Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Letohrad leží ve Východních Čechách, severovýchodním směrem od města Ústí nad Orlicí. Město se rozkládá v podhůří Orlických hor. Až do roku 1950 byl Letohrad známý pod názvem Kyšperk. Jižním směrem nedaleko města protéká řeka Tichá Orlice a zvedají se zalesněné stráně kopců. Severovýchodním směrem od města jsou vybudovány dvě vodní nádrže Nekoř a Pastviny. Nekoř slouží jako rezervoár pitné vody. Vodní nádrž Pastviny je určena k rekreaci a slouží ke koupání a provozování vodních sportů. Na březích kolem vodní plochy je postavena celé řada rekreačních objektů včetně několika kempů. Od severního okraje města se rozprostírá Letohradská bažantnice. Na vrcholku kopce nedaleko jižního okraje města je zřícenina hradu Kyšperk. Město je křižovatkou lokálních cyklistických tras a najdeme tu celou řadu turisticky značených tras. Východním směrem z Letohradu dojdeme k hradu Orlická tvrz. Vydáme-li se z města severním směrem přes letohradskou bažatnici můžeme dojít k Leknínovému jezírku, které leží uprostřed lesů. Jižním směrem z Letohradu údolím kolem toku Tiché Orlice dojdeme k rozlehlé zřícenině hradu Lanšperk.
Na vrchu Hradisko byl postaven hrad Kyšperk, první zmínka o něm je z roku 1308. první zmínky o vzniku osady v podhradí jsou ze 16. století. V době existence hradu byla jeho hospodářským zázemím podle historických pramenů nedaleká obec Lukavice, jejíž vznik je datován do roku 1361. První písemná zmínka o Letohradu dříve Kyšperku pochází z roku 1514 a v této době byl Letohrad již městečko. V tomto období patřilo městečko k panství hradu Žampach a od roku 1568 bylo městečko samostatným panstvím. Na území městečka byla postavena nová tvrz panů z Potštejna. Městečko se pomalu rozvíjelo, k rychlejšímu rozkvětu města došlo ve druhé polovině 17. století. V této době byli majiteli panství Vitanovští z Vlčovic, kteří v roce 1666 zrušili ve městečku robotu. V roce 1680 se z Kyšperka stává barokní sídelní město. Tvrz byla přestavěna na barokní zámek a v jeho sousedství byl postaven kostel, který sloužil jako zámecká kaple. Jako město je Kyšperk poprvé uveden v roce 1790. V 19. století bylo město známé výrobou sirek, továrna byla vybudovaná v roce 1842. Budova továrny se dochovala do současné doby, ale interiér budovy byl přestavěn na byty. V 19. století výroba sirek jen kvetla,ale ve 20. letech 20. století výroba zcela zanikla pod nátlakem dravější konkurence. V roce 1874 byla do města zavedena železniční Doprava a byla tu postavena významná železniční křižovatka. Historické centrum města je městská památková zóna. Náměstí obklopují měšťanské domy s podloubím s barokním jádrem, které byly postaveny v 17. až 18. století. Většina z domů byla po požáru v roce 1824 rekonstruována. Nejpěknější dům je v dnešní době budova městského muzea, která byla postavena v roce 1648. Dominantu města tvoří barokní zámek. V zámeckém komplexu se částečně dochovaly části renesanční tvrze. Interiér zámku byl v roce 2002 zpřístupněn veřejnosti. Kostel svatého Václava byl postaven v roce 1680 a pyšní se bohatou výzdobou. V roce 1705 byl kostel rozšířený o zvonici. Ve středu náměstí je mariánský sloup zhotovený v roce 1718 až 1721 a nedaleko sloupu je kašna. Zajímavou stavbou je zcela jistě barokní čtyřkřídlý Nový dvůr postavený v 80. letech 18. století. Na vrchu Kopeček zvedajícím se nad městem byla postavena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého zdobená ambity v roce 1734 až 1736. Letohrad proslavili také jeho slavní rodáci a to malíři Hynek a Jan Umlaufové, politik Josef Korbel a spisovatel Petr Jilemnický ( 1901-1949).
Na místě dnešního východního křídla zámku majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna vystavěl v roce 1554 jednoduchou dřevěnou tvrz,která byla v roce 1681 tehdejším majitelem přestavěna na raně barokní zámek.Tvrz byla rozbořena,zůstaly stát jen Kamenné podezdívky a sklepy,na nichž vyrostla dvoupatrová zámecká budova s věží.Kromě stálé expozice zde sídlí také hotel,restaurace,soukromé gymnázium,knihovna a základní umělecká škola.K zámku přiléhá přírodně krajinářský park s empírovou kašnou,umělou jeskyní.