Krucemburk – evangelický a katolický hřbitov

Krucemburk je městysem, Krásným i příjemným místem a součástí Českomoravské vysočiny současně. Donedávna se ještě nazýval Křížová, ale ve své minulosti se hrdil rovněž názvy Kreuzburk, Kreuzberg nebo Mons crucis. Zkrátka aby bylo všem hned jasné, že to všechno je tady – ne Kakonošovo ale – Řádu německých rytířů. Dnes zde žije přibližně šestnáct stovek obyvatel a je až neuvěřitelné, kolik tu najdeme pozoruhodných památek, velmi často spojovaných s těmi neživými. Tím nechci tvrdit, že by se v Krucemburku denně odehrávaly dramatické scény z béčkových zombie horrorů, ale doporučit všem návštěvu obou zdejších hřbitovů. Jsou poetické i poučné současně a jejich hlavním lákadlem – pokud lze vůbec takové označení u hřbitova použít – je hrob slavného českého malíře Jana Zrzavého. Ten také nazval Krucemburk „městečkem do kopečka", což opravdu poznáte. Katolický kostel s hřbitovem je totiž skutečně umístěn o pěkných pár výškových metrů nad svým evangelickým souputníkem.

Katolický hřbitov nepravidelného tvaru, který se „od nepaměti“ rozkládal kolem zdejšího kostela, je písemně poprvé zmiňován v roce 1664, ale můžeme očekávat, že pamatuje podstatně více. V roce 1772 pak byl nadvakrát rozšířen. Tehdy zde ještě stávala kostnice, která byla později stržena a již koncem 19. století na hřbitově zůstala jen márnice. Ohradní zeď byla znovu vystavěna nákladem Dietrichsteinů roku 1829, jen její jižní část je původní a pochází ze 17. století. Od roku 1847 se obec snažila o další rozšíření hřbitova. Celá akce se neustále oddalovala a „nový“ hřbitov byl vysvěcen až v roce 1883.

Celému hřbitovnímu areálu dominuje farní kostel sv. Mikuláše biskupa a vedle něj můžeme vidět barokní budovu fary, která byla postavena ve dvou etapách na přelomu 17. a 18. století. Hřbitov slouží rovněž jako taková malá galerie pod širým nebem. Za samostatnou zmínku stojí minimálně litinové křížové náhrobky z raneckých železáren a Krásná plastika významného českého sochaře Jany Štursy na hrobce rodiny Binkových (jen tak pro zajímavost: akademický malíř Jiří Binko je autorem kostelních mozaikových oken). Ta je součástí seznamu kulturních památek ČR a pochází z období počátků Štursovy tvorby. Patří tedy k těm výjimkám, které byly vytvořeny v secesním stylu. Nejnavštěvovanějším místem na katolickém hřbitovu v Krucemburku je však bezesporu hrob známého malíře Jana Zrzavého, zajímavá je také hrobka rodiny Fidlerů.

Evangelický hřbitov je pochopitelně mladší. Může se však pochlubit velkým množstvím zajímavých hrobů i rodinných hrobek, kde najdeme i příbuzné Jana Zrzavého. Tento hřbitov má také své dvě dominanty. První z nich je budova toleranční modlitebny, která byla postavena v letech 1839 až 1840 podle projektu archi­tekta Jana Wurma a nahradila původní dřevěný objekt z roku 1786. Někde se však uvádí, že se jedná o stavbu ještě o století mladší. Samotný hřbitov, který modlitebnu obklopuje, byl založen v roce 1863.

Druhou dominantou evangelického hřbitova je pomník obětem 2. světové války (nebo okupace). Jedná se o originálně pojaté dílo uznávaného sochaře Vincence Makovského, které bylo slavnostně od­haleno v roce 1946. Připomíná smrt několika místních evangelíků, kteří zemřeli při bombar­dování Krucemburku letadly Rudé armády 9. května 1945. Upoutají jistě také hrobky Pelikánů, Janáčků a někdejšího faráře Jana Pellara. Nepřehlédnutelné – snad i pro svou čistou jednoduchost – je místo posledního odpočinku rodu Špinarů z Krucemburku s datací 1699 – 1995).

Evangelický hřbitov leží v sevření ulic Českobratrská, Koželužná a Na Liškově, nedaleko – a pod – hlavní silnice č. 37. Katolický hřbitov je pro změnu umístěn vysoko nad touto silnicí a méně vysoko nad Náměstím Jana Zrzavého. A oba opravdu rozhodně stojí za návštěvu.