Kraskov (Seč)

Původ pojmenování této vsi je vysvětlen v knize prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L":

"Kraskov (lid. v Kraskově, do Kraskova), ves 17 km jv. od Čáslavě: 1544 (1499) město Chotieborz a hrad zbořený Wilssteyn s mčkem a s vesnicemi těmito Secz, Zdiar, Kowarzow, Kraskow, DZ. 6 A 14; 1556 zámek wilsstein pustej, dvuor p. s p. ležící v mčku Seczij - zdiarecz, kraskow, kowarzow, vesnice celé, DZ. 12 D 11; 1787 Hft Ronnow: Kraskow von 26 N., Schaller VI, 100.

Jm. Kr. = Kraskův, t. dvůr, z os. jm. Krasek: 1381 Krasec swinak, TomZ. n. 283; 1386 Craskonis, 1389 Krasskonis, t. 284."

Roku 1498 měl král Vladislav Jagellonský darovat Kraskov Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy a na Lichtenburce, čímž se ves dostala k lichnickému panství. Když 25. října 1533 došlo k dělení zděděných majetků mezi bratry Trčky, připadl Kraskov Janu mladšímu. Jeho dědic prodal v pondělí před sv. Divišem 1555 lichtenburské panství poručníkům dětí zemřelého Zikmunda Robmhápa ze Suché, které bylo v letech 1625-1636 císařským manstvím a roku 1744 spojeno s ronovským panstvím, pod které náležel Kraskov až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1825 se stal zdejším učitelem František Budinský, ale ten nebyl prvním místním kantorem, neboť předtím se učilo v obecní sušírně a tomuto úkolu se věnovali: Václav Datel, František Procházka a František Dvořák. Téhož roku byly ke Kraskovu přiškoleny vsi Skoranov, Starý Dvůr a Dolní Počátky. 28. listopadu 1834 se začalo učit v nové škole, která sestávala z 1 třídy a bytu pro učitele. Do té doby probíhala výuka v domě čp. 3 a v 1 místnosti ve stavení čp. 33. V roce 1843 měla ves 36 domů a 344 obyvatel.

O 6 let později se Kraskov stal samostatnou politickou obcí. Roku 1890 měla ves 44 domů a 355 obyvatel. 9. ledna 1901 byl založen požár u Jana a Marie Veselých, jemuž podlehla horní část stavení a chléva, velké zásoby obilí a píce, prádlo i peří, vše celkem za více než 6 000 K. Při tomto ohni shořel rovněž špýchárek domkáře Václava Slavíka. 18. ledna téhož roku shořela stodola Jana Veselého. Oba požáry založila jejich bývalá služka Pavlína Novotná, jež byla za to odsouzena na pětiletým těžkým žalářem, zostřeným jedním čtvrtletním postem, vždy 9. ledna tmavou celou a 18. ledna tvrdým lůžkem. Roku 1901 vznikl SDH. V roce 1904 se objevila ve vsi vzteklina. 28. července 1906 se otrávila houbami 8letá Anna Macháčková z čp. 8 a 2. srpna téhož roku téměř 10letý František Štěpánek z čp. 4. 2. února 1910 se uskutečnila ustavující schůze Nákupního družstva pro Kraskov a okolí. 29. dubna 1916 vypukl požár u rolníka a obchodníka dřívím Antonína Zavadila. Z front 1. světové války se nevrátilo 15 místních mužů.

Roku 1922 se rozešel Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny v Kraskově. V roce 1939 bylo ustaveno Národní souručenství a Mládež Národního souručenství. Německá okupace si vyžádala životy 5 zdejších obyvatel. 10. července 1945 byla uzavřena společenstevní smlouva Družstva pro rozvod elektrické energie v Kraskově, jež bylo zapsáno do společenstevního rejstříku 1. února 1946. Jeho prvním předsedou byl Antonín Zavadil z čp. 21. O rok později došlo k elektrifikaci obce. Roku 1956 bylo založeno JZD. O rok později byla postavena autobusová čekárna. V roce 1958 začal vycházet Kraskovský zpravodaj. V letech 1962-1967 proběhla oprava místního rozhlasu a veřejného osvětlení. V letech 1969-1970 byla opravena budova MNV. Roku 1972 došlo k instalaci místních veřejných hodin. 1. dubna 1974 se Kraskov stal součástí Seče. V roce 1975 došlo k uzavření místní školy. O 3 roky později byl opraven most a budova MNV. Roku 1980 bylo ve vsi 103 domů a 284 obyvatel. Tehdy došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení a zřízení požárních hydrantů. V roce 1982 byla upravena ve škole klubovna. 30. září 1984 bylo otevřeno nové rehabilitační a rekreační střediško železničářů s kapacitou 83 lůžek. Roku 1985 byly zřízeny nové chodníky. V roce 1988 proběhla generální oprava Družstevního domu. Roku 1996 byl zrekonstruován mostek přes Zlatý potok. O 2 roky později byla dokončena výstavba vodovodu a plynofikace obce. 16. března 2012 vzniklo Občanské sdružení pro děti a mládež Kraskov. O rok později byla opravena autobusová čekárna a uskutečnil se I. ročník triatlonu "Ocelák". 8. června 2017 byla zrekonstruovaná zasedací místnost v čp. 36 slavnostně předána zdejším spolkům (viz https://www.mestosec.cz/predani-nove-zrekonstruovane-zasedaci-mistnosti-v-kraskove/gs-1340). V roce 2022 byla vyměněna okna na hasičské zbrojnici a zmodernizována silnice ze Seče na Třemošnici, a to včetně výměny trojice mostků.

Nejvýznamnějšími zdejšími pamětihodnostmi jsou: kaplička z roku 1863 se stejně starým zvonkem, jenž byl v roce 1916 zakopán, a tak byl zachován, a se soškou Panny Marie z roku 1882; litinový kříž na kamenném soklu z téže doby, jenž nahradil původní, již v 18. století se zde nacházející Boží muka a doleji umístěný dřevěný kříž (oba objekty doloženy I. vojenským mapováním z let 1764-1768 a jeho rektifikací z let 1780-1783; viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147) a dvojici pomníků padlým v obou světových válkách. Z nejvýraznějších místních rodáků musíme zmínit: kocléřovského kantora Aloise Kozáka (* 1809 Kraskov) a vilémovského učitele Františka Budinského (* 1840 Kraskov). Výraznou osobností býval zdejší c. k. lesní Samuel Jarkovský (18. března 1816 Běleč nad Orlicí - 24. října 1873 Kraskov), který jako lesní působil v Kraskově od roku 1854 a vydal několik listů a publikací o včelařství, aby byl před svou smrtí zvolen předsedou Ústředního spolku včelařského. Na závěr uveďme, že ves byla vděčným námětem řady našich výtvarných umělců, z nichž zmiňme: Karla Liebschera (Na pasece u Kraskova), Antonína Slavíčka (Žně v Kraskově), Oldřicha Blažíčka (Tání v Kraskově, Žně v Kraskově, Na návsi v Kraskově, Zima v Kraskově) a Vladimíra Vlka (Léto v Kraskově).