Kynžvart - zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 2 B3
anglický zámecký park
kaple (1835)
Dianin chrámek
památník císaře Františka Josefa I.
památná lípa
První zmínka o objektu 1681
Jiný název objektu Königswart, Kinžvart
Původní zámeček byl vystavěn nedaleko starého hradu Kynžvartu, který je prvně dokládán v poslední čtvrtině 13. století a který byl pobořen za 30-ti leté války. Nový barokní zámek nechal vybudovat v roce 1681 hrabě Filip Emerich z Metternichu. Tato stavba trvala celých 10 let. Některé Prameny uvádějí, že zde již před tím stávala renesanční tvrz Zedwitzů a některé náznaky skutečně svědčí pro tuto teorii. Je uváděno, že tehdejší Zedwitzové nechali v 16. století vybudovat sídlo v podhradí kynžvartském, neb hrad jim již nevyhovoval k obývání. Tato tvrz, nebo možná spíše panský dům však nepřečkal 30-ti letou válku a tak byly zbytky stavby strženy před výstavbou nové budovy. Zámek byl přestavován v letech 1833 – 1839. Jednu z nových částí zaujala i pověstná Metternichovská knihovna v níž jako zajímavost uveďme působil jako kustod i poslední chebský Kat. Současně s touto přestavbou vznikal i nový anglický park s množstvím menších staveb. Metternichové drželi zámek až do roku 1945, kdy jim byl zestátněn. V sedmdesátých letech 20. století byl zámek pro veřejnost uzavřen a návštěvníci jej opět mohli navštívit až roce 1994. Uvnitř se můžete těšit z rozsáhlých Metternichovských sbírek, které obsahují mimo jiné i egyptologické oddělení a kabinet kuriozit. V parku pak naleznete mimo architektonické stavby i 47 jehličnatých a 103 listnatých stromů a památnou lípu s 600 cm v obvodu. K zámku přichází zelená TZN od Lázní Kynžvart, která pokračuje ke stanici ČD Lázně Kynžvart a stejnojmenné oddělené části této obce.
Přibližně v letech 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře byl majitelem kynžvartského panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic. Jelikož se však účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., byl mu jeho majetek v roce 1623 konfiskován. Nejprve bylo panství propůjčeno a v roce 1630 definitivně prodáno pěti bratřím Metternichovým za 66.114 říšských zlatých. Kynžvartské panství včetně ruin hradu na kopci a nově postaveným zámkem v údolí patřilo Metternichům až do roku 1945.
První přestavba zchátralého renesančního zámku Cedviců pochází z let 1681-1691. Další stavební práce se konaly v letech 1821 -1839, jelikož starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval nárokům rakouského státního kancléře a ministra zahraničí Metternicha na reprezentaci. Přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu měl na starosti vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile. Právě osoba knížete Metternicha (Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg) byla patrně tou nejslavnější a nejdůležitější v éře kynžvartského zámku. Za jeho života (1773-1859) zde bylo soustředěno velké množství uměleckých předmětů, sbírky medailí, mincí, porcelánu a zbraní. V této době také vznikla proslulá kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky.
Zámek je ojedinělou ukázkou venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru, která je citlivě vsazena do rozsáhlého přírodně - krajinářského parku. Návštěva se však nemusí odehrávat pouze venku, nýbrž je možné si zakoupit vstupenku na prohlídku interiéru. Lze zde spatřit například Kancléřovu knihovnu, která patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Za prohlídku stojí také zámecká jídelna, kde je instalován unikátní zrcadlový mosazný zlacený stolní servis, vyrobený koncem 18. století. Dále je umožněn přístup do Zámecké Kaple sv. Antonína z Padovy, která byla vybudována v roce 1833 a ve které byla od roku 2000 obnovena tradice poutní mše sv. Antonína. S osobností posledního chebského kata Karla Hussa je spojen vznik Kabinetu kuriozit, který patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě.
Jedna z prvních věcí, která návštěvníka zámku zaujme, je fontána na nádvoří u hlavního vchodu. Jedná se o zajímavý litinový výrobek Metternichových železáren. V bezprostředním i vzdálenějším okolí zámku založil při jeho empirové přestavbě vídeňský dvorní zahradník Riedl za spolupráce architekta Petra Nobileho krásný a zajímavý Zámecký park. Základ parku tvoří promyšlená skladba původních místních porostů, která byla doplněna novými výsadbami taktéž z dřevin domácích.
Areálem Zámeckého parku protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Mlýnský (s ostrůvkem a dřevěnou chatkou), Panský, Zahradní, Písečný a Černý. Z několika míst v parku se nabízejí zajímavé pohledy na budovu zámku. Působivá je také stromová alej vysázená kolem vedlejší příjezdové silnice. Hlavní budova zámku byla v minulosti doplněna objekty, které se snažili stavět slohově jednotné se zámkem. Jedná se například o budovy hospodářského dvora, mlýnu, zahradnictví se skleníkem, pivovaru a lesovny pod zámkem. Tyto doplňují drobnější architektonické objekty – Štolbův kříž, Obelisk, Kamenné odpočívadlo se stolem a lavicemi, Litinová plastika Artemis, Čajovna (poustevna – Eremitage a další. Zajímavá zastávka je také u Staleté lípy velkolisté (Tilia platiphillus).
