Krlštejn

Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad

Mapa 36 C3

hrad

První zmínka o objektu 1348

Jiný název objektu Karlův týn

Prvopočátek osídlení pozdějšího karlštejnského katastru, je archeology, na základě nálezů, Kladen do doby kamenné. Další osídlení bylo prokázáno v době bronzové kolem 6. – 5. století př.n.l. Císař a český Král Karel IV, nechal hrad založit v roce 1348. Stavitelem byl jmenován Matyáš z Arrasu. Základní kámen byl položen 10. června téhož roku za přítomnosti arcibiskupa Arnošta z Pardubic, neboť Karel IV tehdy dlel na Moravě. Stavba byla dokončena v roce 1355 stavitelem Petrem Parléřem, který nahradil zesnuvšího Matyáše z Arrasu. Poměrně složitý popis jednotlivých částí stavby je značně obšírný a proto k jeho prostudování doporučujeme publikace o stavebním vývoji hradu. My se však vraťme do historie. Císař Karel IV. se prvně ubytoval ve zdech Karlštejna v listopadu roku 1355. Nutno však podotknouti, že hrad v té době vypadal zcela jinak, než jak jej známe dnes. Následujícího roku se pokračovalo s výmalbou hradu a tvorbou ozdobných prvků. Prvním purkrabím na hradě byl jmenován Vít z Bítova. Po Karlovi IV. využíval hrad i jeho syn Václav IV se svou ženou Johankou, která ve zdech Karlštejna naposledy vydechla 31. 12. 1386. V roce 1397 zde byli zavražděni čtyři královi oblíbenci a od tohoto data zde Václav odmítal pobývat až do roku 1404. Po Václavovi zde občas pobýval i císař Zikmund, který následně dal odvézt zdejší poklady i korunovační klenoty do Uher. Husitská vojska oblehla Karlštejn v květnu 1422 a zůstala zde až do listopadu, kdy odtáhla s nepořízenou. V roce 1436 byl Zikmund jmenován i českým Králem a korunovační klenoty se vrátily do karlštejnských zdí. Zajímavé je, že v dobách bezvládí a diplomacie Jiříka z Poděbrad, byl hrad ve šlechtických majetcích, kteří kališnickému králi odmítali vydat jak hrad, tak i korunovační klenoty. Tento stav však trval jen do roku 1450 a hrad se tak opět stal královským. Proto jej mohl využívat roku 1453 i nově zvolený král Ladislav, řečený Pohrobek. Následně došlo k menší stavební úpravě fortifikačních zařízení. V roce 1487 postihl hrad požár a proto musely být některé stavby přestavěny. Další citelné úpravy, se poměrně zchátralý hrad dočkal až po roce 1579, která trvala celých 15 let. Další stavební úprava proběhla až v letech 1605 – 1611, kdy došlo k celkové přestavbě užitných a purkrabských stavení. V roce 1625 byl zrušen původní statut hradu a nadále byl využíván jako věnný hrad královen českých. Následujícího roku byl hrad císařovnou Eleonorou zastaven Janu Kavkovi z Říčan. Jako majitelé nechali hrad udržovat, ale cenné předměty z něj odvezli. Krutou ránu do historie hradu zasadili Švédové roku 1648. kdy byl Karlštejn doslova zpustošen. Po té byl hrad jen účelově využíván a zvolna chátral. Došlo sice k částečným úpravám potřebných budov, ale celkově hrad pomalu pustnul. Od Kavků jej vykoupili Libštejnští z Kolovrat a roku 1705 se hrad vrátil do majetků císařovny. Následně jej však získal dvorní sudí Grimmlich a další pozvolné rozpadání hradu pokračovalo až do roku 1755, kdy byl Marií Terezií dán ústavu šlechtičen. Následně zde bylo provedeno několik více i méně významných oprav a stavebních úprav. V roce 1812 navštívil hrad císař František a dal následně hrad opravit. Tento rok je tak možno považovat za datum, kdy došlo ke vzkříšení původní slávy tohoto hradu. Od roku 1910 byl hrad zpřístupněn veřejnosti. V roce 1954 se stal majetkem státu a roku 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Zajisté si všichni vybavíme pověst o zákazu přítomnosti žen na Karlštejně. Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jak říká staré české pořekadlo. Ženy přístup na Karlštejn měly, jen bylo zakázáno „S ženou lehati ve věži, kde světské ostatky zachovány byly.“ a tedy přítomnost ženy byla omezena, jen ve Velké věži. Celý hrad je opředen pověstmi a mimo jiné i pověstí o České Alžbětě Báthoryové – neboli Čechtické paní, kterou měla být Kateřina z Komárova, manželka purkrabího Václava Bechyně z Lažan, který zde vykonával svou funkci v druhé čtvrtině 16. století. Paní Kateřina měla být velmi zlá žena. Skončila však také špatně, neboť byla v roce 1534 odsouzena k trestu smrti hladem v Bílé věži na Pražském hradě. Návštěvu této perly Čech vřele doporučujeme. Kolem hradu prochází červená TZN od Berouna a Svatého Jana pod Skalou k Mořince a Karlíku. Do obce přichází též žlutá TZN od Zadní Třebáně.