Lázně Jeseník – Svatojakubská cesta

Z našich končin je to přeci jen do Španělska poněkud z ruky, přesto se i u nás našlo pár poutníků, kteří došli tak říkajíc až na konec světa (podle Václava Šaška z Bířkova). Samozřejmě, že povětšinou tuto vzdálenost, která je od nás něco kolem 3000 km ušli poutníci za větší období, leckdy po etapách.

Dnešní Svatojakubská cesta je pomyslnou spojnicí evropských států, které se snaží tu více tu méně úspěšnou mírovou spolupráci.

Co si budeme povídat, v naší atheistické republice jsme na poutě do Santiaga de Compostella vlastně zapomněli, nicméně ve vedlejším katolicky více smýšlejícím Polsku poutní tradice přeci jen silněji zakořenila mezi tamní populací.

Snad i proto se z našich severovýchodních končin, přesněji z Horního Slezska mohou poutníci vydat na pouť větví Svatojakubské stezky z Nisy (polsky Nysa, dříve Neise). Poutní cesta v tomto případě začíná na Gräfenberku, tedy v lázních Jeseník. Symbolický pomníček počátku jesenické větve najdeme u rozcestníku nad Jižními svahy nad areálem kázní. Mramorový vícestupňový patník je zhotoven z místní suroviny, supíkovického krystalického vápence. Artefakt zde vznikl přispěním spolku Krasohled právě ze zmíněných Supíkovic (dodejme, že název spolku souvisí s tamější „polorozhlednou“ Hemberk pod vrchem Křemenáč.

Vrcholek stély je ozdoben poutnickým symbolem lastury hřebenatky (což je znak Svatojakubské stezky). V terénu se právě na turistických značkách dá podobný symbol potkat. Další naápis prozrazuje, že z Jeseníku je to do Galicie (kde Santiago leží) asi 3300 km. Dílo bylo odhaleno 4.7.2016.

U nás je jinak jedna trasa poutní stezky vedena z Brna na Mikulov a přes Rakousko. Že je trasa z Jeseníku vedena do Nisy, má svůj historický původ, kdy bylo Jesenicko ve středověku součástí Niského knížectví.