Lázně Bělohrad

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 23 B2

kostel Všech Svatých (1689)

zámek (1721)

roubenky

lázně

smírčí kříž v zámeckém parku

Hrádek

První zmínka o objektu 1267

Jiný název objektu Nová Ves, Horní, Dolní, Prostřední

Při datu první zmínky je veden jako majitel tzv. Nové Vsi vladycký rod z Hořic. Zdejší majitelé později užívali novoveského predikátu. Protože však později došlo k rozdělení původní obce zabývejme se teď částí, která je dnes známa jako Lázně Bělohrad. Počátkem 15. století se tato část Nové Vsi dostala do držení vladyků z Miletínka. Patrně tento rod zde nechává vystavět prvotní tvrz, která je nazývána Koštofrankem. V roce 1459 se tvrz a přilehlé zboží dostalo do statků Novoveských z Roudnice, kteří ji zakoupili od Voděradů ze Sekyřic. Dále tvrz střídala velmi často majitele a tak zde můžeme vystopovat pány z Trnové, vladyky z Kostelce, pány z Dobronína a další. Kolem roku 1503 získali ves páni z Tamfeldu od nichž ji získali Litoborští z Chlumu. Tento rod se na Koštofranku zdržel poněkud déle a teprve před koncem první poloviny 16. století jej prodali Václavu z Hoříněvsi od nějž jej získali Škopkové z Bílých Otradovic. Noví majitelé zjistili, že původní tvrz jim již nevyhovuje a tak nechali starou stavbu strhnout a na jejím místě vyrostla nová tvrz nazývaná Bělohrad. Některé prameny uvádějí, že původní Koštofrank stával v místech dnešního hrádku směrem na Šárovcovu Lhotu. Tento hrádek z něhož se dnes nezachovalo více než několik zbytků obranných valů však byl zcela jiným objektem a vrátíme se k němu později. Škopkové ji využívají až do roku 1625, kdy se formou odúmrtě dostala do majetků královské komory odkud je o rok později vyzískána Albrechtem z Valdštejna. Tento frýdlantský vévoda však užívá Bělohradu jen jako lenního statku a tak se zde později zapisují Zilvárové ze Stropčic a později Jindřich ze Saint Julien, který ves získal natrvalo po vraždě vévody v Chebu roku 1634. Od roku 1642 se zde opětně rychleji střídali majitelé až do roku 1669, kdy se Bělohrad dostal opětně do valdštejnských majetků. Valdštejnové nechali Bělohrad v roce 1720 přestavět do zámecké podoby. Ještě během přestavby se dědicky dostaly zdejší statky pánům z Kyanastu, kteří přestavbu dokončili. Mezi další majitele zámku patřili roku 1818 páni ze Štilfridu a roku 1848 páni z Aichelburku. Od roku 1949 drží zámek stát a účelově jej využívá. Z původního Bělohradu se v roce 1885 staly Lázně Bělohrad. První lázeňské budovy zde však byly vybudovány již o 13 let dříve Maxmiliánem Dormitzerem. Dnes se v lázních léčí revmatismus, artróza a ortopedické vady. Vraťme se teď jen na okamžik ke stavbě fortifikace u Lázní Bělohrad. Tato stavba byla funkční v období mezi 13. a 14. stoletím. Zanikla však dle archeologů požárem a historické prameny o ní mlčí. Byla to však na svou dobu rozměrná stavba. Místo je dnes poškozeno těžbou písku. Kostel byl vybudován na místě původního gotického kostela z roku 1354. Smírčí kříž v místě, kde se utopil jakýsi sedlák. V Lázních Bělohrad se mimo jiné narodil i hudební skladatel Karel Moor v roce 1873 a také spisovatel Karel Václav Rais v roce 1859. Tohoto rodáka připomíná taktéž jeho památník v zámeckém parku. Jak již bylo řečeno na začátku jmenovaly se Lázně Bělohrad původně Nová Ves. Tato obec byla později rozdělena do několika částí a proto se teď věnujme Dolní a Horní Nové Vsi, které jsou součástí Bělohradu. V Dolní Nové Vsi stávala ve 14. století tvrz Rateň. Kdy však vznikla dnes nedokážeme přesně zjistit a tak se zastavme v roce 1392, kdy jsou zde uváděni vladykové z Ratně. Další majitelé se až do roku 1513 častěji střídají a právě v tomto datu získal Rateň Čeněk Cukr z Tamfeldu. Ten spojil Dolní Novou Ves se zbožím na Koštofranku a zdejší tvrz zaniká až stavbou zámku Bělohrad. Dnes však nedokážeme rateňskou tvrz přesněji lokalizovat. V Horní Nové Vsi stávala taktéž tvrz, která bývala nazývána Dražný a roku 1396 ji vlastnil Vlaštěk Dražný z Nové Vsi. V roce 1541 zakoupili tvrz a její zboží Litoborští z Chlumu a taktéž ji připojili ke koštofranckému statku. Tato tvrz se nacházela u dnešního čp. 92. Lázněmi Bělohrad prochází zelená TZN od Bukoviny u Pecky, Dolního Javoří a Horní Nové Vsi a směřuje dále jižním směrem do Šárovcovy Lhoty, Libína a Ostroměře. Žlutá TZN přichází do Bělohradu od Nové Paky, Přibyslavi a Horní Nové Vsi, aby se zde stočila východním směrem a pokračovala dále do Brtve, Bezníka a Zvičiny. Zajímavá je i červená TZN, která do Bělohradu přichází od Hřídelce a Svatojánského Újezda. Pokračuje dále do Červené Třemešné a Miletína. Po modré TZN, kteří do Bělohradu přichází od Pecky a Bukoviny u Pecky, můžeme postupovat přes Miletínek též do Miletína.

