Lądek Zdrój – sloup Nejsvětější Trojice
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Ozdobou Landeckého náměstí před radniční věží je barokní sloup Nejsvětější Trojice. Jedná se o vrcholné dílo Michaela Klahra z l. 1739-41. Autorem je významný kladský sochař, který i v samotném Landeku zanechal řadu zajímavých prací. Kromě sloupu najdeme jeho práce v místním kostele nebo sochy u měšťanských domů.
Pískovcové sousoší kromě ústřední trojice tvoří sochy Lukáše Evangelisty, sv. Antonína Paduánského, Jana Evangelisty umístěné na kruhové balustrádě. Na římse trojbokého dříku sloupu jsou umístěné sochy svatých: Jáchyma, Josefa a Anny. Mezi svými rodiči (Jáchym, Anna) je zpodobněná Panna Marie jako Immaculata. Klahr nepůsobil jen v Landeku, jeho práce můžeme vidět po celém Kladsku, i zemském muzeu ve Vratislavi. Pocházel z Nedaleké Bielice (Neu Bielendorf) na horním toku Landecké Bělé, kde se narodil v r. 1693, zemřel v Landeku r. 1742. V jeho práci pokračoval jeho syn Michal Ignác (1727-1807). Nakonec nedaleko samotného sloupu na náměstí najdeme rohový dům (s Madonou nad vchodem), kde Klahr prožil svá poslední léta a kde najdeme galerii, která nese umělcovo dílo.
Svatotrojiční sloup v západním rohu hlavního náměstí města Ladek-Zdrój patří mezi zdejší nejkrásnější památky. Koneckonců se jedná o poslední dílo vynikajícího barokního sochaře Michaela Klahra Staršího, který odsud pochází. Pozoruhodné pískovcové sousoší vzniklo v letech 1739 až 1741 a o rok později velký umělec umírá, aniž by ho viděl vztyčené. Vznik sloupu financoval zdejší advokát Johann Anton Reichel. Sloup má v baroku tolik oblíbený trojúhelníkový půdorys. Na balustrádě kolem sloupu vidíme sochy svatých, a to: Lukáše (symboly vůl a kniha, patron umělců a lékařů), Antonína Paduánského (františkánské roucho a kniha, patron manželství) a Jana Evangelisty (orel, kalamář a kniha s datem 1740, patron spisovatelů a lékárníků).
V úrovni nad nimi se nachází sv. Jáchym (s pastýřskou holí; otec Panny Marie je patronem rodičů a prarodičů), Josef (se sekerou; manžel Marie je patronem řemeslníků) a Anna (s knihou, matka Marie). Čelnímu pohledu vévodí scéna korunovace Neposkvrněné Panny Marie s věncem z dvanácti hvězd apokalyptických kolem hlavy. Celý sloup završuje Nejsvětější Trojice s Bohem Otcem, představujícím nebesa, Kristem držícím korunu a Duchem svatým, zobrazeným jako holubice. Kříž zde představuje symbol spásy.
Symetrický sloup na široké základně je vysoký téměř 7 metrů. Dvojúrovňové postavy světců jsou typicky dynamicky barokní, jakoby zmrazené v pohybu; se zdůrazněnou osovou rotací, skloněnou hlavou a bohatou drapérií. Přitom zde najdete i typické Klahrovské figury, charakterizované „klidem a rozmanitými pózami". Zajímavé a neobvyklé přitom je, že jednotliví světci mají v obličeji tzv. slezský úsměv. Latinský nápis na sloupu oslavuje Trojjediného Boha, Pannu Marii i donátora díla s pochází z roku 1745, alespoň podle chronogramové šifry. Tento sloup svou kvalitou vysoce překračuje běžné regionální barokní sochařství a může sloužit i jako pozvánka do zdejšího muzea Michaela Klahra.
Barokní sloup byl rekonstruován v roce 1873, o čemž svědčí další nápis, tentokrát v němčině. Další oprava proběhla v roce 1988. Měnila se také podoba bezprostředního okolí památníku. Ten byl součástí oploceného záhonu nebo travnaté plochy se třemi stromy. Dnešní stav platí od roku 2001. Poslední rekonstrukcí sousoší prošlo v roce 2008. V té době došlo také k výměně uraženého vrcholu kříže.