Lázně Jeseník – Háj víly Ozdravy

V Priessnitzových lázních na Gräfenberku snad neuplyne čtvrtrok (rok je moc dlouhá doba), aby se tu neobjevila nějaká novinka, která zpestřuje pobyt nejen lázeňských pacientů, ale i hostů, kteří sem zavítají jen na krátkou dobu (třebas na den).

Fenoménem se už stal balneopark, kde si návštěvník může vyzkoušet některé metody vodního doktora Priessnitze tak nějak nanečisto na vlastní kůži.

Dalším prostor pro náročnější turisty se vyskytuje v oblasti Studničního vrchu, což jsou okruhy po zdejších upravených pramenech s pomníčky. To už je ale na celkem slušnou túru. V lázních myslí ale i na malé návštěvníky a výletníky. Inu ne všem dětem se chce jen tak se ráchat ve studené vodě.

Takovým dětem může k vyblbnutí posloužit hřiště s prolézačkami či skluzavkami, odvážnějším malý lanový park.

Je tu ale i něco pro zvídavější mládež. Touto relativní novinkou je Háj víly Ozdravy. Jméno éterické bytosti naznačuje, že i tato atrakce je zaměřena na zdravý životní styl.

Do Háje nemusí výletníci příliš daleko, jde o kousek lesa východně pod Balneoparkem, přístup je po po asfaltce od lázeňského centra (Íčko za Priessnitzem) ve značné modré a zelené TZ, nedá se to nepoznat, prostě podle tenisových kurtů a dál. Na Háj lesní žínky upozorňuje v křižovatce pod Slovanským pramenem nakonec i plachta s návodem, ja se má návštěvník chovat. Pak už jen neminout bílý hraniční kámen s květinovým ornamentem, zabočit mezi kameny na pěšinku a jsme na počátku lesního putování. Ty kameny jsou prý pozůstatky na dávné obry, kteří v Jeseníkách dříve pobývali. Na jejich stopy ještě jednou narazíme. Nejdřív ale můžeme nahlédnout do obydlí hejkala Zurčaly, někomu by skrýš mohlo připomínat nějakou hobití noru, ale skrýš má obyčejné hranaté dveře, kulaté je jen okýnko.

Malou odbočkou kolem potůčku se dostaneme k jedné z nejzajímavějších atrakcí Háje, Obří výhledně. Poněkud svérázně pojatá rozhledna, spíše rozhlednička je tvořena velkým kamenem z lomu v Ondřejovicích, na kterém je umístěna ocelová plošina. Je tedy faktem, že zas tak velký výhled rozhledna neposkytuje (navíc byl zataženo), snad šťastnější návštěvníci něco viděli, určitě protější Zlatý Chlum, přes stromy snad i nějaký vrchol Hrubého Jeseníku…

Od výhledny se pokračuje svahem do lesa kde se dají plnit nějaké úlohy nebo rébusy (dřevěné pexeso).

Po dřevěné lávce přecházíme k jedné z nejzajímavějších atrakcí celého lesa, labyrintu. Návštěvník se nemusí bát, nakonec nezabloudí. V bludišti, vytvořeném z pytlových pásů, naplněných pískem a hlínou se ale pěkně projde, třeba se mu i zamotá hlava, a ti nejmenší návštěvníci si zde skutečně mohou připadat ztracení. Ale uprostřed bludiště ho čeká kouzelný kámen, který – pokud své přání nevysloví – snad i splní.

Mohutný jasan střeží několik vodních jezírek – Nádrže zádrže, kde si mohou děti v praxi ověřit funkci pumpy i přečerpávání vody z nižší nádrže do vyšší, a tak ani nemusí na Dlouhé Stráně.

Pod jezírky objeví poněkud záhadnou stavbu, dle popisu jde o opí dům, bez oken, který si postavily snad poněkud všetečné opičky.

Jednu z dalších atrakcí ale nikdo nepostavil, o tu se postarala sama příroda. Čarovný smrk je památným stromem starým již víc jak 170 let. Na mohutnost stromu upozorňuje už celkem mohutný kmen. A proč čarovný? Název je odvozen od části stromu, která roste jinak než zbytek stromu, říká se tomu čarověník. Vlastně je to takový strom na stromě, třebas i bonsaj. Takový útvar může vzniknout po nějaké nemoci, či po blesku. Dřevo se jaksi změní, a vše tu roste jinak, jsou jiné jehlice, menší větve a vůbec.

Pak už jen vystoupat pár metrů a jsem u dalšího hraničního kamene. Vlastně jsme se skoro vrátili k centru lázní (dětskému hřišti).