Semily se rozkládají na soutoku Olešky a Jizery na hranici Českého ráje, východním směrem od města Turnov. Město je obklopeno zalesněnými stráněmi kopců. U západního okraje města na východním svahu kopce Lomy ( 495 m.n.m.) je vybudovaná sjezdová trať se dvěma lyžařskými vleky. Severním směrem od města je veřejnosti přístupná Bozkovská dolomitová jeskyně se zajímavou krápníkovou výzdobou a pěkným jezírkem.
Při pobytu v kempu Sedmihorky jsme si udělali malý výlet do jeho okolí. Vzhledem k tomu, že se kemp nachází v atraktivní přírodní lokalitě, v pomyslném srdci chráněné krajinné oblasti Český ráj, výběr možných cílů výletů je zde široký. Myslím, že poutník nemusí moc složitě hloubat nad tím, kam se vydá, Český ráj ho okouzlí, ať jde kamkoliv. Již po prvních krůčcích touto unikátní krajinou zjistí, že navštívil nádherné místo, kde se člověku občas tají dech.
Geopark Český ráj byl zařazen v říjnu 2005 do prestižního seznamu evropské sítě geoparků. Jedná se o unikátní geologické území o rozloze necelých 700 km2, které zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.
My jsme navštívili bezprostřední okolí autokempu a prohlíželi jsme si harmonicky utvářenou krajinu se zajímavě vymodelovanými pískovcovými útvary. Různě vysoké skály, z nichž některé stojí osamoceně, jiné jakoby tvořily zástup. Procházku lze zvolit kratší či delší. Vhodné je mít podrobnou mapu či průvodce, aby si člověk mohl prohlížet jednotlivé skalní útvaru, převisy skal, soutěsky, rozsedliny či jiné zajímavosti podle jejich názvu. Ale rozmanitost zdejších skalních forem je tak úchvatná, že člověku s dobrou představivostí se patrně návštěva tohoto místa časově protáhne. Co pohled na některou ze skal, to nějaké podobenství, každé skalisko připomíná něco jiného. Některé, většinou pohádkové názvy skal zlidověly, jiné si každý pojmenuje podle toho, odkud se právě na ně dívá a co mu připomínají.
Ke konci naší cesty jsme potkali poutníka Josefa, který nám dal ochutnat báječnou vodu ze svého pramene. Přesný název studánky zní Josefův pramen. Já jsem si toto místo však spojil s úžasnou postavou, která sedí u pramene a čte z knihy: „Ve vodě pramenných stružek a potůčků žije malý korýš, blešivec potoční. Jmenuje se blešivec, protože svými trhavými pohyby připomíná blechu. Jeho přítomnost znamená čistou vodu. Voda z takového pramene je s největší pravděpodobností pitná“. Závěrem bychom chtěli dodat, že Josef má pravdu, vody jsme se napili a dnešních dnů se dožili.
Je zajímavé, že například skalní útvary v řecké Meteoře byly již v roce 1988 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO a jezdí je obdivovat lidé z blízka i daleka, ale Český ráj zatím svět neobjevil. Možná je to pro nás dobře. Skály a kláštery v Meteoře jsou určitě úžasné, byl jsem se tam podívat, ale zabloudit se tam nedá.