Kyjovské údolí – tajuplné místo v NP České Švýcarsko

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Chodník, naučná stezka

Fotografie (21) • Foto: Bubinga

Kyjovské údolí se nachází západně od města Krásná Lípa v okrese Děčín blízko protáhlé obce Kyjov. Právě tato vesnice, která spadá pod Krásnou Lípu, je nejlepším výchozím místem. Název obce Kyjov je spojován buď s pastevectvím skotu, nebo jeho pojmenování vzniklo z kavny, což byl přístřešek sloužící při těžbě nerostů.

Z Krásné Lípy jedeme necelé dva kilometry do obce Krásný Buk (samé krásné stromy tady mají patrně v okolí), kde odbočujeme vlevo na komunikaci nižší třídy. Po ujetí 2,5 km zastavujeme v centru obce Kyjov naproti Rekreační chatě Na Fakultě. Nedaleko se nachází zajímavá Kyjovská přehrada, která slouží sice ke koupání, ale my to na začátku listopadu ověřovat nebudeme.

Od auta se vydáváme na průzkum Kyjovského údolí po úzké asfaltové cestě, kudy vede červená turistická značka. Po 200 metrech nás vítá ukazatel, který sděluje, že v těchto místech stával Dixův mlýn, a že se tady na silničku napojuje také trasa NS Köglerova, zdejší nejstarší naučné stezky, která vznikla již v roce 1941. Pokračujeme hlubokým údolím řeky Křimice a pomalu se okolo nás začínají objevovat zalesněné pahorky na jejích březích.

Foto: Bubinga

Mezi mohutnými pískovcovými skalami se občas otevírají ústí menších postranních roklí, kudy vedou odbočky na přírodní cesty do skal. V jednom takovém místě se i já vydávám vzhůru, asfalt měním za krátký úsek pěšiny plné kořenů, abych pokračoval po dřevěných schodech uchycených na ocelových profilech. Vzhledem k některým prohnilým stupňům se jedná o „chvilky odvahy a dobrodružství“. Možná i proto někdo záměrně odebral označení odbočky tímto směrem.

Jdu vstříc zajímavé skalní hradbě, kterou utváří obrovské balvany i celá kamenná stěna, uvnitř které ale pokračuje další schodiště. Po chvíli přicházím na patrně nejvyšší místo této stezky, které se již před koncem 19. století nazývalo "Výšina knížete Kinského". Tady v nadmořské výšce 395 metrů stával dříve altán s lavičkami, od kterého byl výhled ke Kyjovskému hradu, k obci Kyjov, Na Dlouhý Důl a Sněžnou.

Foto: Bubinga

Vyhlídka později zanikla, dnes místu dominuje vzrostlý les, přes který je velmi omezený výhled do údolí a jediné, co připomíná původní místo, je turistický rozcestník. Prochází tudy také již zmíněná NS Köglerova, po které lze dojít do obce.

Já se však vydávám opačným směrem a kochám se rozmanitostí skalních forem, která je prostě úžasná. Sestupuji menším skalním městem zpět k silničce, respektive k její odbočce, která vede při Sýrovém potoku vytékajícím z Kyjovské přehrady. Od Kinského vyhlídky značená stezka strmě klesá převážně po schodech k Nebeské bráně, vytvořené zříceným balvanem. Za ní se stáčí doleva a mírně narovnává.

Vysoko na svahu míjím skalku s vytesaným reliéfem obličeje a kolem nízké jeskyňky přicházím ke skalní skupině Kočka a pes a nakonec k úzké Pekelné bráně. Závěrečným sestupem skalní strží Peklo se dostávám ke staré vozové cestě, která vedla z jižní části obce Kyjov ke Křinici. Mačkáme spoušť fotoaparátu, i když jsem si skoro jist, že na tomto místě za daného počasí se fotografie povést nemůže. Ale zaznamenat se to musí.

Dole u Sýrového potoka mne čeká další zajímavý ukazatel, který napovídá, že po náročném výšlapu v délce 400 metrů by měla být možnost spatřit Kyjovský hrádek. Z cesty Köglerova naučná stezka opět stoupá po protějším svahu a je doplněna také občasným schodištěm.

