
Původně byl tento svatostánek zasvěcen Panně Marii na bílém písku (Marija na Belem produ) a jednalo se o stavbu románskou. Tento název odkazoval k pískům nebo štěrkům, obklopujícím koryto řeky Pišnice. Současný kostel je památkou poměrně vzácnou a ceněnou, zejména všemi milovníky pozdně gotického umění. Dnešní podoba chrámu pochází z roku 1510 a navrhl ji mistr Jernej Firtaler z Villachu. Ten vtiskl interiéru kostela korutanský charakter s pozoruhodnou klenbou, zdobenou propletenými žebry. Kostel v Krajnske Goře se tak zařadil mezi nejzajímavější stavby tohoto typu nejen v Hornosávské dolině, ale i v celém Slovinsku.
V roce 1757 byla přistavěna severní kaple sv. Josefa a v letech 1837 až 1838 jižní kaple Nejsvětějšího srdce. Tehdy byl také kostel rozšířen a stará hrotitá gotická okna byla změněna na oblouková. Tím kostel získal definitivně svou současnou podoba. Před vstupem do kostela si můžeme prohlédnout busty trojice zdejších nejvýznamnějších kněžích (Josip Lavtižar, Simon Robič a Lovrenc Lavtižar).