Barokní zámek se nachází uprostřed města Lázně Bělohrad na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Čtyřkřídlá zámecká budova má dvě patra, pouze křídlo směrem k parku je patrové. Na východní straně navazuje na zámek pěkný park s oranžerií z roku 1831, která byla upravena na památník místního rodáka K. V. Raise. Poblíž je malé lapidárium hraničních mezníků z 18. století. Z původního vybavení zámku se téměř nic nedochovalo, pozoruhodná je však zámecká kaple.

Historie

Bertold Vilém z Valdštejna nechal v 1. polovině 18. století přestavět podle návrhu architekta J. B. Santiniho původní tvrz na barokní zámek. Později byl zámek využit pro školní účely.

Lázeňské město Lázně Bělohrad najdete nedaleko Českého ráje, mezi městy Dvůr Králové a Jičín, od kterého je vzdáleno 15 km východně. Lázně (Anenské lázně) byly založeny v r.1885 a moderní lázeňský ústav pak v r.1936. Zámek je ve středu města, západně od náměstí v jeho jižní části za Lázeňským hotelem ČSAD Semily,a.s.. Kolem Lázeňského hotelu se dostanete do pěkného Zámeckého parku s památníkem K.V.Raise. Hlavní průčelí zámku je po levé straně silnice z Jičína, před levotočivou zatáčkou asi 200 m před náměstím.

Město Lázně Bělohrad se dříve nazývalo Nová Ves a bylo rozděleno mezi několik majitelů. Do dnešních dnů si zachovaly tento název některé jeho místních části, ale s přídomkem Horní, Prostřední a Dolní Nová Ves. První zpráva o vsi je z r.1267, kdy byla majetkem Marka z Hořic. Nynějšímu zámku předcházela tvrz s dvorem, která se v některých pramenech nazývá Koštofrank. První zpráva o tvrzi je z r.1457, kdy polovina tvrze pařila Janu Voděradovi ze Sekyřic a jeho manželce Markétě z Nové Vsi a druhou půlku, jak se uvádí v r.1459 držel Jan Novoveský z Roudnice. Majitelé statku se často střídali až ho získal od synů Jana Litoborského, Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, který tvrz kolem r.1550 renesančně přestavěl. Tvrz z obíleného kamene potom dala název tvrzi i vesnici. Po jeho smrti získali jeho synové Karel a Adam hrad Pecku a Petr tvrz Bělohrad. Za stavovského povstání v letech 1618-20 byl Petr postižen mrtvicí a upoután na lůžko, přesto byl obviněn z účasti na tažení stavovského vojska na Vídeň a za trest mu jeho statek v Bělohradě byl přidělen jen jako léno. Po jeho smrti v r.1625 jej v r.1626 jako odúmrť koupil Albrecht z Valdštejna a připojil ho k frýdlantskému vévodství jako lenní statek, který udělil v r.1628 Rozině Zilvarové ze Stropčic. Statek, který se skládal z 10 vsí, 5 dvorů a dalšího zboží často střídal majitele až v r.1684 zdědil panství Berthold Vilém z Valdštejna, který značně zvětšil bělohradské panství a kolem r.1720 přistoupil k přestavbě renesanční tvrze na reprezentační barokní zámek, která byla dokončena až jeho dcerou Marií Alžbětou provdanou za Jana Arnoštu Schaffgotsche z Kynastu, která panství v r.1724 zdědila. Na stavbě se podílel Giovanni Santini-Aichl. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé obdélníkové budovy s malým nádvořím, renesančními prvky a barokní úpravou. V přízemí je barokní kaple, u vstupu do zámku je umělecky hodnotná socha orla s erbem rodu Schaffgotschů. Přízemní zaoblené hospodářské budovy vytvářejí před zámkem čestný dvůr.

Severně od zámku byl vybudován velký přírodně krajinářský park se vzácnými dřevinami a okrasnými doplňky. Oranžerie vybudovaná v parku v r.1831 byla upravena v r. 1959 na památník K.V.Raise. Rod Schaffgotschů držel zámek až do r.1949, potom se majitelé často střídali. Nejdéle zde byla zemědělská škola, která je i dnes v části zámku jako Státní střední odborné učiliště, rozšířena o další obory. Budovy čestného dvora jsou využívány k různým komerčním a obytným účelům. Interiéry zámku jsou veřejnosti nepřístupné, ale i exteriéry zámku s parkem a památníkem stojí za zhlédnutí.