Léčebné procedury ve vzdušných lázních pod Kapelníkem – trochu větší retro

V letech 1839 až 1841 pod sedmi hůrkami neboli horkami založil turnovský lékař Antonín Šlechta lázně Sedmihorky. A lázně to byly věhlasné. Přijížděla sem nejen intelektuální klientela česká, ale i německá. Z našich slavných spisovatelů lázně navštívili například Karel Jaromír Erben (1811 - 1870), Eliška Krásnohorská (1847 - 1926), Jan Neruda (1834 - 1891), Svatopluk Čech (1846 - 1908) a další.

K léčení se využívala především Studená pramenitá voda, a to k umývání, zábalům a také v jejímu pití ve stanovených dávkách. Ty odpovídaly léčebnému programu a představovaly 5 až 35 malých skleniček denně (průměr byl 20 skleniček – tolik bych nezvládnul). A vody bylo dost, vždyť pod sedmi horkami vyvěralo 16 pramenů.

Součástí léčebných procesů byl i tělocvik, dieta a pobyt na čerstvém vzduchu.

Nejoblíbenější byly vzdušné procedury, kdy se pacienti nejdříve osprchovali Studenou vodou, poté si pleskáním prokrvili kůži a nakonec nazí, zahalení pouze do bílého prostěradla a se slamákem na hlavě, pobíhali v přilehlém lese.

Při procedurách se využívalo i ranní rosy k bosému brouzdání trávou. Více se však praktikovalo předpolední běhání po lese, kdy bylo tepleji.

Když si pozorně prohlédnete dobovou fotografii, zjistíte, že jsou na ní jen pánové. Fotografii dámské skupiny jsem nikde neobjevil. Možná to bude i tím, že dámské vzdušné procedury byly záhy po jejich zkušebním zavedení zrušeny.

Během pánské vzdušné procedury dámy nesměly vstoupit do lesa. Zákaz jim připomínal červenobílý prapor zaražený do země v parku.

Dnes již žádné naháče zahalené do prostěradla a se slamákem na hlavě v okolí Sedmihorek nepotkáte. Ani červenobílý prapor nezakazuje dámám vstup do lesa. Holt časy se mění.