Kyjev, Kyjevskopečerská Lávra, Dolní Lávra

Lavra znamená klášter velkého významu a pečera jsou jeskyně.

Když Kyjevská Rus přijala pravoslaví jako své státní náboženství, založili roku 1051 Řek svatý Antonij a kníže Jaroslav Moudrý tento klášter. Antonij s učedníkem Feodosijem vykopali postupně sérii jeskyní, kde s dalšími mnichy žili, tj. modlili se a studovali, v odloučení od světa. Jejich těla se uchovala bez balzamování v jeskyních. Dodnes zachovalé mumie se považují za důkaz, že to byli svatí muži.

Dolní Lávra patří církvi. Vstupné se sem neplatí. Rakve s mumiemi jsou umístěné ve výklencích chodeb a ve třech jeskynních kaplích. Mezi 123 těly jsou zakladatel kláštera Antonij a kronikář Nestor. Nestorův letopis , který zde vznikl, je nejstarší slovanskou kronikou.

My jsme sem šli mírně do kopce od stanice metra Dnipro.

Turisté chodí jen do první části jeskyní, ostatní je pro poutníky a duchovní. Všichni, kteří šli dovnitř, měli s sebou zapálené svíčky. Bála jsem se, že bez svíček nás nepustí, pustili. Pak jsem pochopila, že svíčky jsou na to, aby si každý mohl na mumie posvítit. Vidět je v šeru bylo trochu strašidelné, ale zážitek je to zajímavý. Fotit se u mumií nesmí.

V Dolní části se nachází kromě jeskyní kostel Vztyčení kříže (Chrestovozdvyženska cerkva, 1700), kostel Početí sv. Anny (Annozačatijivska cerkva, 1679), kostel Zrození Panny Marie (Cerkva Rizdva Presvjatoji Bohorodyci, 1696) se sedmi kopulemi a barokní Zvonice vzdálených jeskyní (Dzvinycja na Dalnych pečerach, 1761).

Cesta k hlavnímu vchodu do Horní Lávry vede do kopce, ale odpočinete si při výhledech na Dněpr a přírodu kolem.