Leština – Vitošovský vápenec

Velkolepá světle šedohnědá nebo okrová stěna velkolomu Vitošov je výraznou dominantou údolí Mohelnické brázdy která upoutá oko každého, kdo se nějakým způsobem pohybuje v okolí Zábřeha, Mohelnice a přilehlých obcí.

Dobyvatelé cenné suroviny se zakousli do masivu Trliny a Bílého kamene, které patří do podcelu Úsovské pahorkatiny, která je jinak součástí rozlehlejšího území, kterému se říká Hanušovická vrchovina.

Zájmem dobývání je kvalitní vápenec. Ten se tu těžil zřejmě již v 15. století, dnešní velkolom byl založen v druhé polovině 19. století (1872). Většina suroviny se využívá k pálení vápna. Nejvyšší úroveň těžby byla dosažena někdy v 70. letech minulého století, kdy se vápno vypálené v místní vápence používalo i v ostravských vysokých pecích. Jako kamenivo se zdejší hornina nesmí používat, přesto se může stát že hlavně v okolí sem tam na nějaký ten zdejší kamínek můžeme narazit.

Pokud byly použity jako stavební materiál, je většinou ukryt někde v základech. Ovšem s oblibou se vápencové kamínky objevovaly (a objevují) na různých zahrádkách jakou součástí skalek, alpín apod. Vitošovský vápenec (přesněji kalcitický mramor) má svůj původ někdy před 400 miliony let, kdy byla tato část prakontinentu zaplavena nějakým prvohorním mořem a zejména v zálivech se usazovaly schránky a kostry tehdejších živočichů. Doba byla dostatečně dlouhá, takže vrstvy zdejšího naleziště dosahují mocnosti několika stovek metrů. V podstatě to, co vidí projíždějící (procházející) je jen část ložiska. V několikapatrové stěně se vlastně dnes již netěží, samotná těžba se dnes zahlubuje pod kopec, takže ze dna dobývky je k vrcholu lomu výška kolem 180 m.

Jak už to bývá, ve vápencích vznikají působením vody krasové prostory. Nejinak tomu bylo i ve Vitošově. Při těžbě tu byla i objevená jeskyně, spíše jeskyňka s krápníkovou výzdobou. Ta ovšem bohužel zanikla, některé zajímavé stalagmity nebo stalaktity byla odvezeny do muzeí (velká sbírka ve VM Olomouc), něco si rozebrali tajně zaměstnanci.

Zajímavý artefakt na působení vodního živlu leze najít v blízké Leštině, která je Vitošovu nablízku, ač organizačně spadá pod sousední Hrabovou (i tam v muzejíčku najdeme něco o velkolomu). Na místní návsi je u památkově chráněného statku k vidění úctyhodný kousek, který sem byl převezen v roce 2005. Kámen, spíš balvan má udávanou hmotnost cca 16 tun. I na něm je pěkně patrná činnost vodního živlu. Sice na šutru nezůstal nějaký ten krápník, ale i tak je povrch tělesa značně vodním živlem poznamenaný. Jde zejména o různé škarpy, sintrové nárůstky, ale i základy brček nebo krápníků, které se nestačily vyvinout.

Kámen je tak vlastně i nevšedním pomníkem místních obyvatel, protože za léta činnosti lomu i z Leštiny do Vitošova docházela (a dochází) část obyvatel do zaměstnání.