Procházím skupinkou pískovcových skal, které se říká Skalní bratři nebo Bratrské kameny. Skály přístupné po do kamene vytesaných schůdcích jsou navzájem propojené můstky. Kdysi to bylo určitě zajímavé vyhlídkové místo, ale dnes výhledu z jejich vrcholků brání vzrostlý les. Na jihozápadní straně skal je pod převisem lavička. Stezka dál prochází Lvím doupětem až na ostroh pozůstatků středověkého Kyjovského hradu. Je to krajina zvláštní krásy, v níž se dneska procházíme.

Foto: Bubinga

Po návratu do hlavního údolí nás zaujal nad silničku vyčnívající převislý skalní blok, v jehož sousedství je do menší skalky vsazená pamětní deska. Připomíná šluknovské vlastivědné badatele, turisty a milovníky zdejšího kraje Františka a Eduarda Bienertovi, kteří byli brutálně zavražděni ve svém domě 16. září 1990. O kousek dál sestupuji po schodech k říčce Křinici, která v těchto místech protéká mezi zřícenými skalními bloky úzkou tunelovitou průrvou. Tabulka mne upozorňuje, že zde vznikla suťová jeskyně Vinný sklep se třemi nízkými vchody. Nakukuji do levého menšího prostoru i do větší jeskyně, která je však zatopená vodou. Jeskyně získala své pojmenování podle lahvovitého tvaru ledových rampouchů, které se v ní tvoří během zimy. Další verze praví, že název vznikl podle tvaru vchodu připomínajícího demižón.

Nedaleko odsud je turistický ukazatel „Pod praporkem“. Nad námi se vypíná mohutná skalní stěna a nad ní vlaje praporek. Vede tudy Köglerova naučná stezka ke Kyjovskému hradu z druhé strany a také neznačená lesní pěšina.

Silnička sice pokračuje dále k západu Kyjovským údolím, ale brzy se bude stmívat a tak se vydáváme na cestu zpět. Celkově je údolí dlouhé okolo pěti kilometrů a stále sleduje říčku Křinici, po které se kdysi plavilo dřevo ze Saska a jejíž voda také sloužila k pohonu několika mlýnů a pil. Údolí se táhne od obce Kyjov až k Zadním Doubicím, kde se nachází soutok Křinice, Bílého a Brtnického potoka. A bylo by možné šlapat i dál přes České do saského Švýcarska. Zdejší nádherné území s pískovcovými skalami totiž velice rozumně nerespektuje státní hranice.

Foto: Bubinga

Kdo přijel do zdejší krajiny objevovat velké a rekordní skalní útvary, ten bude patrně zklamán. Kdo sem ale zavítá za krásnou a tuze zajímavou přírodou, ten musí být nadšen. Romantická příroda s někdy až bizarními skalními stěnami, roklemi, kamennými věžemi a neskutečně tvarovanými útvary z pískovce. Již v 19. století se stalo Kyjovské údolí jedním z nejnavštěvovanějších koutů Českého Švýcarska. Roku 1884 se rozhodl Horský spolek pro Kyjovské údolí (pobočka Horského spolku pro nejsevernější Čechy) vybudovat zde vyhlídky a zpřístupnit některá atraktivní místa a zajímavé skalní útvary. I dnes je tady turistika velmi oblíbená, což dokazuje několik turistických stezek i cyklistických tras. A přitom se ještě nejedná naštěstí o masovou záležitost.

Jestliže člověk nechce zvolit příjezd autem, tak jednou z možností je autobus, ale jak často do Kyjova zajíždí, jsem nezjišťoval. Jestliže se člověk rozhodne pro jízdu vlakem, najde nejbližší stanici v Krásné Lípě, odkud musí pěšky, nejlépe po žluté turistické značce (9 km).

Opouštíme Kyjovské údolí se zdařilými výtvory matičky přírody a nezbývá nám, než souhlasit s hudebním klasikem Ivanem Mládkem, že nejkrásnější období je patrně podzim. I když v tomto kraji je asi úžasně v každou roční dobu.

Mnoho zajímavých informací nejenom o zdejším údolí se může člověk dozvědět v Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě.

Při pobytu v Rumburku a okolí jsme navštívili například tato zajímavá místa: