Krásensko – kostel sv. Vavřince
Kostel v Krásensku byl postaven zřejmě na místě starší stavby, což naznačuje kamenný záklenek u kněžiště z období 15. století.
S novou farou, nový kostel. V roce 1785 byla Krásensko povýšeno na obec s kuracií (předstupeň fary), což si vyžádalo nový kostel, vysvěcený v roce 1795. Kostel na obdélníkovém základě s ustupujícím presbytářem z rovným závěrem. Nad vstupem a po obvodových stranách je zvýšená zpěvácká tribuna. Loď má plochý strop, v presbytáři jsou ploché klenebné pásy. Patrová tribuna je podepřená sloupy s oddělujícími klenebnými pásy. Mezi lodí a presbytářem je valený vítězný oblouk. Vnitřní vybavení je povětšinou z poloviny 19. století (1842 oltář).
Pod tribunami jsou obrazy Křížové cesty, na sloupech mezi okny sochy Panny Marie, Krista a zemských patronů. Vnitřní omítky jsou povětšinou hladké. Platí to i o fasádách, průčelí členěnou lesénami a náznakem rizalitu. Nad vstupem je hranolová věž se zvonicí a hodinami. Okna chrámu jsou obdélníková s mělkým i oblouky. Velká oprava proběhla v ro. 1872, poslední velká pak v l. 1997–2000.
Zasvěcení kostela je zřejmě vzpomínkou na údajného zakladatele prvního svatostánku, Laurentia Kobylníka (1390). Leurentus = Vavřinec. Sv. Vavřinec byl diakonem v Římě v první polovině 3. století n.l. Umučen r. 258. Podle legendy byl světec „upečen“ na roštu. V našich zemích se příliš neuctívá, ale je populární v samotném Římě, coby patron města, ale hodně pak v anglosaských zemích (Sydney), v Kanadě po něm pojmenovali i řeku. V Česku je katedrální kostel Starokatolické církve na Petříně. Nakonec i vesnice Vavřinec je poměrně nedaleko u Sloupu.