Zámek Kynžvart je ve správě Památkového ústavu v Plzni a během roku se zde konají se zde zajímavé výstavy a zámecké koncerty.
*
V městečku Lázně Kynžvart a okolí mne mimo zaujalo následující:
- jeden zajímavý objekt:https://www.turistika.cz/mista/lazne-kynzvart-zidovsky-obchodni-dum-new-york
- romantická ruina kostela:https://www.turistika.cz/mista/romanticky-upravena-ruina-kostela-sv-jana-krtitele-v-obci-vysoka-nedaleko-lazni-kynzvart
- kopec Dyleň:https://www.turistika.cz/mista/dylen-a-zavrena-rozhledna
- židovský hřbitov u obce Drmoul:https://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-obce-drmoul
- Panská rozhledna nad obcí Drmoul: https://www.turistika.cz/mista/panska-rozhledna-nad-obci-drmoul
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/
Zámek Kynžvart stojí v místech původně obranné tvrze,která patřila pánům z Cedvic již v 16.století.Po bitvě na Bílé hoře jim bylo jako aktivním účastníkům stavovského povstání zabaveno celé kynžvartské panství včetně jejich renesanční tvrze. V roce 1630 bylo panství prodáno pěti bratrům Metternichovým. Celé panství patřilo tomuto knížecímu rodu až do roku 1945.
Koncem 17.století nechal hrabě Phillipp Emmerich Metternich chátrající renesanční tvrz přestavět na barokní zámek.
V první polovině 19 století /1820-1833/ přestavěl téměř neobývaný zámek hrabě Klement Metternich do dnešní klasicistní empírové podoby.Z Vídně pozval architekta Pietra Nobilea ,který stavbu provedl.Zároveň se zámkem byl zbudován krásný park,který navrhl přední dvorní zahradní architekt Riedl.
Diplomat a kancléř Metternich /1773-1859/tak získal reprezentativní sídlo hodné jeho vysokému společenskému postavení.Tato významná politická osobnost na zámku soustředila velké sbírky uměleckých předmětů,které byly většinou dary od mocných a slavných lidí té doby.
Na zámku jsou k vidění sbírky obrazů,porcelánu,mincí,vzácných tisků,nábytku,archeologických nálezů,zbraní,ale také různé kuriozity. Velmi zajímavá a obsáhlá je také Metternichova knihovna.
Naše prázdninové cyklotoulky po západních Čechách jsme zahájili na mariánskolázeňsku. A první výjezd byl okolo Kynžvartu.
Zámek Kynžvart leží v západních Čechách, jižně od města Lázně Kynžvart, mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem. Je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Metternicha.
Na místě zámku stávala od konce 16. století tvrz, kterou dali zbudovat pánové z Cedvic. Za účast ve stavovském povstání byl po bitvě na Bílé hoře majetek Cedvicům zkonfiskován.
Majitelem tvrze a okolního panství se v roce 1630 jakožto konfiskátu stal Metternich a jeho bratři. Koncem 17. století dali Metternichové tvrz přestavět na barokní zámek.
Roku 1818 zdědil panství princ Klement Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře a potřeboval reprezentativní sídlo. Proto na základě jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu Nobile v letech 1820 až 1840 rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Přestavbu financoval výhodnou půjčkou kancléři Metternichovi bankéř Rothschild. V roce 1822 poskytl půjčku 900 tisíc zlatých /dnes asi 45 milionů euro/ se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. O několik dní později dostalo pět bratrů Rothschildových dědičný titul rakouských svobodných pánů........ Je to pořád stejné...
Na přestavěném zámku Metternich přijímal významné návštěvy. Zavítal na něj například ruský car Alexandr I, jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. nebo básník J.W. Goethe.
Po smrti kancléře Metternicha se Kynžvart stal venkovskou rezidencí jeho nejstaršího syn Richarda, který zemřel bezdětný, a tak zámek přesel na jeho mladšího bratra Pavla. V roce 1905 přešel Kynžvart na jeho syna Klimenta a posledním z Metternichů na panství byl kníže Pavel Alfons. Ve 30. letech 20. století byl pak zámek dočasným azylem jeho strýce, španělského krále Alfonse XIII:, který byl svržen revolucí.
Zámek byl rodu Metternichů v roce 1945 zkonfiskován. Po konci 2. světové války v něm krátce sídlilo velitelství 3. divize americké armády. Roku 1947 byl zpřístupněn pro veřejnost, ale v roce 1976 byl uzavřen a kompletně vystěhován kvůli dřevomorce, která napadla část podlah, krovů a knihovny. Teprve roku 1994 byla po generální opravě znovu zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce stála 82 milionů korun a byla dokončena v letech 1998 až 2000.