Kuklov – kostel sv. Ondřeje a paulánský klášter

Kuklov je malou jihočeskou osadou, spadající administrativně pod obec Brloh. Přesto může svým návštěvníkům nabídnout několik velmi zajímavých památek, které se však dnes už – bohužel – nacházejí v různém stupni rozkladu. Jedná se zejména o zříceniny hradu Kugelweid (Kuglvajt, 14. stol.) a kostela sv. Ondřeje, který býval součástí kláštera paulánů, založeného na přelomu 15. a 16. století, nejpravděpodobněji v roce 1495. Jeho stavba trvala přibližně 30 let a nikdy nebyla dokončena. Jedná se o místo s dochovaným geniem loci, které hodně připomíná mnohem slavnější Panenský Týnec. Ctitel gotiky zde bude také velmi spokojen … a nic na tom nemění fakt, že dochovány zde zůstaly pouze obvodové zdi pozdně gotického jednolodního kostela, s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Fragmenty ostatních klášterních budov se zachovaly víceméně jen ve zdech okolních domů, které zde později vznikly.

A i když se paulánský klášter po svém zániku stal zejména levným zdrojem stavebního materiálu, ovlivnil dispozici celé vesnice a i nadále si zde můžete prohlédnout některé zajímavé architektonické prvky. Jedná se minimálně o dva sedlové portály. Jeden s bohatě profilovaným ostěním se dochoval v západní části chrámové lodi, druhý najdeme ve zbytku klášterní budovy a je označen letopočtem 1514. Pětice vysokých chrámových oken, vypínajících se nad Kuklovem, jistě zaujme každého, kdo tudy projíždí. A ještě jedna zajímavost: podle některých odborníků vznikl kostel sv. Ondřeje dávno před založením kláštera. Údajně by se mělo jednat o stavbu, která vznikla současně se zdejším hradem, tedy na konci I. poloviny 14. století (zřejmě okolo roku 1340, nejpozději však v roce 1357 – ale písemně je prý poprvé věrohodně doložen až v roce 1378).

Samotný kostel sv. Ondřeje se nachází pod hradním návrším a je jednolodní stavbou o dvou klenebních polích s pětibokým závěrem. Je pravděpodobné, že se jedná jen o presbytář plánovaného monumentálního trojlodního kostela. Podobnost severního portálu s portálem kostela ve Chvalšinách i některé další detaily naznačují možnost, že i zde působila rožmberská stavební huť mistra Hanse Getzingera. Nároží přilehlého objektu na jižní straně skrývá zbytky původního farního kostelíku. Na severní straně kostela sv. Ondřeje se pak nacházel ambit okolo čtvercového rajského dvora. V severovýchodním rohu křížové chodby se nacházel refektář se sklípkovými klenbami. Konstrukce žeber zde byla nahrazena tektonickým prolamováním čtyřbokými sklípky. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu.

Jak již bylo naznačeno v předchozím textu, obyvateli zdejšího kláštera byli členové kongregace z řádu (poustevníci) sv. Františka z Pauly. Tyto řeholníky povolal do Kuklova Petr IV. z Rožmberka se svým bratrem Oldřichem a vznikal zde vlastně první paulánský klášter v českých zemích. Mniši nedokončený kuklovský klášter opustili již někdy okolo roku 1530. Jeho postupnou zkázu pak urychlila švédská vojska, která opuštěný klášter a přilehlý dvůr pobořila v průběhu třicetileté války. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že podle legendy při tom bylo pobito několik mnichů (kteří zde už ale přibližně jedno století být neměli) a někteří z řeholníků byli prý oběšeni na velké lípě před klášterem. Několik mnichů se však zachránilo a jeden z nich - bratr Erazim – si pak v hlubinách Blanského lesa v klidu poustevničil. Po několika letech ho ale v zimě roztrhala divá zvěř. Je smutné, že nejvyšší pán přichystal pro svého věrného sluhu takový osud. V této souvislosti se hovoří o tom, že v té době zde již stál nový kostel s klášterem, vybudovaný řeholníky se svolením Rožmberků. Podle různých informačních pramenů je historie tohoto místa dosti zmatená a snad nejlogičtěji vypadá varianta, podle níž kostel sv. Ondřeje vznikl spolu s hradem ve 14. století. V roce 1495 jej – jako zpustlý – spolu s přilehlými pozemky darovali bratři Petr a Oldřich z Rožmberka řádu sv. Františka z Pauly a dovolili jim, aby si zde postavili klášter. Nedostavěný klášter přepadli (zřejmě) v roce 1533 nekatolíci a vypálili ho. Mnichy pověsili na lípě a ti, kteří se zachránili, se sem už nevrátili. V jeho blízkosti poté založili Rožmberkové pivovar a hospodářský dvůr. Ten – i s opuštěným klášterem – vyplenili na konci třicetileté války Švédové. V roce 1639 komplex znovu vyhořel a vzápětí byl dvůr obnoven. A roku 1727 byl dvůr prodán dvěma zdejším sedlákům.

Osada Kuklov je součástí okresu Český Krumlov a leží při silnici, spojující Prachatice s Křemží, přesněji mezi obcemi Smědeč a Brloh. Torzo gotického kostela je z této silnice dobře viditelné. Zbytky klášterního kostela sv. Ondřeje v Kuklově (vznik tohoto jména pochází údajně z němčiny nebo latiny a bývá překládán jako Lesnatá homole nebo Kuklovitá pastvina) jsou v současnosti volně přístupné. Připravte se však na to, že zde – alespoň podle pověstí – můžete v podzemních klášterních chodbách potkat bloudící duše popravených a upálených mnichů. V unikátním prostoru bývalého klášterního kostela pořádá obec Brloh občasná divadelní představení nebo koncerty. Jistě se jedná o nezapomenutelný zážitek. A za zmínku také stojí fakt, že v roce 1965 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film Údolí včel. Nebo skutečnost, že zřícenina klášterního kostela je součástí naučné stezky Brložsko.