Leština – socha sv. Filomény

Svatá Filomena (nebo Filoména) je u nás méně uctívaná světice. Ostatně i jméno není zas tak časté i mezi současníky. Starší jedinci si snad budou pamatovat postavu jednoho komiksu z Ohníčku takového jména, která ovšem byla kráva…

ta původní svatá je skutečná postava z Řecka, žila ve 3. století. n. l. Pro rodiče to bylo vymodlené dítě, původně se jmenovala Lumena, tedy něco jako světlo víry.

Dívku si údajně chtěl vzít císař Dioklecián, známý jako pronásledovatel křesťanů. Filomena ale své panenství zaslíbila Bohu, takže nápadníka odmítla. Samozřejmě následoval trest, ale podle legendy byla dívka několikrát zachráněna (andělé ji vylovili tonoucí z Tibery, vystřelené šípy se obracely proti lučičníkům apod.). Až setnutí hlavy učinilo konec jejímu utrpení.

Její kult se začal šířit po roce 1802, kdy byly v římských katakombách objeveny její ostatky. Sv. Filoména je patronkou uzdravování (rakovina, poranění, srdce). Svatořečena byla Řehořem XVI. Svátků se slaví několik (10.1. narození, 25.5 nalezení ostatků, 10.8. umučení). U nás není její kult příliš rozšířen, za hlavní kultovní místo je považován Koclířov u Svitav (2. neděle v srpnu pouť). Nicméně jednu sochu světice najdeme na celkem exponovaném místě, které znají zejména obyvatelé Mohelnické brázdy. U silničky z Leštiny směrem k Vítošovu (a Hrabové) najdeme pěknou pískovcovou sochu v mírně podživotní velikosti. Socha je zhotovena z pískovce, nabízí se logicky ten maletínský.

Světice stojí v postoji s mírně skloněnou hlavou a přivřenými víčky. Pravou ruku drží na prsou, v levé ruce má lilii (jeden z atributů, jinak též kotva, šíp, růže, palma nebo koruna).

Na dolní části podstavce je nápis Sv. Filomeno oroduj za nás, zřejmě nověji přitesán. Na medailonu ve střední části podstavce jsou patrné otvory které zřejmě držely nějakou desku s nápisy (dedikace), která chybí. Otvory po železných skobách nebo svornících je i na levém boku podstavce. Po nedávné opravě byly otvory z části zakryty. Samotná svatá stojí na mírně rozšířené římse.

Kult sv. Filomény se u nás šířil v 2. polovině 19. století (z té doby je i socha). Nejvíce se rozšířil právě ve výchdních Čechách a na severozápadu Moravy (Svitavsko), právě z iniciativy tehdejšího koclířovského duchovního Jana Aloise Dremla.