Loading...
Budova sanatoria Priessnitz byla postavena mezi roky 1909 – 1910 podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Bauera, rodákem z nedalekého Krnova. Stavělo se v novobarokním slohu, ale je vidět i výrazný vliv secese. Po dostavbě byla jedním z největších lázeňských zařízení v celém císařství. Budova je třípatrová, je v ní 300 pokojů a prostory pro lázeňskou léčbu. V budově proběhly různé stavební úpravy, ale skoro v původním stavu se dochovala vstupní hala a jídelna. V podobném stylu byla mezi lety 1928 – 1929 postavena obytná přístavba. Navrhl ji stejný architekt, ale trochu ubyla novobarokní hravost. Podívat se do vstupní haly je možné, ale je to takové lidské mraveniště. Před budovou je vydlážděný prostor a schodiště, po kterém se schází na lázeňskou vyhlídku. Ta je zabudována do svahu a v jejím okolí je lázeňské korzo se záhony květin. Nedaleko stojí hudební pavilon a o něco dále začíná Ripperova promenáda. Západně od budovy je stanoviště autobusů a vláčku Lázeňáčku. Nechybí lázeňská reklama a domek informačního centra. Samotná budova je dominantou lázní a projít jejím okolím a jen tak hledat zajímavé pohledy je hezkým zážitkem. Nedaleký jižní svah s cestou života je asi určen lázeňským hostům. Během okukování budovy a jejího okolí jsme objevili kámen ke 200 výročí narození V. Priessnitze. Jen výhled na Hrubý Jeseník a město v údolí se skoro nekonal. Na začátku korza je kavárna Sofie, která se stala naší konečnou při poznávání tohoto hezkého a neopakovatelného koutku naší země. Vaří tu dobrou kávu, je tady klid a posezení není nikdy na škodu.