Lázně Jeseník – Ripperův pramen, Ripper Quelle

Zakladatel vodoléčby a lázní na Gräfenberku, tedy dnešních lázní nad Jeseníkem má v areálu lázní i dole ve městě poměrně velké množství upomínkových míst, počínaje skvostným pomníkem, fontánou na náměstí a pak rovnou dvěma prameny (k tomu ještě hrobka) v místě lázní, obrazem v sanatoriu, a v neposlední řadě i nějaké mazání na klouby a nesmíme zapomenout i na likér pojmenovaný po Vincenci Priessnitzovi.

Vodní doktor toužil, aby se některý z jeho potomků stal lékařem a pokračoval v jeho díle. To se mu bohužel neuskutečnilo, jediný syn zemřel v mladém věku a tenkrát se ještě tak zcela nepočítalo s dívkami (Priesnitz měl několik dcer). V odborné péči tak museli nastoupit školení doktoři. Nicméně zdárný nástupce v péči o další rozvoj lázní se objevil nástupce, kterého ovšem sám Priessnitz osobně nepoznal. Důstojník rakouské armády Johan (Jan Ripper, 1830–1912) se se svým tchánem zřejmě nikdy osobně nesetkal. Na Gräfenberku se léčil v roce 1856 (Priessnitz zemřel 1851) na následky ne zcela správné životosprávy. Léčba se protáhla na nějakých 9 měsíců, takže nebyl problém, aby se neseznámil s Marií Annou Priessnitzovou. Svatba byla v roce 1860. V roce 1874 se nechal penzionovat a začal se věnovat plně péči o lázně. V tomto případě zejména o hospodaření a ekonomiku. Lékařskou péči vedl dr. Josef Schindler.

Díky Ripperovi se dochoval četná svědectví o samotném Priessnitzovi, které sbíral od místních lidí i pacientů. Ripper inicioval rozšíření lázeňské kolonády, spolupodílel se i na výstavbách národních pomníků v lázeňském areálu (Polský, Český), inicioval zřízení pošty a telegrafu.

Spolupodílel se na stavbě železnice Hanušovice – Glucholazy (přes Ramzovou = Slezský Semmering). Spoluzaložil a dlouho vedl Moravsko-slezský sudetský horský spolek (MSSGV, tehdy slovo Sudety ještě nebylo sprosté nýbrž pouze zeměpisné).

Nemůžeme se divit, že se k Ripperovi lázně hlásí dodnes. Nejvíce se to asi projevuje v názvu jednoho z lázeňských domů, ale upomínky na něj vznikaly již za jeho života. Patrně nejznámější z nich je tzv. Ripperův kámen nedaleko vrcholu Studničního vrchu, ale jakožto důležitá osoba má i svůj pramen. Ten najdeme v horní části dolní Nassavské stezky (značená jako jeden z lázeňských okruhů). Pramen respektive mohylka byla vybudována v roce 1871. Sám Ripper jakožto vojenský důstojní se podílel na vyměření stezky. Pramen byl upraven do půlkruhu z nasucho skládaných kamenů. Pramen postupně chátral a v 80. letech minulého století místo připomínala spíš jen hromad kamení. Do současné podoby byl obnoven v roce 2013, kdy došlo i k obnově dolní části Nassavské (Nassauské) stezky. Původní mramorová deska se nedochovala, takže pomník je osazen novou s letopočtem vzniku a obnovy.

Určitým paradoxem je že na Rippera mělo být v období poválečném zapomenuto, pramen byl přejmenován po šéflékaři Priessnitzova sanatoria Reinholdovi. Sám Ripper byl velkým vlastencem a bojoval proti útlaku jiných národů. Jeho rodnou řečí sice byla němčina, ale prokazatelně mluvil česky, časem zřejmě i polsky (no ono zřejmě v rakouské celkem národnostně pestré armádě se mluvilo i jinými nářečími).