Kyjev, Kyjevskopečerská Lávra, Horní Lávra

O významu slov v názvu jsem napsala v článku o Dolní Lávře. Celý klášter, Horní a Dolní část, leží na ploše 28 hektarů na kopcích nad Dněprem. Lávra je zapsaná na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.

Kyjevskopečerská Lávra je pro pravoslavné věřící, a nejen pro ně, nejposvátnějším místem v zemi. Klášter byl v minulosti duchovním centrem Kyjevské Rusi, vznikaly tady kroniky a ikony. Roku 1240 Lávru zničili Tataři. Klášter byl postupně obehnán hradbami, rekonstruován a nakonec přestavěn v barokním stylu.

Horní Lávra je ve vlastnictví státu. Vstup sem je buď z Dolní Lávry, nebo z ulice Sičevoho povstaňa. Platili jsme 25 hřiven já a 12 student Ivan.

Hlavní vchod z ulice je kostelem sv. Trojice (Trojicka nadbramna cerkva) z počátku 12. století, který byl v 18. století přestavěný.

Malý kostel sv. Mikuláše (Cerkva sv. Mykolaja) ze 17. století je administrativní budovou. Modrá kopule je posázená zlatými hvězdami.

Kolem Uspenského chrámu (článek) se dojde k Muzeu mikrominiatur za zvláštní vstupné. Dále je možné navštívit Muzeum ukrajinského lidového umění a Muzeum historických pokladů Ukrajiny, obojí v ceně vstupenky. Prošli jsme si sbírku drahokamů, zlatých šperků, skytské poklady pocházejí z pohřebních mohyl ze 4. století př. Kr. Byly tu vystavené vykopávky z této oblasti, různé pravoslavné předměty, obrazy. U jednoho obrazu si říkám: Vypadá jako záhadný kostel ve Mcchetě v Gruzii. (Tu jsem navštívila v roce 1977.) A byl to on, jak říkala popiska!

Venku na náměstíčku jsme si prohlédli výstavu o tom, jak vypadala Lávra v minulosti. Text v ukrajinštině provázely fotky z 30. let 20. století, z období 2. světové války, poválečné období, jak se vše postupně rekonstruovalo a rekonstruje.