Krkonoše - Malý Staw

Turistické cíle • Jezero

Špindlerovka • Fotografie (14) • Foto: martinracek

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Po zelené k Malému Stawu

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Během každoroční letní dovolené v Krkonoších jsme si naplánovali návštěvu tohoto jezera. Několikrát jsem ho viděl při tůře na Sněžku, ale vždy jsem se na něj díval pouze shora, z červené stezky po hřebeni. A vždy jsem si říkal někdy to musím vzít pěkně dolů.

Auto jsme nechali na parkovišti u Hromovky ve Špindlu a vyvezli jsme se autobusem na Špindlerovku. I když bylo poměrně brzo, už zde bylo celkem dost lidí co směřivali na Sněžku. Vyrazili jsme tedy po červené směr hřeben a zařadili jsme se do fronty stoupajících. Naštěstí jsme po chvíli uhnuli na zelenou a šli jsme traverzem na polskou stranu Krkonoš. Tady už byl klid a člověka jsme tu potkali jen sporadicky. Příjemná cesta lesem, sem tam potůček, spousta borůvek a hlavně občas se otevřel nádherný výhled do krajiny.

V poklidu jsme došli až ke krásným skalním útvarům Pielgrzymy, kde jsme se napojili na žlutou a pokračovali dál k jezeru. Došli jsme až ke zbytkům chaty Bronka Czecha a tady už se to zase začalo plnit lidma, kteří se na stejné místo vydali z polské Karpacze. Dali jsme si malý odpočinek a po modré jsme pokračovali k našemu hlavnímu cíli. Konečně jsme na místě. Jezero nezklamalo a je tu fakt super. Jen tak si sedám na kameny kolem a kochám se pohledem. Děcka by se nejraději vykoupala, ale když sem jim objasnil jakou teplotu voda má, rychle je ten nápad přešel. V místní chatě jsme se trochu občerstvili, ještě chvíli poseděli a udělali pár fotek.

Teď nás čekala ta těžší část výletu. Vydrápat se zpět za hřeben. Začalo to stoupáním na Strzechu Akademicku. Nechalo se to jít, ale je odsud krásnej pohled na celé jezero. Pokračujeme dál dál po modré strmě nahoru, až dojdeme konečně na hřeben na červenou. Odtud se už volněji přesunujeme na Luční boudu. Děcka už začínají trošku zkuhrat, ale nedá se nic dělat musíme až do Špindlu. Další výšlap před námi, pěkně nahoru na Luční horu k památníku obětem hor. Tady nás čeká trošku sprška, ale jsme připraveni na vše. Počteme si jména a data obětí a scházíme dolů na Výrovku. Tady doplníme energii vynikající frankfurtskou polévkou, chvilku posedíme a děcka nabírají, k našemu údivu, celkem dost energie.

Teď už je před námi poslední úsek. Dostat se zpět do Špindlu. Nakonec je vybrána cesta Dlouhým dolem. Po těch všech kilometrech v nohách, je to klesání po kamenech dolů dost náročné, ale musíme tam dojít. Tady už na kochání není ani moc nálada, ale tu cestu jsem šel už několikrát a vím jak je tu kolem Svatopeterského potoka nádherně. Krátká zastávka u Červenkovi mohyly a pak už konečně Špindl. Děcka padnou do auta a okamžitě usínají. Cesta nám zabrala přesně 12 hodin, navigace ukazuje 21,5 km a já se skláním před tím čtyř a šestiletým prckem, jak to skvěle dali.